Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

Celá studie je koncipována jako doplněk k již vytvořeným studiím a podkladovým materiálům, zejména k dokumentaci k projektu Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina. „Cílem studie je dodat podklady pro další rozhodování obcí v Kraji Vysočina, jak postupovat při řešení problematiky nakládání se směsným komunálním odpadem. Riziko zaplnění skládek hrozí i v případě, že by občané dosáhli maximální míry třídění využitelných složek odpadů,“ zdůrazňuje krajský radní pro životní prostředí a zemědělství Zdeněk Chlád. Studie má za cíl zhodnotit varianty energetického využití odpadů, z pohledu výstavby jednoho velkého zařízení pro energetické využití odpadů, více menších zařízení pro energetické využití odpadů nebo spoluspalování odpadu ve stávajících zařízeních. Jednotlivé varianty jsou ve studii hodnoceny z pohledu ekonomického, environmentálního, sociálního a také z pohledu souladu s platnou právní legislativou.

Posuzováno bylo 5 variant zařízení na energetické využívání odpadů (ZEVO):

Varianta A1: kapacita 10 kt/rok   Varianta B1: kapacita 95 kt/rok

Varianta A2: kapacita 20 kt/rok   Varianta B2: kapacita 150 kt/rok

Varianta C: kapacita 41,6 kt/rok

Varianty byly vybrány tak, aby bylo možné pracovat výhradně se zcela konkrétními údaji, zejména s těmi klíčovými, kterými jsou investiční a provozní náklady, technologické parametry zařízení, produkce odpadů apod.

Z výsledků modelování jednotlivých variant vyplývá, že zařízení na energetické využívání odpadů (tzv. ZEVO) o kapacitě 20 kt (6 – 8 zařízení v kraji) je z ekonomického pohledu plně konkurenceschopné se zařízením o kapacitě 150 kt. Všechny ostatní varianty vycházejí z ekonomického pohledu podstatně hůře.

Pro realizaci ZEVO je rozhodující dostatečný odběr tepelné energie v místě realizace. Dostatečnou kapacitu sítí centrálního zásobování teplem (CZT) pro malých ZEVO s kapacitou 20 kt mají nyní pouze města Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč, Pelhřimov. Pokud by se mělo uvažovat o výstavbě těchto zařízení v jiných sídlech, je potřeba zahrnout do rozpočtu i náklady na výstavbu nebo doplnění sítě CZT. „V případě realizace malých zařízení na energetické využívání odpadů je výhodné, že dochází ke snížení dopravní zátěže v důsledku umístění malých zařízení blíže míst produkce odpadu, k uložení odpadů z těchto zařízení ve více lokalitách, a k vytvoření nových pracovních míst rozmístěných do více sídel. Z pohledu zkvalitnění nakládání s odpady je potřeba vzít v úvahu skutečnost, že realizace více menších zařízení může vést k vytvoření přesnějšího motivačního regionálního systému a v důsledku toho k větší míře zapojení občanů do celého systému nakládání s odpady,“ vyzdvihuje přednosti malých zařízení na energetické využívání odpadů (ZEVO) Zdeněk Chlád.

V praktické části studie se autoři zaměřili na vypracování metodického postupu, podle kterého je možno porovnávat různé technologie pro využití směsného komunálního odpadu ve vztahu k různým lokalitám v Kraji Vysočina. Základním nástrojem je nově vytvořený softwarový model. Tento model se skládá ze dvou bloků, z nichž první blok je zaměřen na modelování všech hmotnostních energetických a finančních toků pro zadané podmínky, a druhý blok je výpočtovým nástrojem pro výpočet návratnosti investic. Uvedený první blok byl vytvořen v rámci vypracování této studie a je volně k dispozici. Druhý blok je aplikace postavená na softwarovém modelu EFEKT, k němuž autorská práva vlastní FEL ČVUT Praha. Program EFEKT podléhá licenci. Do budoucna lze množinu variant libovolně a velmi rychle doplňovat vzhledem k adaptabilitě vytvořeného výpočtového nástroje.

Závěrem lze konstatovat, že v kraji lze z výše uvedených hledisek uvažovat o výstavbě jednotek zařízení na energetické využívání odpadů (ZEVO) malých kapacit (při dodržení podmínek vyplývajících ze specifik těchto zařízení) a tyto jednotky mohou být ekonomicky návratné při vstupní ceně za odpad stejně jako klasické ZEVO.

Celá analýza je k dispozici na http://www.kr-vysocina.cz/analyza-moznosti-energetickeho-vyuzivani-odpadu-v-kraji-vysocina/d-4058545/p1=50823

• Eva Navrátilová, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
  e-mail: navratilova.e@kr-vysocina.cz