Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.
Cesta: Titulní stránka > Dokumenty odborů > Odbor informatiky > Fond Vysočiny - Grantové programy pro oblast ICT > Úspěšné projekty Fondu Vysočiny
Vyberte:
Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči
Jako poslední z památek UNESCO na území Kraje Vysočina byl v roce 2003 zapsán na seznam světového kulturního dědictví soubor - Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči.
Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči představují pozoruhodnou symbiózu dvou kultur, kdy vedle sebe stojí mistrovské dílo křesťanského stavitelství a dochované kompaktní židovské osídlení. Zástavba židovské čtvrti je dokladem po staletí kontinuálně existujícího tolerantního soužití obyvatel různého vyznání. Zcela unikátní je celistvost a rozsah ghetta. Z původního souboru domů, který obsahoval přes 120 objektů, bylo zbořeno pouze pět budov, dochovaly se dvě synagogy i židovský hřbitov s více než 3 000 náhrobky, na kterém se nepřetržitě pohřbívalo od počátku 17. století do poloviny století dvacátého. Bazilika sv. Prokopa pochází přibližně z první poloviny 13. století a je součástí benediktinského kláštera v Třebíči, který byl založen v roce 1101 moravskými údělnými knížaty Oldřichem a Litoldem. Klášter se po zániku opatství proměnil koncem 16. století v zámek (konec existence kláštera přinesla roku 1468 válka vedená mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem). Architektonický vzhled baziliky je skvělým dokladem zpracování nových podnětů ze západní a střední Francie, z Burgundska a jihozápadního Německa v neopakovatelné syntéze. Její konečný výsledek vykazuje řadu vysoce originálních projevů technických i architektonických. Za shlédnutí stojí opatská kaple s freskami ze 14. století (viz foto). Zajímavý je osud monumentálního portálu (foto), který byl v minulosti zazděn a zcela zapomenut (severní předsíň se zazděným portálem byla upravena na byt zámeckého kaplana), jeho „znovuobjevení“ pomohla na konci 19. století náhoda. Obnovu baziliky zahájil počátkem 20. století architekt Kamil Hilbert, který se mimo jiné podílel i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze. V roce 2018 ve městě Manáma v Bahrajnu bylo na jednání Výboru světového dědictví UNESCO rozhodnuto o rozšíření územních hranic kulturního statku Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (C 1078), jako památky zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO do podoby respektující hranice národní kulturní památky - Klášter s kostelem sv. Prokopa v Třebíči. Změna se dotkla části 003_Bazilika sv. Prokopa, kdy byly hranice rozšířeny celý zámecký areál, což nově znamená jeho zahrnutí do statusu světového dědictví.
Více informaci: http://www.trebic.cz/unesco/
Zobrazit vyhledávací formulář »
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, 2002–2021 webmaster@kr-vysocina.cz
Prohlášení o přístupnosti Přihlásit se