Servis pro novináře

Začal nám nový školní rok. Prvního září jsem navštívil jednotřídní školu v Křižánkách na Žďársku, kterou  navštěvuje celkem 19 žáků. Málotřídní školy mají u nás dlouhou tradici a bývaly dřív prakticky v každé vesničce. Dnes tomu tak zdaleka není, ale je dobře, že obce se snaží o jejich zachování, i když je to stojí dost sil a prostředků. Někde dokonce tyto školy nejen udržují, ale zaniklé obnovují a rekonstruují do nové moderní podoby – jak je tomu právě v Křižánkách. Děti pak mají možnost prvních krůčků ke vzdělání v přátelském domácím prostředí bez často složitého a pro malé školáčky stresujícího dojíždění do vzdálených velkých škol ve městech. Setkání s prvňáčky dychtícími po nových dovednostech a vědomostech v pěkném prostředí útulné školy bylo pro mne velmi milým zážitkem. Slavnostně naladěných prvňáčků přišlo letos do škol a školiček na Vysočině skoro pět tisíc a po dlouhé době došlo alespoň k mírnému růstu jejich počtu oproti minulému roku, což je jistě potěšující.

Jako celá naše společnost i školství se vyvíjí a reaguje na proměny světa kolem nás. Těch obecných proklamací o modernizaci, nových postupech a přístupech jsme slyšeli mnoho a nechci je opakovat, aby to nevyznělo jako obecné fráze. Raději bych se zmínil o několika zajímavých konkrétních aktivitách, kterými se kraj  snaží v různých směrech podporovat vzdělávání tak, abychom jen nezůstávali u zavedených stereotypů.

Jedna z nich začíná už u těch nejmenších. Během září se začnou děti z osmi mateřských škol na Vysočině učit němčinu, předškoláci v Dolních Rakousích naopak češtinu. Jde o tříletý projekt Interkulturní vzdělávání dětí a dospělých, zaměřený na výuku jazyka v mateřských školách v příhraničních oblastech. V každé mateřské škole se bude vyučovat cizí jazyk minimálně jeden den v týdnu tři hodiny dopoledne. Lektorky se budou pravidelně setkávat a vyměňovat si zkušenosti a vytvořené materiály. Nejde tu jen o ten vzdělávací aspekt – ale celý projekt podle mne přispěje i k dalšímu vzájemnému poznávání a tedy i pochopení se lidí na obou stranách hranic. Svým způsobem tedy projekt navazuje na přeshraniční Dolnorakouskou zemskou výstavu propojující obě naše země.

Další velmi zajímavou akcí je internetová znalostní soutěž S Vysočinou do Evropy, kterou jsme připravili pro studenty středních škol. Odstartuje začátkem října a má prověřit jejich znalosti týkající se našeho regionu, ovládání výpočetní techniky a schopnost komunikovat anglicky. S odměnou se už nyní počítá pro třicítku nejlepších, přičemž první tři pojedou na dvoutýdenní kurzy anglického jazyka ve Velké Británii. Půjde o jednu z největších regionálních vědomostních soutěží. Pro hladký běh soutěže zřídíme speciální webové stránky, na nich budou průběžně zveřejňována pravidla, otázky a související informace. Zajímavou a potěšující je i skutečnost, že celá tato akce proběhne bez nároku na krajský rozpočet – náklady hradí sponzorsky firmy spolupracující s krajem.

Pro celou Vysočinu je významným krokem i zahájení výuky nového studijního oboru „Energetika“ na Střední průmyslové škole Třebíč. Obor, jenž vznikl v rámci projektu Vzdělávání energetiků na Vysočině, je možné v Česku studovat pouze v Třebíči. Jeho přípravu a realizaci zahájilo už minulé vedení kraje a jsem rád, že jsme ho společně dotáhli do dnešní podoby. Vzniká tak nové středisko budoucích odborníků nejen pro Dukovany, ale pro celé odvětví energetiky. To potvrzuje obrovský zájem o toto studium, zájemců bylo šestkrát více než umožňuje obsazení jedné otevřené třídy. Třicet studentů perspektivního oboru Energetika absolvuje výuku ve specializovaných učebnách a laboratořích. Výuka bude obohacena o přednášky expertů a zajišťována odborníky z praxe  - např. společnosti ČEZ, která obor finančně i oborově podporuje. Studenti už v prvním ročníku projdou odbornou exkurzí ve firemních nebo odborných pracovištích energetických firem.

Uvedené konkrétní krůčky jsou jen pomocníkem a inspirací pro vylepšování vzdělávání v celé jeho šíři. O to vše se nakonec starají učitelé na všech stupních, kteří ve své většině reagují na současné trendy a snaží se jim výuku přizpůsobovat tak, aby byla pro žáky a studenty zajímavá a přínosná. Podle mnohých průzkumů mají naši žáci a studenti obsáhlé znalosti. Problémem však bývá jejich využití v praxi, osobnostní flexibilita. Právě pro tvořivost, činorodost a vlastní aktivitu bychom měli dávat mladým lidem co nejvíce podnětů a prostoru.

Jiří Běhounek,

hejtman Vysočiny