Servis pro novináře

Voda, taková obyčejná a samozřejmá věc. Bez vody by nebyl na Zemi život, koneckonců i člověk je ze 70 % tvořen z vody. Voda znamená také základní zdroj života pro ryby a rostliny. Voda rozpustí kde co, je to médium, které je nesmírně „životafilní" a má dobré termodynamické vlastnosti. Díky vodě jsme schopni převést značné množství tepla, je relativně levná, není nebezpečná pro životní prostředí. Voda pomáhá vyrábět elektrickou energii – ať už ve vodních nebo jaderných elektrárnách. Voda léčí, čistí, pojí a rozpouští. Voda je ale i původcem nebezpečí v podobě povodní nebo tsunami. Voda v různých formách skupenství stála i za objevy, které se zapsaly do dějin lidstva. Čím by byl parní kotel nebo pračka bez H2O?

Před pár lety Organizace spojených národů prohlásila přístup k čisté vodě za základní lidské právo a od roku 1993 je proto 22. březen vyhlášen Světovým dnem vody. Všechno, co byste o ní chtěli vědět a báli jste se zeptat, se můžete dozvědět na tematické výstavě, kterou pro veřejnost až do konce března připravil Kraj Vysočina a zpřístupnil ji v prostorách svého jihlavského sídla.

Heslem letošního Světového dne vody je "Voda a bezpečnost potravin". Motto otevírá diskusi nad významem čisté vody ve vztahu k zabezpečení potravin. V budoucnu totiž bude stále akutnější nedostatek vody podkopávat potravinovou bezpečnost. Každý z nás pije 2 - 4 litry vody denně, nicméně většinu vody spotřebujeme na produkci a výrobu potravin. Zvedání úrovně cen komodit už nyní zhoršuje jakost jídla v mnoha zemích světa. Růst populace, intenzivní zemědělství, urbanizace, měnící se stravovací návyky a další faktory mají vliv na stav půdy a vody na Zemi. Spolu se změnami klimatu se očekávají dopady na kvalitu potravin. Spolu se znečištěnou vodou se škodliviny můžou ve stále větší míře dostávat do organismu lidí. Hrozí zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva, případné konflikty a nestabilita v mnoha zemích. Česká republika je nazývána střechou Evropy, neboť je evropským rozvodím tří moří: Severního, Baltského a Černého. Prakticky všechny její významnější vodní toky odvádějí vodu na území sousedních států. Důsledkem této skutečnosti je naprostá závislost našich vodních zdrojů na atmosférických srážkách. Proto zde bylo v minulosti vybudováno mnoho vodních nádrží a rybníků. K zadržování vody v krajině slouží i lesní porosty.

Kraj Vysočina je důležitou zásobárnou zejména povrchové vody nadregionálního významu. Vodárenská nádrž Švihov na řece Želivce zásobuje pitnou vodou hlavní město Prahu, část Středočeského kraje a západní část Kraje Vysočina. Vodárenská nádrž Vír na řece Svratce zásobuje pitnou vodou brněnskou aglomeraci a část Kraje Vysočina, dalšími regionálně významnými vodárenskými nádržemi jsou Mostiště, Hubenov a Nová Říše. Kromě zdrojů povrchových vod se na území kraje nachází i zdroje podzemních vod spíše však místního významu.

Podpora řešení problematiky ochrany vod patří mezi priority Kraje Vysočina. Bohužel možnosti kraje jsou velice omezené, protože příjmy kraje do této oblasti ani zdaleka neodpovídají požadavkům obcí a jejich svazků resp. jsou mnohonásobně nižší. Proto je třeba za účelem ochrany vod využívat zejména fondy EU nebo dotace státního rozpočtu.

Kraj Vysočina se od svého vzniku snaží podporovat rozvoj vodohospodářské infrastruktury v obcích na svém území, a to jak dotacemi na zpracování studií a projektů v této oblasti, tak i dotacemi na realizace vlastních staveb vodních děl. Zpracování studií a projektů je podporováno prostřednictvím Fondu Vysočiny - grantového programu Čistá voda, realizace staveb kanalizací a ČOV pak dotacemi na drobné vodohospodářské ekologické akce. Realizace prioritních akcí vodovodů a kanalizací je podpořena spolufinancováním v rámci dotačního titulu Ministerstva zemědělství. Za dobu existence Kraje Vysočina už byla vydána z jeho rozpočtu více než půl miliarda korun na podporu vodního hospodářství.

Nepovažujme dostatek čisté vody za samozřejmost!

MUDr. Jiří Běhounek

hejtman Kraje Vysočina