Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.

 

Cesta: Titulní stránka > Kultura a památky > Kultura > Tradiční lidová kultura


 

Hlavní nabídka

Přeskočit nabídku
 
 

Informace MPSV k problematice záškoláctví na středních školách

Informace Ministerstva práce a sociálních věcí ve věci působnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí při řešení záškoláctví studentů středních škol ze dne 7. 5. 2012
 

 
 

Věc: Průběžná informace ve věci působnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí při řešení záškoláctví studentů středních škol.


Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen „MŠMT“) v součinnosti s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (dále jen „MPSV") a Ministerstvem zdravotnictví ČR připravují společný metodický pokyn k jednotnému postupu při omlouváni a uvolňování žáků z vyučování a o prevenci a postihu záškoláctví. Práce na tomto materiálu dosud nebyly ukončeny. Pro školskou oblast tak nadále platí metodický pokyn MŠMT obdobného obsahu č. 10 194/2002-14 ze dne 11. března 2002, jenž upravuje nejen interní postup školy, ale rovněž způsob realizace ohlašovací povinnosti školy vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD") a vůči Policii ČR. Tento pokyn se vztahuje rovněž na řešení případů nezletilých studentů středních škol.

Uvedený metodický pokyn MŠMT se nevztahuje na plnoleté studenty středních škol. Plnoletí studenti středních škol současně nejsou cílovou skupinou sociálně-právní ochrany, proto OSPOD zásadně nepřísluší řešit situaci těchto studentů -jedná se o interní záležitost školy a jejího školního řádu.

Tzv. záškoláctví mladistvých studentů, pokud toto záškoláctví trvá po takovou dobu, nebo je takové intenzity, že nepříznivě ovlivní vývoj mladistvého studenta, bude ve smyslu § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění (dále jen „ZSPOD"), řadit takového studenta mezi cílovou skupinu sociálně-právní ochrany, neboť se jedná o „ohrožené dítě" ve smyslu uvedené definice.

Školské zařízení má tak na základě § 10 odst. 4 ZSPOD uloženu ohlašovací povinnost, za předpokladu, že situaci studenta v důsledku „záškoláctví“ vyhodnotí jako studenta ohrožující ve smyslu cit. ust. § 6 odst. 1 ZSPOD. Zde je dána školskému zařízení možnost úvahy, neboť ne každé záškoláctví kvalifikovaného rozsahu (počtem neomluvených hodin - viz dále) nutně musí vést k nepříznivému ovlivnění vývoje studenta nebo bude nutně vždy příčinou jeho nepříznivého vývoje. V tomto případě by se tak nejednalo o „ohrožené dítě" ve smyslu § 6 odst. 1 ZSPOD a tím by současně nebyla dána ohlašovací povinnost. „Ohroženost“ bude zpravidla vyplývat ze skutečnosti zhoršujícího se prospěchu, kumulace s dalšími kázeňskými problémy, příp. hrozby podmínečného vyloučení ze školy apod. Nesplnění ohlašovací povinnosti však na stranu druhou zakládá odpovědnost školy za správní delikt podle § 59k ZSPOD, za nějž lze uložit pokutu do 50 tis. Kč. Této odpovědnosti by si škola měla být vědoma a OSPOD může školu, nacházející se v jeho územním obvodu, na tuto odpovědnost upozornit.

Vzhledem k tomu, že při plnění ohlašovací povinnosti podle § 10 odst. 4 ZSPOD není v § 61 ZSPOD založena speciální místní příslušnost, je místně příslušným OSPOD pro přijímání uvedených oznámení obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu dítěte. Jedná-li se o „spádovou“ školu, bude tedy místně příslušných OSPOD zpravidla více; je tak vhodné v případě určitých komplikací s plněním oznamovacích povinností ze strany školy, aby se jednotlivé OSPOD vzájemně informovaly a problémy s příslušným školským zařízením se pokusily odstranit společným postupem. Ten by měl zpravidla koordinovat OSPOD, v jehož územním obvodu se škola nachází.

Každý je ve smyslu § 7 odst. 2 ZSPOD oprávněn informovat OSPOD o skutečnosti „ohroženosti dítěte“ ve smyslu § 6 odst. 1 ZSPOD. OSPOD proto může přijímat rovněž informace o záškoláctví od občanů. Každá taková informace by měla obsahovat ztotožnění záškoláka, jinak nelze pochopitelně přistoupit k opatřením sociálně-právní ochrany děti podle § 10 odst. 1 a dalších ZSPOD ve vztahu ke konkrétnímu dítěti. Obecná informace je neprojednatelná. Pouze v případě opakovaných relevantních sdělení je OSPOD dle odst. 3 cit. povinen pokusit se zjistit více informací, zejména které školy se tyto informace týkají apod., příp. učinit ve smyslu písm. b) vhodná opatření k omezování nepříznivé situace (např. shora naznačeným postupem koordinovaného postupu zúčastněných OSPOD a školy).

V případě individualizovaných oznámení na základě oprávnění podle § 7 odst. 2 ZSPOD nebo na základě ohlašovací povinnosti dle § 10 odst. 4 ZSPOD by si měl OSPOD v první řadě postupem podle § 53 odst. 1 písm. c) vyžádat od školy údaje potřebné k vyhodnocení situace, tedy zejména informace o rozsahu absence žáka ve škole, z toho absence neomluvené, informace o prospěchu a chování žáka a jejich vývoji v čase, a v případě výchovných problémů, včetně kvalifikované neomluvené absence, rovněž informaci o způsobu řešení na půdě školy.

