Odpady Vysočiny

Která výstava/akce vzbudila mezi návštěvníky největší ohlas?

Tradičně se soustředí zájem veřejnosti na galerijní noc. Ta letos byla spojena s vernisáží výstavy z výsledků Sklářského sympozia a prezentací studentů brněnské FAVU pod vedením profesora Tomáše Rullera a jeho asistenta Matěje Koláře. Z výstav je těžké některou opomenout. Od vybraných výročí roku, výstavou v zámeckém podkroví, na níž byly připomenuty nejen výtvarné osobnosti spjaté s regionem: Oldřich Blažíček, Julius Pelikán 

a Josef Jambor (125 let od narození), František Emler (100. výročí narození), Rostislav Magni, Miroslav Roštínský (85. výročí narození), ale rovněž osobnosti, jejichž dílo je zastoupeno ve sbírkách galerie, díky velkorysým odkazům a darům: Karel Hladík –

100. výročí narození, Miroslav Martínek (25. výročí úmrtí). Při realizaci této výstavy vycházela galerie důsledně z vlastního sbírkového fondu.

Samostatnou výstavou, rovněž v zámeckém podkroví, byla připomenuta mimořádná osobnost Bohdana Laciny (100. výročí narození). Lacinova výstava a rozsáhlá retrospektiva z díla Františka Navrátila (nar. 19. 4. 1932), žáka Vincence Makovského, patřily ke stěžejním

a neváhám říci prestižním výstavním akcím roku 2012. V případě obou výstav spolupracovala HG s emeritním ředitelem Moravské galerie PhDr. Jiřím Hlušičkou.

Překvapivě se s velkým zájmem setkala výstava fotografií Ing. Karla Daňka, CSc. Makrokosmos a mikrokosmos. Obdobnou tematikou, tentokrát ve výtvarném zpracování, galerie letošní výstavní činnost rovněž uzavírá - Zdeněk Fuksa – Od mikrokosmu k makrokosmu. Výstava připravená k 90. narozeninám brněnského výtvarníka, předkládá veřejnosti výběr z jeho pastelů a monothermů, které zajímavým způsobem souzní se sochařskou výstavou Jana Kováříka. Tato výstava soch z moderních materiálů, jejichž tvary nalézají volnou inspiraci v přírodě, se setkala s vřelým ohlasem i u těch nejmenších návštěvníků.

Z fotografických výstav byla bezesporu překvapením tvorba Ireny Armutidisové, instalovaná v arkádové chodbě. Její pohled na krajinu – pole za humny nutil diváka zamyslet se nad svým okolím a podívat se novýma očima na svět kolem sebe. Mezi galerijní výstavní objevy můžeme zařadit rozsáhlou prezentaci z nové tvorby Antonína Strobla, umělce citlivě reagujícího na svět velkoměsta, konfrontaci uzavřeného komorního prostoru zahrady

a odcizeného světa velkoměstského sídliště. Odcizení a problematika mezilidské komunikace je rovněž hlavním tématem maleb Václava Hradeckého, jehož humoristická tvorba v předchozím roce obohatila novoměstské Slunohraní.

Mnohem větší ohlas a zájem jsme očekávali od diváků u mimořádně rozsáhlé prezentace z tvorby Antonína Kanty k umělcovým šedesátinám. Od černobílých experimentálních fotografií, kreativní fotografie aktů, přes záznamy struktur, věcí každodennosti, detaily graffitti až po experimentální digitální fotografii a pozoruhodnou výtvarnou tvorbu koláží, asambláží a kreseb. K výstavě byl vydán rozsáhlý katalog s úvodním textem Jiřího Valocha.

Reakce a zájem diváků jsou někdy nevypočitatelné, ale v celku můžeme konstatovat, že v našem tradičně konzervativnějším prostředí se úspěšně prosazuje nová současná moderní tvorba a pokud nejde jen o bezduché efemérní výstřelky, ale o obsažnou řemeslně kvalitní tvorbu, nachází u našich diváků adekvátní odezvu, čehož dokladem je výstava Vysočinské variace. Tradičně s návštěvnickým zájmem se setkávají loutková představení pro děti, oblíbené velikonoční dílny a čertohrátky.