Vysočina bezpečný region

Umělecký restaurátor Jaroslav Benda patří mezi osobnosti, na které může být Vysočina hrdá. Renomé získal realizací řady prestižních zakázek, neboť restauroval skutečné skvosty církevního umění z českých zemí.

Jaroslav Benda složil v roce 1973 závěrečnou zkoušku v oboru umělecký pozlacovač ve Školním ústavu umělecké výroby v Praze.

Postupně zvládl techniky svého oboru a rozmnožil je o techniky malířské, řezbářské a štukatérské. V témže roce absolvoval roční studium v Moravském muzeu v Brně a získal osvědčení konzervátora muzejních sbírek.

V roce 1983 mu byl před zkušební komisí udělen titul Mistr umělecké výroby s restaurátorskou specializací pozlacovačství, polychronie, štaférství a řezba. Od roku 1989 je členem Českého fondu výtvarných umělců a poradcem restaurátorské komise užitého umění pro obor zlacení. Od roku 1991 je členem Asociace restaurátorů a získal licenci Ministerstva kultury ČR na restaurátorské práce.

Z četných prestižních zakázek Jaroslava Bendy jmenujme barokní oltář s ostatky sv. Prokopa v kostele Všech svatých na Pražském hradě (1987–1988) a podílel se též na restaurování oltáře v kapli P. Marie v katedrále sv. Víta na Pražském hradě (1990–1992). Skutečným mistrovským dílem bylo restaurování a pozlacení gotického pastoforia z kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta na Pražském hradě (1991), na kterém se Jaroslav Benda významně podílel.

Na Vysočině v nedávné době restauroval například oltáře kostela Božího těla na hřbitově v Počátkách (1999–2007) či farního kostela v Kamenici nad Lipou (2000–2007) a raně barokní oltář v kostele sv. Bartoloměje v Pelhřimově (2002–2006).

Donedávna neznámou stránku svého talentu Jaroslav Benda odhaluje také v malířské tvorbě, pro kterou je mu inspirací krajina Pelhřimovska. Při tvorbě obrazů využívá i své restaurátorské umění a zvládnutí starých malířských technik. Poznáváme v něm i skvělého portrétistu.