Servis pro novináře

Rok 2012 je vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity s důrazem na podporu vitality a důstojnosti všech osob. Právě důstojnost a to, abychom ty dva póly lidské populace – seniory a děti neponižovali svou fyzickou a materiální nadvládou, považuji za snad nejdůležitější.

Dříve systém vejminků nahrával soužití, které mělo různou úroveň, ale každopádně byly jednotlivé generace stále v kontaktu. Dnes žijí i tři až čtyři generace často mimo svůj dosah, v mnoha případech se vidí jednou za čas. Pak přirozeně neznají své starosti a neznat znamená nechápat a netolerovat. Kdysi u základního domu bývala menší chaloupka pro dožívání starší generace. Tam se v pokročilejším věku přemístili dědeček s babičkou a místo v domě uvolnili „mladým“. Mělo to nemálo výhod pro obě strany. Ti staří měli po ruce potřebnou péči a pomoc, naopak mladí mohli počítat s pohlídáním domu i dětí. Pro děti ostatně bylo soužití se dvěma generacemi určitě obohacujícím vkladem do života. Zkušenost a nadhled nejen rodičů, ale i dědečků a babiček obohacoval jejich osobnost. Výhodné to bylo i prakticky. Senioři netrpěli nudou, i když neměli televize. Starali se o děti, o domácí zvířectvo, nasekali trávu, obhospodařovali políčko. Byli užiteční a neměli nedostatek pohybu, kterým trpí dnes mnoho starších lidí. Při marodění nebyli sami a bez pomoci.

V dnešní přece jen jiné situaci filosofii Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity nejlépe vystihuje myšlenka, že po šedesátce život zdaleka nekončí. Evropská společnost si začíná zvláště přínos seniorů uvědomovat a hodnoty aktivního stárnutí jsou tak stále více a více prosazovány. I tradiční Den otevřených dveří v sídle Kraje Vysočina byl letos v červnu věnován dětem, rodičům i prarodičům, prostě aktivnímu stárnutí s podporou celé rodiny. Program pro zhruba osm stovek návštěvníků zajišťovaly v sídle Kraje Vysočina v Jihlavě všechny tři generace. Děti zpívaly, střední generace hrála a tančila. Největší podíl aktivit však zajistili senioři z krajských zařízení – podávala se připravená tradiční i netradiční jídla, tančilo se na klasickou i supermoderní hudbu a rozmanitá byla nabídka bytových doplňků. Svým vystoupením mě pobavily „Hodické kočky“ – postarší dámy se smyslem pro humor. Na konec srpna chystá náš odbor sociálních věcí setkání seniorů a dětí pod názvem „Příroda mostem mezi generacemi“, kde dojde k navázání kontaktů, vzájemnému poznávání a tvorbě při pobytu ve vzdělávacím středisku Chaloupky.

K pojetí aktivního stárnutí patří i celoživotní vzdělávání. Po Jihlavě a Velkém Meziříčí se další cykly Univerzity třetího věku budou realizovat i v Pelhřimově. Vysoká škola polytechnická Jihlava společně s Odborem sociálních věcí Krajského úřadu Kraje Vysočina a za vydatné pomoci Domova pro seniory Pelhřimov připravily pro občany nad 50 let nový vzdělávací cyklus s názvem „Zdravý životní styl I“. Jeho součástí budou přednášky na téma: Poetické myšlení, Pohyb a cvičení v seniorském věku, Stravovací návyky seniorů, Psychosomatická terapie, Paměť a životospráva, Duševní hygiena, Mezilidské vztahy a řada dalších zajímavých témat. Myslím, že to vše může být pro seniory, kteří nechtějí jen pasívně stárnout u televize, dost zajímavé.

Věk starší populace se díky zlepšující se zdravotní péči (přes všechny nedostatky) stále prodlužuje a bude přinášet mnoho nahromaděných problémů. Nemůžeme v tom nechat seniory samy, je třeba si připomínat, že solidarita se seniory je výrazem vyspělosti společnosti. Ale žádná úřední správa, žádné instituce tyto úkoly samy nevyřeší. Bude záležet na přístupu všech – těch v produktivním věku i samotných seniorů. Na našich schopnostech vzájemně si naslouchat, umět se vžít do situace těch druhých. A pomáhat si s využitím nejen různých organizací, paragrafů nebo nařízení, ale především obyčejného lidského rozumu a soucítění. Neméně důležité je vnímání dětí jako subjektů s právem na svůj názor, na své důstojné místo v tom složitém světě dospělých.

Jiří Běhounek

hejtman Kraje Vysočina