Spolupráce mezi místní Agendou 21 v Kraji Vysočina a programem "Gemeinde 21" v Dolním Rakousku

Experimentální políčka brambor sledují pracovníci Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod v katastrech největších producentů brambor na Pelhřimovsku. V tuto chvíli jde o jediná pole podobného zaměření v Česku. „Sledujeme dopady chemických ošetření u brambor sadbových, konzumních i průmyslových. Na malé ploše testujeme variantně použití do budoucna pro vodohospodáře schůdných a povolených herbicidů. Na většinu z nich plevel nereaguje nebo je jejich účinnost extrémně nízká, brambory trpí suchem, neboť přerostlý plevel jim konkuruje, v některých místech je zřejmé napadení mandelinkou a hlodavci,“ říká Pavel Kasal z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod. Petr Laštovička ze šlechtitelské stanice Selekta Pacov odhaduje, že ze současného výnosu 35 – 40 tun brambor na hektar v budoucnu při zohlednění všech státem navržených omezení sklidí ze stejné výměry stěží polovinu. To bude mít dopady na cenu českých brambor, také na jejich dostupnost a trh se tak ještě více otevře bramborám ze zahraničí.

Jedno z pokusných polí je těsně za hranicemi obce Křelovice na Pelhřimovsku. Předseda akciové společnosti SENAGRO, a.s. Senožaty Jiří Nevosád sleduje plevelem zarostlá pokusná pole s velkými obavami. Pěstování brambor je pro jeho družstvo, stejně jako pro desítky dalších v regionu, základem rostlinné výroby. I přesto, že letos se zdá být podle prvních odhadů slizeň brambor slibná, je otázkou času, jak dlouho si takto Vysočina ještě povede.

 Fakta:

• V Kraji Vysočina je v současné době zhruba třetina českých polí osázených bramborami
• Zemědělci na Vysočině pěstují především pozdní  odrůdy brambor
• Jen pro porovnání: cena pro velké řetězce se při prodeji konzumních brambor pohybuje kolem 3-4 korun za kilogram
• Při tzv. prodeji ze dvora je cena brambor na Vysočině v relaci 6 – 9 korun za kilogram