Portál územního plánování a stavebního řádu KrÚ kraje Vysočina

Jaký byl rok 2016 z pohledu Horácké galerie v Novém Městě na Moravě?

Dynamický, s množstvím výstav, koncertů, programů pro děti a to přes rozsáhlé údržbové práce na čelní fasádě a venkovním soklu celého zámeckého areálu. Opětovně se galerie se sochařskou instalací přesunula z interiéru do prostoru parku před zámkem, do okolí zámku a ve druhé polovině roku dokonce na hlavní novoměstské náměstí. Pod záštitou starosty města pana Michala Šmardy a za finanční podpory města Nového Města na Moravě byla zrealizována výstava monumentálních ocelových plastik Antonína Kašpara, která potrvá mimořádně až do konce září příštího roku. Divák tak může sledovat, jak se proměňuje působení plastik na okolí v průběhu ročních přírodních změn. Letošní rok byl v kulturní sféře ve znamení 700. výročí narození Karla IV. Horácká galerie se zaměřila na výtvarné ztvárnění této výjimečné osobnosti a využila několik studií k vítězné soše od Karla Pokorného pro Karlovu univerzitu, které má ve svých sbírkách. Výstava, připravená v zámeckém kabinetu, podpořená finančně z grantu MK ČR a Kraje Vysočina, byla rozšířená o prezentaci originálních fotografií Alexandra Paula a doprovodné programy s projekcí dokumentu o odlévání sochy. Výstavy s programy se setkaly se zvýšeným zájmem návštěvníků. Při příležitosti 50. výročí úmrtí sochaře Vincence Makovského (1900-1966) byla za pomocí grantu MK ČR zrestaurována socha Ženy s klasy ze sbírek Horácké galerie, která je umístěna v areálu novoměstské nemocnice. Restaurátorské práce provedla MgA. Miroslava Špačková.

Která výstava vzbudila mezi návštěvníky největší ohlas?

Horácká galerie nabízí návštěvníkům paralelně kromě expozic několik výstav, v nichž usilujeme o tematickou i materiálovou pestrost. Z fotografických výstav byla bezesporu objevem tvorba Jaroslava Provazníka – výběr byl zaměřen na krajinářskou fotografii čerpající z okolí Nového Města na Moravě. Výstava byla následně reprízována v Čechově domě ve Žďáru nad Sázavou. Do konce ledna zámecká arkáda hostí zvláštní surrealisticko mystické fotografie na výstavě Jiřího Stacha: Natura Magica. Počátkem roku se přišli návštěvníci rozveselit na výstavu Pavla Matušky Usmívání a pro milovníky grafiky byla připravena lahůdka ve formě rozsáhlé výstavy z tvorby Romany Rotterové nazvaná Cesta, doplněná o její filozoficko-poetické texty. V letní sezóně byly dominantní dvě výstavy – v zámeckém podkroví to byla výstava Afrika – inspirace, představující průřez grafickou tvorbou Jana Vičara, která vznikla v době  umělcových pobytů v Africe. Vystavená díla byla doplněna o etnografickou sbírku pozapomenutého sochaře F. V. Foita, ze sbírky Muzea Vysočiny Jihlava, pobočka Telč. Na podzim byla výstava reprízována v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě.  Se zcela mimořádným ohlasem se setkala v červeném sále připravená rozsáhlá retrospektiva z díla fotografa Miroslava Matouška a sklářské tvorby Františka Víznera. Oba autory spojovalo úsilí o precizní provedení díla, hledání vnitřní harmonie a dokonalé kompozice.  Vystavené exponáty pocházely ze sbírek Horácké galerie. Podzimní měsíce rozzářily barvami obrazy Václava Maliny na výstavě Od imprese k abstrakci, výstava bohatě využitá pro názorný výklad moderního umění školní mládeži. Galerie poskytla prostor i nejmladší výtvarné generaci – na výstavě Místa činů v autorské instalaci se představila dvojice absolventů pražské AVU: Irena Armutidisová plastikami zvířat a Josef Rossí malbou – jakýmsi letmým záznamem událostí. Z komorních výstav musím zmínit alespoň výstavu Kresby Martina Zálešáka, Malý formát Miroslava Štolfy a pastely Ivany Měkotové s názvem Vztahy. Již svým názvem zájem budící výstava Pře hřebíků přeje hře brněnského výtvarníka doc. Ivana Kříže – objekty a  asambláže instalované v zámeckém sklípku představovala pro mnohé návštěvníky při prohlídce závěrečnou třešničku na dortu.

Co zajímavého připravujete v roce 2017?

V lednu otevřeme rozsáhlou retrospektivní výstavu z tvorby třebíčského výtvarníka Hynka Luňáka, v níž se prolíná obdiv ke klasickému Řecku s okouzlením současnou moderní technikou. Následovat bude výstava z díla jihlavského výtvarníka Ladislava Kukly. Pro letní sezónu chystáme výstavu z kreseb a koláží Antonína Kanty, kterého naši diváci poznali v minulosti na mimořádně zajímavých fotografických výstavách. Exteriérová tvorba Antonína Kašpara bude obohacena i o jeho komorní sochařské práce. Barvami prozáří galerii hudebně laděná tvorba Ireny Stanislavové. Rádi bychom připomněli životní jubileum Zdeňka Fuksy grafickým cyklem inspirovaným Vysočinou. Podzimní část by měla patřit fotografiím Josefa Březiny a rozsáhlému výběru z díla Františka Štěpána (1912-1986). Zajisté nejen dětského návštěvníka potěší výstava z grafické tvorby Michala Cihláře a plastiky Veroniky Richterové, které vytváří z pet lahví a co jsem měl možnost vidět, dokáže z nich vytvořit neskutečně pohádkový svět. A to máme několik zajímavých titulů v záloze, ale nejlépe je přijít a nechat se překvapit. 

Na kterou výstavu se těšíte nejvíce Vy osobně?

Příští rok je ve znamení baroka. Ve sbírkách Horácké galerie staré umění absentuje a naše pozornost bude věnována především barokní architektuře a jak jinak než G. B. Santinimu. Osobně se těším na koncerty staré hudby. Pokud se vydaří a seženeme dostatek sponzorů a finanční podporu, mohl by právě kontrast moderního umění a barokní hudby být pro návštěvníka a posluchače v jedné osobě nezapomenutelným estetickým zážitkem.