O Kraji Vysočina

Památky jsou odrazem historie země. A také obrazem vztahu současníků k ní. Krásnou krajinu Vysočiny po staletí dotvářeli naši předci. Ti tady vybudovali mnoho staveb, jež se proměnily v historické památky. Na každém kroku zde naleznete hrdé gotické hrady postavené k ochraně kupeckých stezek, renesanční zámky poskytující svým obyvatelům přepychové pohodlí nebo barokní církevní stavby, které návštěvníky omračují svou výzdobou a monumentálním pojetím. A také zde můžete spatřit spoustu památek lidového stavitelství. Historie zanechala na Vysočině množství památek, z nichž tři – historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou a židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči – jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Stopy dějin doplňují dílo člověka v krajině a dotvářejí její krásu. Stav památek a péče o ně jsou projevem toho, jak si vážíme díla našich předků.

Pod názvem „Památky v novém světle“ proběhl v rámci Dnů evropského dědictví po celé zemi i v našem kraji o uplynulé sobotě Den otevřených památek. Mohli jsme absolvovat zajímavé typy seznámení se s památkovými objekty v podobě komentovaných prohlídek, přednášek, koncertů, městských slavností, soutěží a dalšího kulturního programu. Ze zajímavých projektů připomenu komentované procházky po místní památkové rezervaci v Pelhřimově včetně komentované prohlídky domku Monsignora Františka Bernarda Vaňka. Ten z domku a překrásně pěstěné zahrady vybudoval klidné zázemí pro svou duchovní i publicistickou činnost. Zde vznikal jeho slavný román Na krásné samotě, tady připravoval jednotlivá čísla časopisu pro duchovenstvo Kazatelna. V horním patře domku, které je opatřeno dřevěným ochozem, zařídil světničku s lidovým nábytkem a předměty lidového výtvarného umění. Vaněk byl totiž známý také jako sběratel lidového umění.

Z bohaté nabídky jihlavských památek se otevřely jako pravidelně historická radnice, Brána Matky Boží, historické podzemí, Muzeum Vysočiny, Oblastní galerie Vysočiny, vyhlídková věž kostela sv. Jakuba Většího a další historické objekty. Novinkou byly prohlídky zákulisí Horáckého divadla, během kterých návštěvníky prováděli herci jihlavského souboru. Seznámili je s průběhem zákulisního provozu během zkoušek i představení. I tímto způsobem se kulturní instituce přibližuje svým příznivcům.

Stálá péče o dobrý stav památek je úlohou státu i zastupitelských orgánů všech stupňů. Právě dnes zastupitelstvo kraje schvaluje „Koncepci památkové péče v Kraji Vysočina na období 2013-2016“. Jejím smyslem je koncepční a účinná podpora i této oblasti našeho života. Ovšem úspěšnou ochranu památkového fondu je možné realizovat jedině na základě širokého zájmu a spolupráce celé společnosti. Právě zapojení obcí, mikroregionů, občanských sdružení, spolků a jednotlivců do aktivit směrujících k záchraně a uchování kulturního dědictví je tou nejúčinnější formou vzdělávání veřejnosti. Ne příkazy formou paragrafů, ale opravdový vztah k odkazu minulosti nás může vést k tomu, abychom mohli být ještě po staletí pyšní na to, co dokázali naši předci.

Jiří Běhounek

hejtman Kraje Vysočiny