Servis pro novináře

Jiří Frejka (1904 Útěchovice pod Stražištěm – 1952 Praha) – divadelní režisér, spolutvůrce české divadelní avantgardy

Pocházel ze starého rodu svobodných dědičných myslivců a vyrůstal v blízkém propojení s přírodou. Po absolvování gymnázia se zapsal ke studiu filosofie, historie a estetiky na Univerzitě Karlově v Praze, ale jeho srdce a zájem je vedly k divadlu.

Společně s Jindřichem Honzlem a Emilem Františkem Burianem tvořil trojici zakladatelů české divadelní avantgardy. V roce 1920 se stal členem levicové kulturní skupiny Devětsil a spolu s J. Honzlem založil Osvobozené divadlo. Po sporu mezi hravým a nevázaným Frejkou a systematickým Honzlem Frejka z Osvobozeného divadla odešel a založil divadélko Dada. Uváděl hry poetistické i tradiční ve své úpravě.

V roce 1930 byl Frejka přijat do Národního divadla, na jehož scénu uvedl Nezvalovy milence z kiosku, Vančurovo Jezero Ukereve, Calderonovu Schovávanou na schodech, Aristofanovu komedii Ptáci, Gogolova Revizora a další inscenace. Spolupracoval s výtvarníkem Jiřím Trnkou.

Po roce 1945 byl jmenován ředitelem Divadla Na Vinohradech. V roce 1950 byl přeřazen do Hudebního divadla v Karlíně. Byl také zakladatelem a prvním rektorem AMU.

Z Frejkovy literární tvorby jsou známy půvabné knížky Outěchovice (první vydání ilustroval jeho přítel Jiří Trnka) a druhá Myslivecké poudačky, v nichž se vrací k idylickému světu svých mysliveckých předků.

Svůj život se Jiří Frejka rozhodl ukončit 27. 10. 1952.