Servis pro novináře

Tak nám Evropu zachvátila krutá nemoc. Krvavé průjmy, na něž lidé i umírají.  Napřed byly dlouho v podezření španělské okurky, nakonec testy nepotvrdily, že by právě ony byly kontaminovány nebezpečným typem střevní bakterie E.coli. Další teorií bylo, že tyto bakterie jsou živočišného původu, a že tedy  pocházejí ne ze zeleniny, ale z masa. Pak zase dostaly černého Petra pro změnu zeleninové výhonky. Těžko se k tomu vyjadřovat. Jen mě to vedlo k zamyšlení nad propojeností dnešního světa, která vede i ke globálním ohrožením. Potraviny se víc než kdy jindy převážejí kamiony a kontejnery z jednoho konce světa na druhý. A někdy zase opačným směrem. Vedou k tomu složité ekonomické a obchodní podmínky a my se pak divíme, proč dovážíme zeleninu ze Španělska a jiných dalekých zemí, proč téměř nikde nekoupíme český česnek a supermarkety jsou zavaleny jen tím čínským.

Necítím se povolaným k rozebírání příčin a okolností tohoto stavu. Myslím jen na to, že přirozenější je konzumovat naše domácí potraviny. Pokud to jde. A ten výběr je přece jen do značné míry na nás samotných. Stačí být i v tomto patriot Česka nebo přímo Vysočiny.  Rovněž proto jsem měl radost z dalšího ročníku veletrhu regionálních produktů na jihlavském zimním stadionu. Stánky přivezlo 55 prodejců. Nabízeli mimo jiné bio zeleninu, medové produkty, mléčné výrobky, pečivo, polotovary, módní doplňky. Na těchto veletrzích regionálních produktů, které pořádáme ve spolupráci s agenturou Zera, udělujeme také titul regionálního produktu. A to nejen potravinářským výrobkům. Dokonce i ministerstvo zemědělství si uvědomilo, že je třeba tuto aktivitu podpořit, a v minulém roce samo vyhlásilo podobný program ocenění nejlepších výrobků.

Na jihlavském veletrhu výrobků z Vysočiny jsem si při ochutnávce čerstvě stloukaného másla s nostalgií vzpomněl na dětství strávené na vesnici u babičky. Byl jsem tam čas od času taky pověřen spoluprací při domácí výrobě másla. Ještě po letech cítím při té vzpomínce vůni podmáslí a výsledného produktu. Dnes už nám asi nezbývá, než si máslo koupit. Ale i při tom máme možnost volby – zjistit na etiketě, odkud máslo pochází. A produkty anonymních výrobců – většinou dovážené po dlouhodobém pobytu v mrazácích – prostě nekupovat. Rád si občas kupuji kozí sýr, který produkují i některé farmy v našem kraji. Samozřejmě se také snažím získat brambory z Vysočiny, které jsou skutečně chuťově výborné. Přál bych producentům, aby se jim podařilo rozšířit je na větší část českého trhu, protože ve srovnání s importovanými produkty jsou chuťově lepší i trvanlivější.

Já se opakuji v tom, že Vysočinu mám rád, a že je potřeba ji podporovat po všech stránkách. Zemědělství a zpracovatelský průmysl zemědělských produktů nejsou z hlediska samosprávy tím, co může samospráva zásadním způsobem ovlivňovat. Zemědělská politika je ovlivňována ministerstvem. Přesto se snažíme s radním kraje Josefem Matějkem zodpovědným za rezort zemědělství a s ostatními členy krajské rady, ale i zastupitelstva udělat maximum pro jeho podporu. Vysočina je zemědělským regionem a jsme nyní v čele všech tabulek od chovu skotu přes pěstování obilovin až po produkci brambor a dalších potravin, které u nás zároveň zpracováváme. Je na nás všech, aby to tak zůstalo.

Jiří Běhounek,

hejtman Vysočiny