Portál územního plánování a stavebního řádu KrÚ kraje Vysočina

„Hodnota a unikátnost je dána obrovskou variabilitou původu mincí. Kromě domácích platidel z habsburských zemí je v pokladu zastoupeno množství různých knížectví a měst německých a polských. Západní Evropu zastupují například mince z území dnešní Francie, Nizozemí a Belgie. Středomoří je původem pro mince z oblastí Itálie jako je Toskánsko a Benátky. Nejexotičtější zastoupená ražba nalezeného pokladu pamatuje Osmanského sultána,“ popisuje pestrost nálezu ředitel Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod Jiří Jedlička.

Archeologové se domnívají, že poklad do kořenů stromu v lesním porostu v blízkosti Humpolce uložil pravděpodobně některý z humpoleckých bohatých soukeníků. K důmyslnému ukrytí tak velkého obnosu ho patrně vedl strach z přepadení a rabování různými drancujícími vojsky. Doba třicetiletých válek nebyla bezpečná a bylo třeba naspořené jmění více chránit. „Jen za objevený stříbrný tolar ražený pro Ferdinanda I. jste si mohli na začátku 17. století koupit čtyři ovce. Podobně hodnotných jsou v rámci pokladu desítky mincí,“ přibližuje hodnotu pokladu i Marie Kružíková, radní Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu s tím, že na vyčíslení současné ceny celého pokladu pracují odborníci Puncovního úřadu, jeho historickou hodnotu posoudí tým pracovníků Národního muzea.

POKLAD respektive soubor nalezených vzácných mincí je k vidění za neprůstřelným sklem v expozicích Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod v rámci poslední zastávky putovní výstavy Poklady Vysočiny. Rozsáhlou expozici, která je kolektivním dílem všech muzeí a galerií zřizovaných Krajem Vysočina, hostí havlíčkobrodské muzeum a všechny výstavní prostory tamní galerie. Vedle uměleckých děl, která putovala po kraji, také brodská verze výstavy představuje řadu prací vybraných autorů se vztahem k regionu. Příchozí se tak mohou těšit například na nově získaná díla Milana Košaře, Jaroslava Panušky, Jitky Chrištofové a Jana Moravce, ale najdou i ukázky z tvorby například Mikoláše Axmanna, Michala Ranného, Bohuslava a Daniela Reynkových, Jaroslava Šerých nebo Jana Zrzavého.
Poklady Vysočiny si zájemci za více než rok prohlédli v Jihlavě, Třebíči, Novém Městě na Moravě a Pelhřimově. S Havlíčkovým Brodem a celým krajem se ojedinělá expozice rozloučí 28. února příštího roku.

Pokud jde o poklady na Vysočině, za připomenutí stojí například objev z roku 2005. V lese u Rounku na Jihlavsku byla nalezena pozlacená monstrance  z přelomu 16. a 17. století. Díky poctivému nálezci je teď ozdobou sbírek Muzea Vysočiny Jihlava.

• tisk@kr-vysocina.cz