Informační technologie Kraje Vysočina

Ignát Herrmann (1854 Chotěboř – 1935 Řevnice u Prahy) - spisovatel

Milovníci starých filmů si určitě vzpomenou na prvorepublikový film Otec Kondelík a ženich Vejvara s tehdy populárními herci Antonií Nedošínskou, Sašou Rašilovem, Ferencem Futuristou a dalšími.

Autor knihy, která sloužila jako filmová předloha, Ignát Herrmann se narodil 12. srpna 1854 v Horním Mlýně u Chotěboře, kde byl jeho otec mlynářem. Bohužel mlýn v roce 1982 vyhořel, a tak jedinou vzpomínkou na slavného rodáka zůstává socha, která pochází od spisovatelova synovce K. Opatrného a je zapsána jako kulturní památka pod rejstříkovým číslem 32557 / 6-218.

Rodina pozdějšího spisovatele byla velmi chudá a Herrmann na své dětství nikdy v dobrém nevzpomínal. Rodina se brzy z Chotěboře odstěhovala do Hradce Králové, kde Hermann začal navštěvovat první třídu místní reálky, studia nedokončil a odešel do Prahy do učení. Vyučil se kupcem, ale svoje řemeslo nikdy neprovozoval. Po vzoru svého dědečka, který byl známým nakladatelem (Hostivít Pospíšil, 1785-1868) se snažil prosadit v literatuře. Nejprve pracoval v nakladatelství Otto, v té době také redigoval časopis Paleček. V roce 1878 nastoupil do advokátní kanceláře a v letech 1881-84 pracoval v administrativě Národních listů. Od roku 1885 tam byl redaktorem, později založil a vedl časopis Švanda dudák. Pod různými pseudonymy přispíval do nedělní přílohy Národních listů, také do mnoha novin a časopisů, (např. Humoristických listů, Palečka, Lumíra, Světozoru, Květů, Koledy, Zlaté Prahy, Zvonu a Obrazů života). S Teigem a Z.Wintrem uspořádal Pražské ghetto (1902) a s Kutinou uspořádal povídky Z brku sokolského (1886). Sestavil básnickou sbírku Humor z Parnasu českého (1881). Jeho dílo je velmi rozsáhlé, z jeho tvorby jsou však nejvýznamnější romány U snědeného krámu a již vzpomínaný zfilmovaný Otec Kondelík a ženich Vejvara s pokračováním Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Herrmann zemřel v Řevnicích u Prahy 8. července 1935.