Servis pro novináře

Českoslovenští piloti provedli během tříměsíční bitvy o Británii 40 370 letů v celkovém čase 96 337 operačních hodin. Sestřelili 204 letouny jistě, 68 pravděpodobně, 131 letadel poškodili. Bombardovací letci shodili na nepřátelské cíle 1218 tun trhavých pum a 92 925 kusů zápalných pum. 505 československých letců padlo, nebo zůstalo nezvěstných. Dalších 206 pilotů bylo zraněno nebo zahynulo při výcviku, zajato bylo 52 pilotů. Permanentní přítomnost československých pilotů v bojích přispěla k naplnění toho, čemu se říkalo Československá věc. „Bez osobního nasazení československých stíhacích letců a týmu statečných, kteří zajišťovali servis na zemi, by možná druhá světová válka nabrala jiný směr. Můžeme se jen domnívat, co by bylo dnes, kdyby nebylo Bitvy o Británii,“ uvedl v úvodu setkání hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Váleční piloti byli v minulosti komunistickým režimem odsouváni z povědomí a skutečného novodobého uznání se jim dostalo až po sametové revoluci v roce 1989. Jeden z mála žijících pamětníků legendárních  leteckých soubojů nad Británií plukovník Imrich Gablech se připomínkového setkání osobně účastnil. Držitel nejvyššího státního vyznamenáním České republiky – Bílého lva působil jako dispečer letového provozu, Po únorovém převratu byl perzekuován komunisty. Pozvání mezi pamětníky přijaly i dcery legendárního brigádního generála Karla Kuttelwaschera  Mari Rowe a Vee Darlington, které žijí v Londýně. Na plukovníka Viléma Götha, který padl ve vzdušném prostoru nad Tenderdenem 25. října, zavzpomíná jeho synovec Čestmír Göth.

V rámci komponovaného večera bylo promítnuto několik autentických dobových dokumentů a vzpomínkových medailonků, které byly vybrány a dotočeny pouze pro tuto výjimečnou událost. „Naším cílem je přiblížit dnešní mladé generaci pozitivní vzory a morální odkaz československých letců a dalších vojáků, kteří za druhé světové války bojovali proti fašismu. Vzhledem k tomu, že přímých účastníků zahraničního odboje a zejména příslušníků Royal Air Force ubývá, chceme navázat na jejich záslužnou činnost a zprostředkovávat poznatky a materiály veřejnosti,“ uvedl Zdeněk Sadecký z Czech Spitfires Club.

Za Bitvu o Británii můžeme považovat letecké souboje nad Británii a kanálem La Manche v období od července do října 1940. Přesněji se někdy uvádí 10. červenec až 31. říjen 1940, přičemž za den bitvy o Británii se považuje 15. září. Úkolem Luftwaffe bylo zničit RAF a RAF se zase snažila udržet si dostatečnou bojeschopnost a dostatek sil k zadržení případné invaze.

brigádní generál i. m. Karel Miroslav Kuttelwascher

pocházející ze Svatého Kříže u Havlíčkova Brodu byl naším nejúspěšnějším stíhačem v řadách RAF.

Věhlas získal hlavně během úspěšných přepadových akcí Night Intruder na jaře a v létě 1942, při nichž

sestřelil 15 německých bombardérů. Byl dvakrát vyznamenán Záslužným leteckým křížem DFC.

plukovník i. m. Vilém Göth

se narodil v Brně, ale žil během 30. let v Jihlavě. Bojoval v Bitvě o Británii, během níž dosáhl dvou

vítězství. Krátce poté však, jako šestý z našich letců, položil život za svou porobenou vlast.

plukovník Imrich Gablech

držitel Řádu Bílého lva, je právem považován za legendu. Je původem se Slovenska, ale od války žije

v Havlíčkově Brodě. Podařilo se mu uletět okupantům, bojovat v Polsku, ale po zajetí Sověty strávil

dva strastiplné roky v gulagu. V roce 1942 se díky naší diplomacii dostal do Anglie, kde působil jako

dispečer letového provozu. Po únorovém převratu byl perzekuován komunisty.

„Nikdy v dějinách lidských střetnutí nevděčilo takové množství lidí za tak mnohé tak malé hrstce jednotlivců.."

Winston Spencer Churchill, Bitva o Británii

• tisk@kr-vysocina.cz