Servis pro novináře

Karel Havlíček Borovský (1821 Havlíčková Borová – 1856 Praha) - spisovatel, žurnalista, literární kritik

Karel Havlíček Borovský, český básník, novinář a zakladatel české žurnalistiky a literární kritiky je úzce spjat s vesnicí, kde se v roce 1821 narodil. Dal ji své jméno a ona dala jméno jemu. Pochází z obce Borová, která dnes nese na počest svého rodáka přídomek Havlíčkova a Karel Havlíček zase naopak začal podepisovat svá díla jako Borovský.

Rodný dům Karla Havlíčka Borovského č. p. 163 je dnes prohlášen národní kulturní památkou (11777/6-170), uvnitř se nachází expozice připomínající život a dílo slavného rodáka. Není to však jediná vzpomínka obce na Havlíčka. Na návsi u školy stojí pískovcový pomník (21379/6-172) od Josefa Strachovského z roku 1901 (kopii této sochy najdeme u Vlašského dvora v Kutné Hoře, kde také Havlíček jistou dobu působil).

Havlíček pocházel ze zámožné kupecké rodiny. Jeho otec v roce 1832 koupil v bývalém Německém Brodě dům č. p. 19 (45845 / 6-19), pod arkýřem je dnes umístěná pamětní deska a na průčelí Havlíčkův medailon z roku 1871. Muzejní expozice - byt Karla Havlíčka je přístupná veřejnosti.

Havlíček vystudoval gymnázium v Brodě a poté začal v roce 1838 studovat v Praze filozofii. Jistý čas zamýšlel dokonce stát se knězem, ale ze semináře byl vyloučen. Poté odchází pracovat jako vychovatel do rodiny univerzitního profesora v Moskvě. Cílem této cesty bylo seznámit se vším, co k Rusku patřilo. Poměry v carském Rusku byl však šokován a v červenci 1844 se Havlíček vrací do Čech. Začíná pracovat jako redaktor Národních novin a posléze byl zvolen poslancem říšského sněmu. Byl však více novinářem, než poslancem, proto se poslanecké funkce vzdal a plně se věnoval práci redaktora. Díky Havlíčkovi měly Národní noviny velký vliv na české veřejné mínění . Lidé hltali jeho epigramy a satirické popěvky. Když Rakousko začalo obnovovat absolutistickou vládu, většina českých liberálních politiků zanechala svojí činnosti, Havlíček se ale nadále stavěl na odpor a několikrát stanul před soudem, nakonec byl ve svém domě v Brodě zatčen a odvezen do vyhnanství do Brixenu. Pamětní deska na staré poště v Počátkách nám oznamuje, že zde Havlíček na své nucené cestě do Brixenu nocoval (21240/3-5873). I ve vyhnanství se snažil studovat, překládat a tvořit. V květnu 1855 se nemocný vrací domů do Čech, pár dní před jeho návratem mu umírá žena. Téměř všude ho čekalo odmítavé chování jeho známých. Umírá téměř osamocený na pokročilou tuberkulózu v pětatřiceti letech v Praze.

Město Brod však na něj nezapomnělo, (v roce 1945 se na jeho počest přejmenovává na Havlíčkův Brod). Dominantou městského parku Budoucnost je socha Karla Havlíčka Borovského (18697/6-115), pocházející z dílny akademického sochaře Bohumila Kafky z roku 1924. Nedaleko sochy syna národa stojí i socha matky Karla Havlíčka z roku 1937 od akademické sochařky V. Dohnalové (34894/6-118). Na místním hřbitově u sv. Vojtěcha odpočívají téměř všichni jeho blízcí, najdeme zde hrob rodičů Karla Havlíčka i hrob jeho milované dcery Zdeňky (22207/6-8). Další památkou na Karla Havlíčka je pamětní deska vsazena do skály (45436 / 7-4692) na Havlíčkově vrchu nad obcí Batelov. Do Batelova Karel Havlíček jezdíval ke své tetě Františce na letní prázdniny a později zde navštěvoval přítele, faráře Slavíka.