Servis pro novináře

Vedoucí jednotlivých odborů městského úřadu v Bystřici nad Pernštejnem seznámili oba představitele kraje se svojí činností, připravovanými plány a projekty. „Bystřice je příkladem města, které se snaží hledat příležitosti, prostředky a možnosti, jak přispět ke svému rozvoji a maximálně zvýšit kvalitu života pro své občany. K tomu velkou měrou přispívá i aktivní přístup města k přípravě projektů a úspěšné čerpání peněz z evropských fondů,“ uvedl při návštěvě radnice náměstek hejtmana Vladimír Novotný.

Dalším bodem programu byla návštěva nejvýznamnějšího zaměstnavatele ve městě a zároveň druhého největšího zaměstnavatele v regionu firmy Wera Werk, která se zabývá vývojem, výrobou a odbytem utahovacího nářadí. Hejtman Běhounek velice ocenil spolupráci firmy s Vyšší odbornou školou a Střední odbornou školou v Bystřici nad Pernštejnem a Střední školou technickou ve Žďáře nad Sázavou při vzdělávání a praktické výuce studentů. Wera Werk nabízí studentům například letní brigády, stipendia, absolvování povinné praxe nebo podporu při koupi učebních pomůcek v prvním ročníku studia.

Odpoledne následovalo jednání na zmíněné Vyšší odborné škole a Střední odborné škole v Bystřici nad Pernštejnem, jejímž zřizovatelem je kraj Vysočina. Tématem číslo jedna byl objekt školního statku a jeho využití a také plánované opravy a investice na budovách školy.

V nabitém programu se podařilo naplánovat i debatu se seniory v místním domě s pečovatelskou službou. „Jak jsem správně očekával většina dotazů seniorů směřovala k regulačním poplatkům. Stále se potvrzuje to, co už jsem říkal mnohokrát – zavedení regulačních poplatků postihlo nejvíce ty, kteří se nemohou bránit a vyžadují zvýšenou péči, tedy děti a seniory. Od většiny přítomných zazněly návrhy a přání na jejich úplné zrušení nebo alespoň odstranění poplatku za položku na receptu,“ okomentoval hejtman Jiří Běhounek setkání se seniory.

Z jednání se starosty bystřického mikroregionu, které se uskutečnilo na závěr návštěvy, vyplynula řada námětů k hlubší diskusi a dlouhodobějšímu řešení jako například severojižní propojení kraje Vysočina, dopravní dostupnost regionu, stanovení ochranných pásem kolem vodní nádrže Vír, podpora mikroregionů obecně a další.