Portál územního plánování a stavebního řádu KrÚ kraje Vysočina

Náš kraj je znám tím, že patří k nejbezpečnějším v České republice. Alespoň co se týče výskytu kriminality a jejích nejzávažnějších projevů. Někdy ale stačí nějaká ta senzace a obraz skutečnosti je jimi překrytý a zkreslený. Především dva médii široce prezentované případy nám v minulých letech poněkud pokazily reputaci a dojem o situaci v našich nemocnicích. Přitom jsem přesvědčen, že nemocnice v kraji Vysočina odvádějí obecně velmi dobrou práci. Ostatně v souvislosti s kauzou Zelenka tolik propíraná nemocnice v Havlíčkově Brodě dosáhla rok po zmiňované události významného úspěchu - v rozsáhlém průzkumu mezi pacienty po celé zemi se stala třetí „nejlaskavější“ nemocnicí v České republice.

Na druhé straně i vlivem těchto mimořádných událostí si výrazně uvědomujeme důležitost bezpečí ve zdravotnických zařízeních. A to nejen pacientů, ale i personálu. Proto chceme se všemi, kteří sdílejí náš pocit zodpovědnosti, rozebírat tyto problémy a hledat ta nejlepší řešení. Aby prostředí v našich zdravotnických zařízeních bylo co nejbezpečnější. Aby v nich byly odváděny profesionální služby v přátelské atmosféře. Snažíme se o to mnohými konkrétními kroky.

Například vyhlášení celostátní soutěže „Bezpečná nemocnice“ naším odborem sociálních věcí a zdravotnictví  je podle mne jedním z těch rázných kroků správným směrem. V sedmičlenné odborné porotě zasedli  zástupci kraje Vysočina, zástupci významných zdravotnických organizací a Spojené akreditační komise ČR. Jako člen poroty  jsem i já mohl „být u toho“ a uplatnit tak svou profesi lékaře. První ročník soutěže vyhrála Fakultní nemocnice Ostrava. Hodnoceno bylo osm projektů, které si daly za úkol přispět ke zvýšení bezpečnosti pacientů v lůžkových zdravotnických zařízeních. Mezi tři nejlepší zařadila odborná porota také projekty nemocnic v Jihlavě a Havlíčkově Brodě. Účast osmi nemocnic mne mile překvapila a věřím, že se soutěž stane tradicí. Navrhovaná opatření by měla vést k minimalizaci možných chyb při poskytování zdravotní péče, např. aby se při léčbě nemohly zaměnit některé úkony.

Ke zlepšení kvality zdravotní péče a zvýšení bezpečnosti pacientů i ošetřujícího personálu mají přispět též akreditace. Na Vysočině dostala  předminulý pátek certifikát o udělení akreditace Nemocnice Jihlava - jako čtvrtá z pěti krajských nemocnic. Jde o dlouhodobě sledovaný proces, kdy nemocnice musí prokázat dodržování kvality a bezpečnosti při všech svých činnostech. To, že nejde o formální a jednoduchou záležitost, dokazuje skutečnost, že k dnešnímu dni je v celé České republice akreditováno pouze dvaatřicet zdravotnických zařízení. I lednová konference Dny bezpečí, kterou jsme v Jihlavě už podruhé pořádali za účasti odborníků z celé republiky, byla pro naši práci inspirující.

Nedělám si iluze, že všechno je v našich nemocnicích v pořádku. Tak jako v běžném životě, tak ve zdravotnických profesích snad ještě více je nutno hledat nové profesionální přístupy a zároveň nezapomínat na tu člověčí stránku věci. Přes mnohdy pochopitelnou únavu nemůžeme sklouzávat k pouhé rutině, k nedostatku komunikace s pacientem. Vlídné slovo taky vytváří pocit bezpečí a propojené s odbornou kvalitou taky léčí.

Každý den jsme bombardováni z televizní obrazovky i z novinových  stránek obrazy havárií, tragédií, podvodů a nejrůznějších průšvihů – skutečných nebo velmi často jen dohadů o nich. Dobré zprávy nejsou pro zveřejňování dost atraktivní. Žijeme pak často v podvědomém pocitu ohrožení. I když se ta katastrofa stala třeba v daleké Keni. I když jeden špatný úkon v nemocnici vyvážily tisíce pacientů, kterým bylo dobrou prací i obětavostí personálu navráceno zdraví.

Věřím, že toho dobrého a těch dobrých je kolem nás mnohem více než toho negativního a těch špatných. V nemocnicích i v běžném životě. A myslím, že bychom neměli zapomínat dělit se nejen o své bolesti a starosti, ale také o své radosti.

Jiří Běhounek,

hejtman kraje Vysočina