Rozpočet kraje

Lidská činnost po několik posledních staletí ovlivňuje negativně stav naší planety. A stále více. O tom snad nikdo nepochybuje. I když o dopadech a možných řešeních ochrany naší Země diskutují s rozdílnými názory politici i špičkoví vědci v různých oborech. Objevují se otázky jako - Existuje vůbec fenomén globálních změn klimatu? A pokud ano, jak zasahuje do života lidí?

K odpovědím na tyto otázky má přispět výzkumný projekt CzechGlobe, jenž je financován z fondů Evropské unie a dotace na něj ve výši 780 milionů korun získala právě Česká republika. Projekt se uskutečňuje po celé naší zemi a jedna z jeho důležitých součástí má své místo na Vysočině. Jde o ojedinělou atmosférickou stanici Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR, která je umístěna v Košeticích na Pelhřimovsku. Nyní byla doplněna o dominantní stožár vysoký 250 metrů, který je vlastně nejvyšší stavbou svého druhu v České republice a v napojení na 22 supermoderních přístrojů bude sloužit ke sledování kvality ovzduší a k monitoringu skleníkových plynů. K výběru umístění stožáru jistě přispěla i poloha observatoře v čistém vysočinském prostředí a dobré odborné zázemí. Potěšilo mne, že Vysočina tak opět potvrdila svůj potenciál pro vědecké projekty.

Možná mnozí pochybují, k čemu jsou takové výzkumy. Ale zmapování změn v klimatu má zásadní význam pro další opatření, jež musí na tento vývoj reagovat. A nejde jen o to, jakou podobu bude mít za sto let české klima. Jsme jen malinkou součástí tohoto světa. Deset miliónů českých obyvatel ze skoro sedmi miliard celosvětové populace je opravdu jen zrnko písku v celé planetě. Ale i my můžeme a musíme přispívat k tomu, aby se Země neproměnila v písečnou poušť.

Nebezpečí, jakým je například stále výraznější výskyt skleníkových plynů, nelze podceňovat. V současné době vědci také intenzivně zkoumají, jak se mohou koncentrace výše zmíněných skleníkových plynů navzájem ovlivňovat a jakou souvislost mohou mít s globální teplotou. Co můžeme v zájmu ochrany klimatu naší zeměkoule dělat? Jednou z možností snížení produkce antropogenních skleníkových plynů jsou úspory energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Současně lze umírněním tempa kácení lesů a závažnými zásahy do krajiny podpořit přeměnu oxidu uhličitého pomocí fotosyntézy.

Výkyvy v počasí cítíme i na sobě. Letos jsme museli topit i v květnu, pak přišla tropická vedra a posléze jsme se zase báli vody. To se dá považovat za překonatelné problémy. Zatím. Doufejme, že se nám sobecký přístup k drancování přírody a zatěžování životního prostředí v budoucnu nevymstí. Měli bychom myslet nejen na dnešní zisk, ale také na to, jak budou žít naše děti a vnoučata. 

Jiří Běhounek

hejtman Kraje Vysočina