Mládež a sport

Podle kalendáře má být v únoru v našich zeměpisných šířkách zima. I přesto sníh a teploty hluboce pod bodem mrazu letos především některé řidiče projíždějící Vysočinou opět zaskočily. Únorové silné mrazy, které pár dní doprovázelo intenzivní sněžení, byly avizovány meteorology s dostatečným předstihem. Média opakovaně zveřejňovala výstrahu před silným větrem, sněhovými jazyky, ledovkou a doporučovala zvážit nebo odložit cesty do vyšších poloh hor i na Vysočinu. A jak bylo předpovězeno, tak se i stalo. Chce se mi napsat, že jsme tu po dlouhé době měli krásnou ladovskou zimu, ale okamžitě si vzpomenu na stovky uvízlých kamionů na páteřních silnicích Vysočiny a na desítky dalších odstavených na dálnici D1. Vysočina byla v únoru pro kamionovou dopravu zhruba 24 hodin neprůjezdná. I s maximálním nasazením veškeré vlastní i nasmlouvané techniky se nepodařilo silničářům udržet 4700 km silnic v regionu stále sjízdných, proto jsem zcela legitimně vyhlásil kalamitní stav. Fakt, že odstavené kamiony na krajnicích silnic komplikovaly zásadním způsobem běžnou údržbu, je jasné konstatování, za ním je ale promyšlená strategie krajské policie a hasičů. Jen díky tomuto možná nepopulárnímu opatření se podařilo zabránit absolutnímu kolapsu i běžné osobní dopravy na Vysočině. Silničáři přednostně udržovali hlavní silniční tahy, kamionům zpět na uklizené silnice pomohla po několika hodinách těžká technika. Až sem jde o téměř učebnicový příklad řešení kalamitního stavu. Kdyby… kdyby ze záloh nebyl povolán vyprošťovací tank. Musím připomenout, že ve chvíli, kdy byl vyžádán, situace na silnicích Vysočiny jeho nasazení SKUTEČNĚ potvrzovala. Pravidla řešení mimořádných situací jasně říkají – jakoukoli mimořádnou událost – říkejme jí v tomto případě kalamitní stav – je nutné prioritně řešit s nasazením sil a prostředků složek Integrovaného záchranného systému (IZS). Proto pomohla těžká technika hasičského záchranného sboru dostupná do několika hodin. Ano, v záloze byla i vojenská technika, její nasazení by však zabralo minimálně dvakrát tak dlouhý operační čas. Dnes s odstupem času musím konstatovat, že povolání těžké techniky IZS bylo rozumné a dostačující. Díky všem silničářům, policistům i hasičům, kterým tímto opakovaně vyslovuji uznání a dík, se podařilo kalamitní stav na Vysočině velmi dobře a v krátkém čase zvládnout.

A závěrem ještě jedna odpověď na otázku, která je stále ve vzduchu a padne téměř kdykoli, když komentuji letošní únorové nástrahy zimy a jejich dopady: S mírnou nadsázkou definitivně potvrzuji, že Kraj Vysočina neuvažuje o nákupu vlastního tanku, který by byl do terénu nasazován jednou maximálně jednou až dvakrát za pět let. Jsem od přírody praktik, a tak jsem přesvědčen, že úplně stačí zvyknout si na to, že v zimě prostě padá sníh, silnice ve vyšších polohách jsou obtížně sjízdné a silničáři bohužel nejsou kouzelníci. A na závěr povzbudivá slova… nic netrvá věčně, za chvíli tu bude jaro.

MUDr. Jiří Běhounek

hejtman Kraje Vysočina