Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

Před vlastním výlovem nastává tzv. strojení rybníka, které zahrnuje přípravné práce. Jedná se především o pozvolné vypouštění vody z rybníka tak, aby se ryby soustředily pouze do jednoho místa, loviště. Tato fáze při výlovu není vidět, protože se dělá v závislosti na velikosti loveného rybníka dopředu a trvá řádově dny až týdny. Po dobu vypouštění rybníka rybáři kontrolují a regulují odtok vody, aby měla hladina ideální výšku pro výlov a nebyla ohrožena rybí obsádka.

Při výlovu pak rybáři uzavřou loviště pomocí speciálních sítí – plotů. Pokud se pro výlov používají podložní sítě, tak se pokládají na dno loviště den před výlovem. Druhý den časně ráno rybáři provedou buď zvednutí podložní sítě, nebo zátah nevodem. Z vylovených ryb se nejdříve dlouhými saky sbírají choulostivější druhy ryb, jako jsou štiky a candáti, které se přednostně umísťují do kádí, aby netrpěly nedostatkem kyslíku v lovišti. Následuje výlov vůči nedostatku kyslíku odolnějších kaprů. Vlastní vylovení se provádí keserem. Ryby se pak třídí podle velikosti a přemísťují do kádí nebo rovnou do nákladních automobilů k převozu na sádky.

Každoročně se v České republice vyloví asi 21 000 tun ryb. Nepřekvapí, že z více než poloviny se na tomto čísle podílí Jihočeský kraj, neboť ten je známý svojí rybníkářskou a rybářskou tradicí. Polovina produkce ryb pak připadá na všechny zbývající kraje. A jak je na tom Kraj Vysočina? Vůbec ne špatně, vyloví se zde asi 13 % všech tuzemských ryb. V pořadí krajů tak je Vysočina na stříbrném stupínku, následovaná kraji Jihomoravským a Plzeňským. Podíl na celostátní produkci ryb každého z ostatních krajů dosahuje méně než 5 %. Devět z deseti vylovených ryb je kapr, ten nadále zůstává jednoznačně naší nejpopulárnější chovanou rybou.

„Náš kraj charakterizují rozlohou spíše menší rybníky a rybníčky, je jich však téměř 9 000. Rybníky jsou důležitou součástí naší krajiny, slouží nejen k chovu ryb, ale plní i důležitou vodohospodářskou funkci. V současném období nevyrovnaných srážek a suchých období je jejich role o to důležitější, jejich retenční prostor slouží ke snížení povodňových průtoků při přívalových deštích a období sucha a v období sucha zvyšují hladinu spodní vody v širokém okolí,“ uvádí Pavel Hájek radní pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životní prostředí a doplnil: „Kraj Vysočina pravidelně finančně podporuje obnovu a výstavbu rybníků. O až 65% podporu projektové přípravy mohou žádat obce i spolky, vlastní obnovu a výstavbu rybníků obcemi a městy je v případě již schválené podpory projektu z národních nebo evropských dotačních programů Kraj Vysočina schopen dofinancovat až do výše 85 %.“

• Více informací Martin Drápela, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz