Servis pro novináře

„Méně známý je fakt, že na konci října a začátku listopadu probíhá podzimní říje u srn, které doposud nebyly oplodněny. U těchto srn pak nedochází k tzv. utajené březosti, která je sledována u srn, které nosí zárodek od srpna. Utajená březost trvá zhruba 4 měsíce. Po tuto dobu se plod nevyvíjí,“ uvedl Pavel Hájek, radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí.

Srny kladou v květnu až v červnu jedno až tři srnčata. Na stranách trupu můžeme u srnčat pozorovat světlé skvrny – grošování, které se postupem času ztrácí. Srnčí zvěř se dožívá více než deseti roků, největší síly dosahují mezi čtvrtým a osmým rokem života.

Jinak je tomu u další zvěře. Například u jelena evropského probíhá říje od poloviny září do poloviny října. V tuto dobu můžeme za chladného počasí slyšet jeleny troubit. Na jelení říji navazuje říje např. dančí zvěře. V té době se daňci ozývají tzv. rocháním. Ve stejnou dobu má např. říji i  jelen -  sika japonský. Projevem říje je u nich tzv. pískání, které je podobné zvuků pouťové frkačky.

„O zvěř v naší přírodě se stará kromě soukromých uživatelů honiteb především velké množství mysliveckých spolků organizovaných pod Českomoravskou mysliveckou jednotou. Jejich členové se o zvěř starají ve svém volném čase bez nároku na odměnu, za což jim patří velký dík. Jejich zásluhou se daří uchovávat myslivecké tradice a také specifickou mysliveckou mluvu,“ doplňuje radní Kraje Vysočina Pavel Hájek.

• Jiří Bartoš, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
  tel.: 564 602 264, e-mail: bartos.j@kr-vysocina.cz