O Kraji Vysočina

157/2002 Sb.

Vyhláška

Ministerstva kultury

ze dne 2. dubna 2002,

o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny

Ministerstvo kultury stanoví podle § 6 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. , o státní památkové péči, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. :

§ 1

            Území částí krajinných celků Čimelicko-Rakovicko (okres Písek) a Vranovsko-Bítovsko (okresy Znojmo a Třebíč) se prohlašují za památkové zóny (dále jen "zóny").

§ 2

            (1) Hranice území zón jsou vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce a jsou zakresleny na mapách uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce.

            (2) Mapa zóny Čimelicko-Rakovicko v měřítku 1 : 25 000 bude uložena do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky u Ministerstva kultury, Státního ústavu památkové péče, Krajského úřadu Jihočeského kraje, Okresního úřadu Písek, Státního památkového ústavu v Českých Budějovicích a u obcí, na jejichž území se zóna nachází.

            (3) Mapa zóny Vranovsko-Bítovsko v měřítku 1 : 50 000 bude uložena do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky u Ministerstva kultury, Státního ústavu památkové péče, Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Krajského úřadu kraje Vysočina, Okresního úřadu Znojmo, Okresního úřadu Třebíč, Státního památkového ústavu v Brně a u obcí, na jejichž území se zóna nachází.

§ 3

            Při rozhodování orgánů státní památkové péče i jiných správních úřadů podle zvláštních právních předpisů 1) se k zajištění ochrany částí krajinného celku a historických prostředí, které se sídly, architektonickými soubory, jednotlivými památkovými objekty, strukturou pozemků, pozemními komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými porosty a realizovanými kompozičními záměry v krajině vykazují významné kulturní hodnoty, respektují:

a) výsledky stavebně historických, urbanistických, archeologických a památkových průzkumů, rozborů a výzkumů území a výsledky rozborů biologické složky území,

b) výsledky stavebně historických a restaurátorských průzkumů jednotlivých objektů,

c) hodnoty historického prostředí zóny ve vztahu k využití dotčených objektů, prostorů a částí území a k zachování a obnově historických dřevin,

d) historický charakter, vzájemné prostorové uspořádání, krajinné dominanty a měřítko jednotlivých objektů, sídelních útvarů a krajiny,

e) ochrana archeologických nálezů.

§ 4

            Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.

Ministr:

Dostál v. r.

Hranice území zón

VRANOVSKO-BÍTOVSKO (okresy Znojmo a Třebíč)

            Hranice zóny začíná na severu u můstku na říčce Želetavce u Mácova mlýna. Hranice probíhá korytem říčky směrem k východu. Za Svobodovým mlýnem přechází na silnici směřující k Dešovu. Z rozcestí komunikací pokračuje jihovýchodním směrem k obci Zblovice. Obec obchází jižním okrajem a vrací se opět na silnici, po které pokračuje k obci Chvalatice. Na začátku obce přechází na silnici, po které vede k vodní nádrži Vranov. Po levém břehu pokračuje k ústí rozšířené nádrže, pokračuje kolem vodní nádrže až k lesní cestě v lokalitě Štítarský les. Zde se napojuje na zpevněnou cestu mířící k severovýchodu a pokračuje k obci Štítary. Přechází silnici Štítary - Zálesí a pokračuje dál po cestě k vodoteči. Pokračuje podél vodoteče, přechází silnici Štítary - Ctidružice a Štítary - Vranovská Ves až na hranici katastrálního území Štítary, pokračuje podél severní hranice katastrálního území Šumná k železniční dráze. Dále vede podél železniční dráhy, téměř ke hranici katastrálního území Šumná. Pokračuje podél východní hranice katastrálního území Šumná a Lesná k silnici Lesná - Vracovice - Milíčovice, kterou překračuje a napojuje se na silnici Lesná - Horní Břečkov. Obec obchází západním okrajem zastavěného území a po silnici směřuje k jihozápadu k obci Čížov. Tu obchází západním okrajem zastavěného území a míří na jih ke státní hranici s Rakouskem. Dále hranici tvoří koryto řeky Dyje, kterým vede proti proudu řeky. Pod Býčí horou opouští břeh řeky a sleduje státní hranici až ke komunikaci směřující k obci Podmyče. Po silnici pokračuje k jižnímu okraji obce, kterou obchází východním a severním okrajem zastavěného území. Ze západního okraje obce pokračuje po silnici směrem na Lančov. Od jižního okraje obce hranice pokračuje západním zastavěným okrajem obce po silnici, která vede severozápadním směrem k obci Vysočany. Na západním okraji katastrálního území Lančov vede krátce k jihu podél lesa a po spádnici míří k řece Dyji. Vzdušnou čarou přechází nádrž a sleduje její levý břeh. Před ohybem nádrže a chatovou osadou přechází do koryta místní vodoteče a vede západním směrem k zastavěnému okraji obce Oslnovice. Východním a severním zastavěným okrajem obce přechází na silnici a pokračuje severovýchodním směrem k obci Vysočany. Obec obchází podél východního okraje a vrací se na silnici směřující severním směrem k okraji lesa pod Březovým vrchem. Okrajem lesa a polní cestou, směřující k severu, se hranice vrací do výchozího bodu u Mácova mlýna.

____________________

1) Například zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb. , zákona č. 103/1990 Sb. , zákona č. 425/1990 Sb. , zákona č. 519/1991 Sb. , zákona č. 262/1992 Sb. , zákona č. 43/1994 Sb. , zákona č. 19/1997 Sb. , zákona č. 83/1998 Sb. , zákona č. 96/2000 Sb. , zákona č. 151/2000 Sb. , zákona č. 95/2000 Sb. , zákona č. 132/2000 Sb. , zákona č. 59/2001 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb. , zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb. , zákona č. 289/1995 Sb. , zákona č. 3/1997 Sb. , zákona č. 16/1997 Sb. , zákona č. 123/1998 Sb. , zákona č. 161/1999 Sb. , zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.