O Kraji Vysočina

V současné době jsem při různých besedách a mítincích často tázán na to, co se nám za čtyřleté období povedlo a co ne, a co považujeme za hlavní problémy. Nemohu vše obsáhnout v tomto jednom článku, ale rád bych se zmínil alespoň o některých oblastech naší práce a jejich řešení.

Intenzívně jsme se věnovali v posledních letech zdravotnictví. Zajištění zdravotní péče v našem kraji je složité kvůli sídelní struktuře, máme na 700 obcí. A to nepočítám jednotlivé místní části. Stabilizovali jsme pět nemocnic, všechny jsou příspěvkovými organizacemi. Rozhodně nechceme, aby se staly obchodními společnostmi. Také se nám podařilo je všechny zrekonstruovat. Například začátkem září jsme otevřeli pavilon urgentní a intenzivní péče tady v Jihlavě. Takže pokud bude úhradová vyhláška koncipována rozumně a ministerstvo zdravotnictví nebude krajské nemocnice výrazně znevýhodňovat, jsme schopni je udržet. Obavy ale máme z takzvané linie prvního styku, tedy z toho, že za praktické lékaře, zubaře a pediatry, kteří dosáhli důchodového věku, nemáme nástupce. Ve velkých městech se ordinace spíše udrží, mnohem horší to ale mají menší obce. Proto bychom rádi prosadili klauzuli do smluvních vztahů mezi lékaře a VZP, aby se na to myslelo a péče byla dostupná i mimo větší sídla. Když nám v menší obci vypadne praktik či pediatr, máme jen velmi malou šanci získat náhradu, protože na venkov se skoro nikomu nechce. I proto se tolik snažíme udržet pět nemocnic v okresech, aby dokázaly jejich obyvatele ošetřit.

Můžeme rovněž konstatovat, že v ekonomických ukazatelích na tom nejsme špatně. Poslední dva roky se pohybují naše nemocnice v kladných číslech, nutíme je k vyrovnaným rozpočtům. Co se týče investic, tedy velkých rekonstrukcí a nákupu přístrojů za přispění EU, je třeba říci, že se s tím začalo ještě za vlády ODS a KDU-ČSL. My jsme to převzali a dokončili. Všechno přijel zkontrolovat Evropský účetní dvůr, NKÚ, auditoři ministerstva financí. Nikdo žádné pochybení, plýtvání a podobně neobjevil. Je nám jasné, že stát podrží fakultní nemocnice a těm našim nic nedá. I když jsou dnes všechny bez dluhů, nelze zastírat, že převedení tehdy zadlužených nemocnic z ústředí na kraje stálo krajskou pokladnu poměrně dost peněz.

Na Vysočině máme taky velký počet domovů důchodců a ústavů sociální péče, jejichž zřizovatelem je kraj. Už od roku 2006 probíhá projekt decentralizace těchto zařízení, vznikají z nich menší. Máme rozpracovaných osm projektů, které představují 34 staveb, aby se tato péče co nejvíce diverzifikovala. Staré budovy už dosluhují. Jejich rekonstrukce by byla velmi nákladná, protože jde třeba o bývalé zámky. Vedle toho chceme, aby více fungovaly terénní služby a co nejvíce starých lidí mohlo zůstat doma.

Snažíme se taky o podporu podnikání na Vysočině. Jednáme s Hospodářskou komorou ČR, nabízíme grantové programy podnikatelům. Bohužel nemáme v rukou daňové nebo jiné nástroje, jako má stát, abychom firmám mohli vyjít vstříc. Alespoň se snažíme v cestovním ruchu, máme příspěvkovou organizaci Vysočina Tourism, která připravila různé balíčky nabídek na rekreační vyžití v našem kraji. Na Vysočině máme velké průmyslové podniky jako Žďas, Bosch, Agrostroj, ale za posledních osm až deset let výrazně poklesl zájem o strojírenské obory. Takže je nyní za pomoci evropských peněz centralizujeme, školy se snažíme vybavovat špičkovými technologiemi, dbáme na provázanost s učebními obory a ty obsazujeme zkušenými mistry. Atomová elektrárna je samozřejmě naší vlajkovou lodí, je pro nás zásadní i z hlediska technologického. Proto bojujeme za výstavbu pátého bloku. A aby to nebyly jen plané řeči a memoranda, otevřeli jsme před třemi lety v rámci Střední průmyslové školy strojnické v Třebíči obor energetik. Jsme velmi překvapeni obrovským zájmem o studium. Spolupráce s ČEZ v tomto směru je příkladná, škoda že to tak nefunguje i v jiných oborech. Generace současných padesátníků v Dukovanech postupně skončí, musíme vychovat dorost.

Spokojen jsem i s naším celkovým hospodařením. Naše zadlužení není ani zdaleka takové, jak tvrdí pánové Nečas a Kalousek. Když chceme evropské projekty, musíme je nejprve zaplatit ze svého a pak čekat, jestli nám Brusel dotace přiklepne. To se bez úvěrů dělat nedá. Vysočina ale rozhodně žádné dramatické dluhy nemá, všechno pravidelně kontrolujeme. Že hospodaříme vyrovnaně a navíc jsme dokázali ušetřit půl miliardy, opozici nezajímá, ale mě to naplňuje spokojeností. A doufám, že budeme mít možnost i v dalším období ve své práci pokračovat.

Jiří Běhounek

hejtman Kraje Vysočina