Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

Dnes bych se rád vrátil k návštěvě prezidenta České republiky pana Miloše Zemana na Vysočině, která proběhla v posledním červnovém týdnu. Vracím se k ní rád, protože ve mně zanechala pozitivní dojmy. Stálá dobrá nálada pana prezidenta a velmi dobrá spolupráce našeho i jeho organizačního týmu přispěly k pohodové atmosféře všech tří dnů, po něž jsme se společně setkávali s občany Vysočiny. I když i nějaké to narušení těmi, co se chtěli předvést, jsme zažili. Na to reagoval pan prezident s klidem a nadhledem. Vždy se najde někdo, kdo chce návštěvy významné osoby využít ke svým osobním cílům. Jako ona chronická stěžovatelka, jež zavaluje prezidentskou kancelář opakovanými stížnostmi a chtěla by, aby pan prezident řešil její problémy a odpovídal na stovky dopisů nejlépe osobně. Neváhala proto jet z Vyškova až do Nového Města na Moravě i do Velké Bíteše, kde na náměstích prosazovala své osobní zájmy.

Celkově však stále převládala dobrá nálada. Tu nám nepokazily ani kroupy v Měšíně. V Polné jsme pak zažili vytrvalý déšť a potěšilo mne, že Polenští vydrželi i tu nepřízeň počasí. Pan prezident se na všech místech zajímal o názory občanů a projevoval svou připravenost – znal historii i aktuální problémy v každé navštívené lokalitě. Obdivuhodná je fenomenální paměť pana prezidenta. Připomněl, že letos bude mít 70 let. Ale přestože si nedělal žádné poznámky, reagoval vždy jasně a smysluplně. Na všech místech nejen projevoval znalost našeho kraje, přitom navíc opakovaně zdůrazňoval, že Vysočina je jeho nejoblíbenějším krajem a že to nepopulisticky říká i na jiných místech naší země.

V Jihlavě mu nevadila pouť, která probíhala současně s jeho návštěvou. Lakonicky sdělil, že je rád, že občané nepřišli jen za prezidentem, ale rovněž za zábavou. Zatímco jsme byli na náměstí, jeho manželka Ivana Zemanová si s mou paní prohlížely jihlavské podzemí. K tomu poznamenal jen: „Snad si je tam ti permoníci nenechají.“ Nenechali. Také jsem byl rád.

Kromě běžných dárků obdržel pan prezident i některé originální – například ve firmě Žďas zvon vyrobený pro něj, aby si při vzpomínce na návštěvu Žďáru nad Sázavou mohl na své chalupě v Novém Veselí občas zazvonit. Z První brněnské strojírny ve Velké Bíteši si zase odvezl ukázku kovových kolenních náhrad, čímž se asi naráželo i na mou profesi ortopeda.

Pan prezident splnil i to, co vyhlásil už dříve při mé návštěvě Hradu. Věnoval mi velkou stolní lampu s komentářem, že podle jeho vlastních zkušeností se dá stihnout i velké množství práce, ale chce to prodloužit si pracovní den do tmy, a proto mi tu námahu chce ulehčit. Zkrátka opět to byla reakce na situaci s porozuměním, vtipem a nadhledem.

Důležitá pro Vysočinu je skutečnost, že pan prezident vyjádřil na konkrétních místech svou plnou podporu našemu zemědělství, ale i strojírenství, ocenil také roli Jaderné elektrárny Dukovany a jako velký zastánce jaderné energetiky vyjádřil podporu záměru prodlužování její životnosti i dostavbě jejího pátého bloku. Slíbil, že tyto priority bude opakovaně prosazovat při svých pravidelných rozhovorech s příslušnými ministry. Jako vysočinský patriot proto věřím, že návštěva pana prezidenta měla svůj význam i pro další rozvoj našeho kraje.

Jiří Běhounek

hejtman Kraje Vysočina