Kultura a památky Kraje Vysočina

U jednoho z hnízd, kde nedošlo k zahnízdění, se předpokládá, že důvodem neobsazení hnízda bylo odtěžení stromů v jeho těsném okolí, dospělí jedinci zde nebyli vůbec spatřeni. Ve zbývajících čtyřech lokalitách opustili dospělí orli svá hnízdiště nejčastěji pravděpodobně v důsledku lidské rušivé činnosti (pro vyplašení postačí běžné lesnické práce i blízkost turistických a často využívaných cest). Z toho na dvou hnízdech došlo k opuštění malých mláďat, na dalších dvou nedošlo ke snesení vajec.

Dospělí ptáci nemají v přírodě žádného přirozeného predátora, největší hrozbu pro ně tak představuje lidská činnost. V časných fázích hnízdění jsou velmi citliví na vyrušování, takže přítomnost lidí v blízkosti hnízda může vést až k jeho opuštění. Při těžbě dřeva pak může dojít ke zničení hnízdiště. „Vážným problémem také zůstává přetrvávající přímé pronásledování orlů mořských jak formou zástřelů, tak i otrav karbofuranem," vysvětlil radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Martin Hyský.

Celkově je počet otrav ptáků v České republice vysoký, přestože pokládání otrávených návnad, které může být nebezpečné i pro člověka, představuje hned několik trestných činů.

• Více informací Martina Kratochvílová, odbor životního prostředí, Krajský úřad Kraje Vysočina, tel.: 564 602 503, e-mail:  kratochvilova.m@kr-vysocina.cz
• tisk@kr-vysocina.cz