Servis pro novináře

Při debatách o naší současnosti často slýcháme stesky na nedostatek slušnosti kolem nás. Neslušnost se může projevovat vulgárním vyjadřováním, ale taky významněji v chování a jednání, které prostě není čestné a správné. Lži a podvody nejsou posuzovány jako vážný nedostatek, natož aby byly jakkoliv potrestány. Nedodržování dohod, podrazy, účelové jednání světící prostředky – to vše způsobuje i otrávenost všech v běžném životě. Mnozí si navíc své drobné špatnosti omlouvají tím, že jiní to dělají na vyšší úrovni a za více peněz. Jako by bylo omluvou, že když někdo někoho zabije, já mohu jinému alespoň rozbít ústa.

Vůči agresivitě valící se na nás nepřetržitě z mnoha televizních programů, v nichž nemohou chybět drsné rvačky, střílení a potoky krve, se stáváme zdánlivě imunní. Stává se samozřejmostí jako chleba s máslem ke snídani. Když si budete večer (ale i odpoledne) přepínat různé kanály, jen menšinově narazíte na program bez násilí, honiček, demolovaných aut, čerstvých či již pitvaných mrtvol. Zatím v jiné oblasti bulvár všeho druhu šmejdí v okolí každého známějšího člověka, aby našel nějakou podivnost nebo jinakost v jejich soukromí. Tu pak vymáchá příslušně v kýblu s výkaly a pak vyvěsí velkými písmeny na své stránky. A když zrovna na nic nepřijdou, tak si pragmatičtí jedinci „obětavě“ nějakou tu „bombu“ vymyslí. Však vydavatel a čtenář to chtějí – tak k čemu takový detail, zda je to pravda. Hlavně, že je na světě senzace – třebaže vymyšlená a nedůvěryhodná, ale je tu.

Bohužel stále více i rádoby seriózní média se snižují k metodám bulváru. Zveřejňování útočných dohadů, spekulací. Používání „tajně“ získaných anonymů k senzacechtivým článkům na první straně rozproudí záště a probouzí nízké vášně. Podkladem pro tyto perly jsou často informace agentury JPP („jedna paní povídala“). Vážím si novinářů, kteří se snaží ke všemu přistupovat se znalostí problému, neschovávají se za různé anonymní zdroje, používají a  zveřejňují jen ověřená fakta a z nich pak vycházejí i jejich vlastní úvahy. Ale obávám se, že jich je menšina oproti těm, kteří své výtvory „střílejí od boku“.

Snad si čtenáři tohoto listu všimli, že ve svých obtýdenních článcích jsem se zamýšlel nad tím, s čím jsem se setkával ve své práci i v soukromí. Vyhýbal jsem se účelovým politických vyjádřením. Nyní mám obavy, že předvolební atmosféra s sebou přinese zase více podpásovek z různých stran. Jen doufám, že dost občanů si umí udělat svůj obrázek o tom, co je slušnost a co je něco zcela jiného.

Jiří Běhounek,

hejtman Vysočiny