Kultura a památky Kraje Vysočina

Zatímco pro mnohé z nás jsou letní měsíce příležitostí k odpočinku a těšíme se na dovolenou, pro naše zemědělce jsou časem intenzívní pracovní činnosti. Jejich leckdy nedoceněné práce si velmi vážím. Více než jinde se v ní odráží zkušenosti a moudrost předků. Zemědělství přitom není prostou výrobou, ale výrazně ovlivňuje stav našeho životního prostředí. Příroda není továrna, kde se dá vše přestavovat dle momentální potřeby trhu. Největším nebezpečím pro ni je narušení přirozené rovnováhy. K té patří i léty formovaný způsob života na venkově. Rozumné hospodaření v lesích, na polích i ve stájích. Ne krátkodobé drancování za účelem okamžitého zisku. Zvláště tady platí, že to, co se léta buduje, může být rychle a téměř nenávratně zničeno. Vysočina je stále regionem, kde se naši zemědělci jako správní hospodáři snaží o nutnou rovnováhu mezi živočišnou a rostlinnou výrobou, což je nutné i pro stav půdního fondu v budoucnosti. I když to v evropské konkurenci není zdaleka snadné. Zvláště když v jiných zemích jsou zemědělci podporováni vyššími dotacemi než ti naši.

Pro náš život na Vysočině má příroda a hospodaření v ní zvláštní význam. Zemědělství a na něj navazující obory představují totiž v našem kraji obživu pro zhruba šestinu dospělé populace. O přitažlivosti moderního zemědělství jsem se znovu přesvědčil ve Slavíkově při první prezentaci určené veřejnosti, ale především žákům základních škol v rámci projektu „Zemědělství – život Vysočiny“. Cílem tohoto projektu je ukázat zejména budoucím středoškolákům současnou podobu regionálního zemědělství, bořit zažité mýty z dob našich prarodičů a ukázat skutečnou podobu supermoderního zemědělství – zemědělství, které řídí počítače a družice. Zemědělství, ve kterém většinu práce dokážou bez problému zvládnout stroje ovládané bez velké námahy a téměř v rukavičkách. V současnosti to už dávno není klasická rolnická dřina, venkov Vysočiny – dnes jsou to moderní zemědělské provozy disponující nejnovější technikou, mechanizací předních značek a osvědčenými chovatelskými technologiemi. Ve Slavíkově jsem měl příležitost prohlédnou si zblízka kabinu kombajnu. Jeho plným elektronickým ovládáním jsem byl velmi překvapen. Ale ani moderní technika nepracuje sama. I zemědělství potřebuje nové schopné lidi. Proto chceme pravidelně seznamovat už nejmladší generaci s tímto zajímavým perspektivním oborem.

Kraj má jen málo pravomocí k tomu, aby zemědělcům pomohl. Přesto se o to snažíme. Vytváříme stálý tlak na centrální orgány, připravujeme různé formy propagace regionálních výrobků. Zavedená značka „VYSOČINA regionální produkt“ garantuje kvalitu těchto výrobků, místní původ i jedinečný vztah k regionu.

Už mnohokrát jsem připomínal, že všichni můžeme napomáhat našim výrobcům mimo jiné tím, že budeme přednostně kupovat české produkty.

Doufám, že na našich polích přibude více mladých lidí a že český zemědělec se dočká lepších podmínek a bude moci citlivě hospodařit a přitom se řídit svým zdravým selským rozumem a zkušeností předků.

Jiří Běhounek

hejtman Kraje Vysočina