Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

Od přijetí v roce 2004 projednalo a schválilo krajské zastupitelstvo už 81 žádostí obcí o změnu PRVKUK. Z toho 43 se týkalo změny technického řešení zásobování pitnou vodou a 38 změny v odkanalizování a čištění odpadních vod. „Zastupitelstvo kraje přistupovalo odpovědně k hodnocení podaných žádostí a snažilo se vyhovět oprávněným požadavkům o změnu,“uvedl radní kraje Vysočina Ivo Rohovský.

K žádost o změnu PRVKUK obec dokládá zpracovanou dokumentací navrhovaného řešení, která musí obsahovat ekonomické a technické podklady pro odborné posouzení a také ekonomické srovnání původního a nově navrhovaného řešení. Obce žádaly například o posílení stávajících vodních zdrojů, o napojení ze skupinového vodovodu na vlastní zdroj vody nebo o rekonstrukci a výstavbu vodovodních a kanalizačních sítí.

„Podle požadavku Evropské unie musí každá obec s více jak 2000 obyvateli zajistit do roku 2010 vybudování kanalizace a zabezpečit čištění vlastních odpadních vod. V kraji Vysočina je takových obcí 43. V 19 případech se už nakládání s odpadními vodami podařilo vyřešit,“ doplnila Iva Olšanová z krajského odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství.

Od roku 2002 investoval kraj Vysočina ve formě dotací v oblasti vodního hospodářství více jak 304 milionů korun (Grantový program „Čistá voda“, Dotace na drobné vodohospodářské ekologické akce, Dotace na studie a projektové dokumentace opatření k ochraně před povodněmi, Spolufinancování akcí zařazených do programu Ministerstva zemědělství  „Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací“ krajem Vysočina).

Poznámka: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (dále „PRVKUK“):

Podle zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu je PRVKUK podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace a plánu oblasti povodí, pro činnost vodoprávního úřadu, stavebního úřadu a pro činnost obce a kraje v samostatné i přenesené působnosti. PRVKUK mají za cíl analyzovat podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury územního celku. Na základě analýzy stanovuje základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidace odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách řešeného zemí s ohledem na vlastnické vztahy, možnost financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů.