Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.
Cesta: Titulní stránka > Servis pro novináře > Zastupitelstvo > podklady pro jednání
Skřipácká muzika je fenomén typický pro bývalý německý jazykový ostrov na Jihlavsku (něm. Iglauer Sprachinsel). Německé obyvatelstvo sem přišlo převážně z Bavorska ve 12. století v souvislosti s rozvojem těžby stříbra. Tato oblast zahrnovala okolo 70 obcí převážně s německým obyvatelstvem a několik dalších smíšených obcí v bývalých okresech Jihlava a Havlíčkův Brod.
Zcela specifickým projevem zdejšího německého obyvatelstva byla tzv. skřipácká muzika, která se provozovala na strunné nástroje podobné houslím zvané německy “Fideln„ - skřipky, dyndy, skřipce, prkýnka, třísky, husle či fidlovačky. Jedná se o podomácku vyráběný dvou až čtyřstrunný nástroj z jednoho kusu javorového dřeva se smrkovou deskou, jehož zvláštní konstrukce a speciální technika hry dávají skřipkám typický drnčivý až skřípající tón - odtud pochází jejich název. Originální je také styl hry tzv. těžkou rukou, kdy se smyčec neovládá především zápěstím, ale celou rukou a hodně se na něj tlačí, takže celá kapela vydává pronikavý zvuk.
Pevně dané složení skřipácké muziky se skládalo ze 4 muzikantů - dvoje tzv. malé husle, jedny tzv. velké husle a skřipácká basa. Tyto kapely se vyskytovaly např. v obcích Velký Beranov, Kozlov, Stonařov, Jihlava, Vyskytná, Štoky atd. Nesměly chybět na žádné společenské akci - posvíceních, bálech, masopustech, ale také na svatbách či pohřbech. V letech 1850-1943 hrálo na skřipky přibližně 140 muzikantů (z toho 35 Čechů) ve 30 kapelách, nástroje v té době vyrábělo 18 lidových řemeslníků. Ještě v roce 1940 bylo aktivních 5 kapel, známá byla např. kapela Josefa Havrdy z Velkého Beranova či Zámkova kapela z Kozlova. Během 2. světové války hra na skřipky ve své autentické podobě zcela zanikla, vzhledem k odsunu Němců nebyla již nikdy obnovena.
Nejdéle fungovala Havrdova kapela ve Velkém Beranově, jejíž členové byli také Češi. Jedněmi z nich byli František Koch a především Miloslav Brtník st. (*1928), který tuto hudební tradici přenesl do Horáckého souboru písní a tanců Vysočan, který založil v Jihlavě v roce 1954. Vysočanská kapela hrála na skřipky technikou převzatou od původních nositelů této tradice při svých četných vystoupeních až do konce druhého tisíciletí, kdy se rozpadla (Folklorní soubor Vysočan působí však nadále).
Již v 80. letech 20. století si ale členové souboru začali uvědomovat, že jejich skřipácká kapela stárne a je potřeba si vychovávat následovníky. Proto v roce 1986 vznikl dětský soubor Pramínek, který si založil dětskou kapelu, která se postupně začala seznamovat se správnou technikou hry na skřipky pod vedením Míly Brtníka st. Od roku 2013 působí nově obnovená skřipácká kapela na veřejnosti, účastní se významných akcí a reprezentuje zdejší region doma i v zahraničí.
Skřipácká muzika na Jihlavsku byla na konci roku 2014 přijata pod číslem 2/2014 na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina, nositelem statku je Folklorní soubor Pramínek Jihlava, o. s. vedený Ing. Mílou Brtníkem ml.
Dobová pohlednice selské pajerské svatby se skřípáckou kapelou, počátek 20. století
Skřipky ze sbírek Muzea Vysočiny Jihlava
Míla Brtník st. (druhý zprava) založil v roce 1954 Horácký soubor písní a tanců Jihlava, v rámci kterého zřídil také skřipáckou muziku.
Skřipácká muzika Folklorního souboru Pramínek Jihlava na vystoupení na Veselém Kopci u Hlinska, 2009
Skřipácká muzika Pramínku, Brtníkoviny, DKO Jihlava, 2013
Zobrazit vyhledávací formulář »
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, 2002–2021 webmaster@kr-vysocina.cz
Prohlášení o přístupnosti Přihlásit se