Dle shora citovaného metodického pokynu MŠMT jsou stanoveny fixní hranice kvalifikovaného záškoláctví, a to
  • do 10 neomluvených hodin, kdy situaci se studentem příp. jeho zákonným zástupcem řeší pouze třídní učitel; takového studenta nelze zpravidla považovat za spadajícího do cílové skupiny sociálně-právní ochrany dětí z důvodu záškoláctví a proto zde ohlašovací povinnost podle § 10 odst. 4 ZSPOD nevzniká,
  • nad 10 neomluvených hodin, kdy je situace řešena na půdě školy formou výchovné komise, k jejímuž jednání již OSPOD přizván být podle závažnosti a okolností případu může; obvykle však takového studenta nelze rovněž považovat za spadajícího do cílové skupiny sociálně-právní ochrany dětí z důvodu záškoláctví a proto ani zde ohlašovací povinnost podle § 10 odst. 4 ZSPOD zpravidla nevzniká.[1]
  • nad 25 neomluvených hodin, kdy již dle metodického pokynu MŠMT je třeba oznámení podle § 10 odst. 4 ZSPOD vždy učinit, neoznámení této skutečnosti tak může být v rozporu i se školskými předpisy a odpovědnost ze správního deliktu podle § 59k zde tak bude zpravidla dána; je však třeba vždy přihlédnout k okolnostem konkrétního případu a zejména k tomu, že cit. metodický pokyn uvedené hranice stanovuje nerozlišeně pro všechny žáky počínajíc prvním ročníkem ZŠ konče mladistvými studenty vyšších ročníků střední školy, tzn. že právě u mladistvých studentů střední školy s neomluvenou absencí přesahující 25 hodin by měl pro závěr o tom, zda se jedná o „děti ohrožené", být vždy zkoumán materiální znak nepříznivého ovlivnění vývoje dětí podle § 6 odst. 1, což je významné i z hlediska vzniku deliktní odpovědnosti školy pro neoznámení podle § 59k ZSPOD.

Jestliže OSPOD na základě žádosti podle § 53 odst. 1 písm. c) ZSPOD zjistí, že ve škole jsou studenti s počtem neomluvených hodin větším než 25, kteří mu nebyli oznámení postupem podle § 10 odst. 4 ZSPOD, měl by opět podle § 53 odst. 1 písm. c) ZSPOD požádat o doplňující informace, zejména proč takový student nebyl OSPOD oznámen. V případě, že škola takovou skutečnost hodnověrným a přesvědčivým způsobem nezdůvodní, bylo by to podkladem pro zahájení řízení o správním deliktu podle § 59k ZSPOD. V případě, že uvedeným postupem OSPOD zjistí takové údaje o dětech s trvalým pobytem v obvodu jiného OSPOD, je povinen podle § 51 odst. 1 ZSPOD sdělit údaje o dítěti místně příslušnému OSPOD.

Ve vztahu ke konkrétním zjištěným záškolákům je OSPOD povinen vyhodnotit situaci dítěte a v případě, že ji vyhodnotí jako spadající pod definici ohroženého dítěte dle § 6 odst. 1 ZSPOD, přistoupí též k opatřením sociálně-právní ochrany podle § 10 odst. 1 ZSPOD, příp., pokud by situace byla vážná nebo naznačený postup se minul účinkem, postupuje podle § 12, § 13 ZSPOD, příp. informuje soud. Pokud se jedná o dítě, které dosud není v evidenci OSPOD, založí k němu pochopitelně spisovou dokumentaci Om.

Pokud by při šetření věci sice nebyly zjištěny neomluvené hodiny, avšak OSPOD by pojal podezření, že škola postupuje v rozporu se zájmem dítěte a omlouvá (téměř) jakoukoli nepřítomnost a takovou skutečnost nevysvětlí nebo jinak nevyvrátí, měl by OSPOD podat podnět ohledně takové skutečnosti zřizovateli školy, příp. České školní inspekci, neboť to není OSPOD, kdo by měl a mohl hodnotit, zda škola postupuje v souladu se školskými předpisy. Tyto subjekty by měl současně požádat o zpětnou vazbu, neboť informace o výsledku šetření je informací, která je potřebná pro poskytnutí sociálně-právní ochrany jednotlivým studentům školy, na něž se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 53 odst. 1 ZSPOD).

V Praze dne 7. května 2012
Č. j.: 2012/34508-21
PhDr. Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Na Poříčním právu 1
tel.: +420 221 922 313

[1] Je nutno upozornit, že metodický pokyn nedefinuje období, v němž se absence posuzuje; je zřejmě vhodné za referenční období považovat nejvýše školní pololetí, uzavřené vysvědčením vč. hodnocení chování, a nikoli období delší.

 
 
Zodpovídá: Mgr. Vít Krčál
Vytvořeno / změněno: 15.5.2012 / 15.5.2012

Počet návštěv: 31434
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí a středa: 8.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek 8.00–13.00
, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00-17.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek