Rozpočet kraje

Tak jsme se dočkali policejního ředitelství pro náš kraj. Završilo se tak několikaleté úsilí mnoha lidí k tomuto cíli. Tady je třeba objektivně zmínit aktivity bývalého hejtmana Miloše Vystrčila a ředitele krajského úřadu Zdeňka Kadlece. Někdo neznalý si mohl myslet, že šlo o nějakou ješitnost představitelů Vysočiny mít „svou“ policii. Připomenu tedy, že policisté v našem kraji měli sídla svých ředitelství v Brně, Hradci Králové a Českých Budějovicích. To přinášelo nemálo problémů. Například při zjištění závažného trestného činu museli vyjíždět kriminalisté z těchto tří tehdejších krajských policejních správ. Výjezdová skupina z těchto center se dostala na místo spáchání činu často až za čtyři nebo pět hodin. Nyní dojedou z centra Vysočiny kamkoliv nejpozději za hodinu a půl, většinou dříve. A i při dalším šetření mohou být na místě častěji a rychleji. Místní osobní znalost taktéž bude výrazným plus pro kriminalisty z Vysočiny.  Rovněž byla velmi obtížná koordinace jejich činnosti při problémech na širším území Vysočiny (dálnice D1), nehledě k celkovému postavení našich policistů „na okraji“ rozhodovacích  a operačních center.

Vznik samostatného krajského ředitelství nebyl snadný a rád bych poděkoval všem, kteří se na něm konkrétně podíleli. Bylo nutné realizovat složité přesuny, sladit i osobní lidské a obecně nutné zájmy – to vše „za pochodu“, tak aby nebyla narušena bezpečnostní situace. Mohu konstatovat, že se to povedlo. Policie má u nás dnes všechny předpoklady být operativnější, zasahovat včas všude tam, kde je potřeba.

Vysočina je oproti jiným krajům bezpečnější, což je dáno i tím, že u nás nejsou větší města, kolem nichž se vždy kriminalita v jejich anonymitě více rozvíjí. Přesto je další posilování bezpečí našich obyvatel jednou z priorit nynějšího vedení kraje. I proto jsme podpořili krajské ředitelství nejen politickým tlakem na jeho vznik, ale i konkrétně v pomoci na jeho vybavení. Na druhé straně to nepovažujeme za nevratný velkorysý dar. Budeme bedlivě sledovat, jak se bude činnost policie na Vysočině vyvíjet. Hodně si osobně slibuji od posílení a sjednocení dálniční policie na „dé jedničce“ v tom našem bolavém úseku.

Policisté by měli být opravdu pro občany oporou, bodem jistoty a ne strašákem. Ať se jich bojí jen ti, kteří mají proč. Vidět policistu by mělo znamenat cítit se bezpečněji, opravdu mít po ruce případnou potřebnou pomoc. Vedení krajské policie nám slíbilo, že jejich lidé budou vidět v terénu, že jejich práce nebude tak neosobní a že budeme každý znát „svého“ policistu. To je zdánlivě jednoduchý, ale ve skutečnosti velmi náročný cíl.

Nedělám si iluze, že se ochránci pořádku mávnutím kouzelného proutku z vysočinské vrby stanou laskavými pomocníky a na druhé straně rozhodnými neohroženými bojovníky v kritických situacích. Ale doufám, že budou k tomuto pojetí respektovaných zastánců zákona a obecné morálky směřovat. Bylo by dobře, aby slogan „Pomáhat a chránit“ nebyl jen terčem vtipů.

Jiří Běhounek,

hejtman Vysočiny