Odpady Vysočiny

V půlce března jsem absolvoval s delegací senátorů, poslanců a našich krajských zastupitelů další ze zajímavých a užitečných služebních cest na Zakarpatskou oblast Ukrajiny. Jako vždy šlo o srdečná setkání upevňující naše vztahy s konkrétními výsledky. Společně s Ivanem Ivanovyčem Balohou, předsedou Zakarpatské oblastní rady Ukrajiny, jsme stvrdili svými podpisy smlouvu o pokračování partnerství mezi oběma našimi regiony na dobu neurčitou. Od roku 2008, kdy se obě oblasti staly partnery, došlo k důležitým výměnám zkušeností a na zakarpatské straně se zrealizovaly projekty za několik desítek milionů korun. Podle stanovených strategických cílů Zakarpatské oblasti jsou finanční prostředky věnované Krajem Vysočina investovány především do oblasti školství, sociální a zdravotní péče, kultury a cestovního ruchu.

Zvažovali jsme vždy společně s ukrajinskou stranou po prozkoumání přímo na místě, do jakých konkrétních akcí investovat společné prostředky, aby byly využity co nejefektivněji. Společné opravy školských, sociálních a zdravotnických objektů zdaleka nemohly vyřešit všechny problémy ukrajinské strany. Ta se stavěla k projektům jako skutečný rovnocenný partner, i když stále uznávala naši nezištnou velkorysost. Z naší strany jsme využívali všech akcí k propagaci Vysočiny i celé České republiky a myslím, že jsme úspěšně navázali na stále dobré jméno naší země z doby předválečné společné republiky. Ostatně je velmi příjemné nacházet zde stále funkční památky na časy „Masarykovy republiky“, jako jsou krásná lipová alej a samotná regulace řeky Už, budova pošty, budova banky na bývalém Tyršově nábřeží, Masarykův most, monumentální úřední budova z roku 1936, kde dodnes sídlí krajská vláda, a další objekty.

Těší mě, že partnerství není formálním úředním aktem, za dobu jeho trvání došlo i k řadě společných akcí škol, sociálních ústavů, sportovních utkání, setkání jednotlivců i zástupců institucí našich krajů. Podporujeme i fungující krajanské spolky, které se snaží udržovat památky na československou stopu v historii země. Význam mají i drobné počiny, jako bylo třeba vydání oficiální ukrajinsko-české učebnice k podpoře výuky českého jazyka na Užhorodské univerzitě.

Na aktivity Kraje Vysočina navázaly i další instituce – přímou spoluprací např. Užhorodská univerzita a Vysoká škola polytechnická v Jihlavě, některé střední školy, dětské domovy, hasičské sbory. V loňském roce podepsala dohodu o spolupráci města Jihlava a Užhorod, letos se přidal tandem Pelhřimov a Mukačevo. Jak jsem se zmínil v úvodu, naší březnové návštěvy se účastnila i skupina senátorů, která zastupovala Sdružení přátel Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Členy sdružení je 38 senátorek a senátorů, kteří se přihlásili k přátelství a individuální podpoře bývalého území Podkarpatské Rusi. Bylo podepsáno Memorandum o spolupráci mezi sdružením senátorů a Zakarpatskou oblastí Ukrajiny, které za senátory signoval čestný předseda sdružení Miloš Vystrčil a za Zakarpatskou oblast Ukrajiny předseda Ivan Ivanovyč Baloha.

Občas se ozývají hlasy, zda nejsou takové partnerské vztahy zbytečným plýtváním prostředků, zda mají i nějaký pragmatický význam. Jsem přesvědčen, že takový pohled je velmi krátkozraký. V dnešním složitém světě plném rozporů je navazování dobrých vztahů potřebné a významné i pro budování vzájemné důvěry. Ta je základem přátelské kulturně politické spolupráce i podmínkou budoucí vzájemně prospěšné hospodářské součinnosti. A také – samotné poznávání vede ke zlepšování celkové atmosféry v našich regionech.

Jiří Běhounek,

hejtman Kraje Vysočina