Mládež a sport

 Zachránit zanedbané objekty a přetvořit je k novému využití je jistě ctižádostí politiků, architektů, podnikatelů i soukromých osob. Takovým kladným příkladem tvůrčí proměny zanedbaného areálu na moderní funkční prostor jsou jihlavské Stříbrné Terasy. Ty vznikly přebudováním někdejších průmyslových prostor firmy Tesla. Rád jsem asistoval při nedávném uvedení do trvalého provozu základní součásti areálu – Domova pro seniory. Využití areálu bývalé Tesly má kromě revitalizace prostoru chátrajících budov i další výhody – například skutečnost, že zde budou mít přímo v areálu kapli pro věřící seniory. Ti jistě také ocení lékařský dům v areálu, ostatně lékaři budou docházet i přímo do domova. V další fázi tu vzniknou i byty, kavárna, wellnes, galerie – tedy žádná izolace, ale soužití všech generací.

Příjemné je taky, že tu nejsou senioři odsunuti na okraj osídlení, jak tomu často bývá, ale budou žít nedaleko centra města. Jde v tomto případě o ojedinělý příklad spolupráce města, soukromé společnosti a ministerstva práce a sociálních věcí. Proto se o tom zmiňuji – může to být příkladem k realizaci jiných obdobných projektů. Za účelem vybudování domova pro seniory vznikla obecně prospěšná společnost DS Stříbrné Terasy, která je nositelem projektu. Ten získal 65 procentní dotaci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, zbývající částku uhradila obecně prospěšná společnost z úvěru. Úvěr pak v postupných splátkách platí město, po vypořádání smluvních závazků bude domov seniorů (resp. zřizovatelská práva DS Stříbrné Terasy) převeden městu. Celkové náklady na vybudování domova byly 107 milionů korun. Pro mnoho seniorů z Jihlavska je to dobrá zpráva.

Všichni vnímáme, že stárnutí populace přináší celosvětově i závažné problémy hospodářské. Procentuálně prudce ubývá ekonomicky činného obyvatelstva a výhledy jsou ještě dramatičtější. Menší část těch pracujících musí uživit větší část těch v důchodovém věku. Řešení tohoto je úkolem pro ekonomy a vlády všech zemí. Myslet na to, že nechceme příliš snížit svou životní úroveň, musíme pochopitelně i my – jednotlivci nejen ve věku blížícím se onomu důchodovému. Penzijní připojištění může být částečným řešením. Ovšem doufám, že naše příští vlády to nenechají jen na oné seniorské generaci a nebudou zapomínat na princip solidarity se slabšími – tedy i s těmi, kdo už se přímo nepodílejí na tvorbě národního důchodu.

Rok 2012 je vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity s důrazem na podporu vitality a důstojnosti všech osob. Právě na tu důstojnost bychom měli podle mne všichni myslet. Na slušné podmínky života pro seniory i pro nejmladší generaci. Osobně souhlasím s tím, že filosofii Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity nejlépe vystihuje myšlenka, že po šedesátce život zdaleka nekončí. Jsem rád, že si evropská společnost začíná přínos seniorů uvědomovat a hodnoty aktivního stárnutí jsou tak stále více a více prosazovány.

Jiří Běhounek

hejtman Kraje Vysočina