Rozpočet kraje

Tak jsme přežili další konec světa. Mayský kalendář dosáhl konce svého třináctého cyklu 21. prosince 2012 a po tomto datu už podle něj nemělo být nic. Přestože mnoho lidí této informaci různou formou podlehlo a chystalo se na zánik světa, stal se opak. Tedy stalo se právě to nic. Obdobné předpovědi provázejí lidstvo odnepaměti. Vzpomeňme namátkou Nostradama nebo Sibyly. Tisíce článků a knih byly o tom napsány. Kolik stresů, tísní nebo i vážných psychických nemocí takové obavy způsobily. Přitom naštěstí větší část lidstva nebrala tato proroctví vážně. Já tedy také ne.

Horší je, že stejná obrovská většina nebere vážně ani skutečná reálná nebezpečí. Celá světová infrastruktura je dnes závislá na elektronice. Stačí aby „vybouchl“ na nějaké delší období systém dodávek elektrického proudu a zkolabují všechny složky moderního světa – od dopravy až po zdravotnictví. Pak nastává hlad a zima. A s nimi ruku v ruce bezohlednost a stoupající zločinnost se všemi důsledky. Viděli jsme to zatím v mírné formě nedávno na menším vzorku území kolem New Yorku.

Chamtivost a nenasytnost reálného světa by nás měla trápit jako skutečný problém. Přiznejme si, že se máme po stránce hmotného života dobře jako nikdy v historii. Ale stále považujeme v téměř každé běžné rodině za samozřejmé, že chceme pořád více. Chceme zvyšovat příjmy, pohodlí života, množství věcí, jež chceme vlastnit. Zavíráme oči před tím, že se v důsledku toho zhoršuje životní prostředí a dochází nám surovinové zdroje. Propojenost celých kontinentů a závislost všech na všech přináší další nebezpečí. Dříve byl každý region soběstačný. Dnes nesmyslně dovážíme potraviny, které jsme schopni si vyrobit doma sami, raději z druhého konce světa. Dílčí zisk, třeba jen dočasný, je modlou a cílem jednotlivců, firem i států. Důsledkem sobectví je ohromné bohatství na straně jedné a značná bída na straně druhé. Zvyšuje se sociální nerovnost a ta produkuje obrovský sociální neklid.

Nedávné Vánoce také opět nastavily zrcadlo tomu, jak rozpolceně vypadá naše novodobá společnost. Místo svátečního zklidnění, rozjímání nad duchovními hodnotami, připomínání krásných tradičních rituálů často dominoval neklid, nervozita a nákupy množství zbytečností. Někdy až nesmiřitelné boje v obchodech ve jménu nutnosti získání dárků a po svátcích zase pro využití povánočních slev. Jistě se objeví znovu a znovu další předpovědi katastrof a konců světa. Například podle Isaaca Newtona má svět zaniknout v roce 2060. To máme ještě relativně dost času. Pokud se ovšem poženeme dále v těch závodech konzumu a drancování přírody bez duchovního rozměru, může civilizace zaniknout ještě dříve.

Abych také jen nestrašil jako nějaký vysočinský Nostradamus. Chybí nám obyčejné radostné vize – třeba myslet pozitivně na to, že si udržíme svůj životní standard, přírodu v přijatelném stavu a lidské vztahy v přátelském duchu. Naštěstí znám mnoho lidí, pro něž slova jako pokora, skromnost, solidarita mají svůj konkrétní význam a umějí být vděční za drobné lidské radosti. Přeji Vám, abyste se v novém roce často setkávali právě s takovými spoluobčany.

Jiří Běhounek

hejtman Kraje Vysočina