Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

Komentář ke smlouvám o pohřebnictví

Na úvod komentáře k jednotlivým smlouvám o pohřebnictví, je třeba zmínit se o principech, jež jsou všem těmto smlouvám společné.

Jedná o úpravu právních vztahů, které mají soukromoprávní povahu. Jinými slovy, obec v nich nevystupuje jako nositel veřejné moci, ale jako smluvní partner s rovným postavením.

Každá ze smluv musí respektovat zákonnou úpravu. V tomto případě se jedná zejména o:

zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“),

zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“),

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OBZ“).

K uvedeným zákonům je třeba poznamenat, že většina ustanovení, která se týkají smluv je v OZ a OBZ dispozitivních, tedy takových, že se smluvní strany mohou dohodou odchýlit od úpravy uvedené v zákoně. Od ustanovení ZP se naopak dohodou smluvních stran odchýlit nelze a pokud by tomu tak bylo, byla by smlouva nebo její část pro rozpor se zákonem neplatná.

Smlouva o nájmu hrobového místa

ZP ukládá provozovatelům veřejných pohřebišť, aby předložili dosavadním uživatelům hrobových míst písemný návrh nájemní smlouvy o nájmu hrobového místa, pokud takové smlouvy již nejsou uzavřeny. Povinnost předložit uživatelům hrobových míst nájemní smlouvy měla být splněna do 2 let po nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy do 31. 12. 2003 (§ 29 odst. 4 ZP).

K jednotlivým ustanovením

Čl. I: Přesná identifikace smluvních stran.

Bankovní spojení a číslo účtu nepatří k nezbytným identifikačním náležitostem právních subjektů, uvádějí se pro zjednodušení práce při plnění platebních povinností. V pravém sloupci je varianta pro případ, kdy bude pronajímatel (obec) při uzavírání zastupován správcem pohřebiště. Pro tento případ je důležité mít písemnou plnou moc. Vzor plné moci je rovněž přiložen (vzor 1).

Nájemce se může rovněž při jednání ve věcech nájmu nechat zastupovat. Pro tento případ je důležité mít písemnou plnou moc. Vzor plné moci je rovněž přiložen (vzor 2).

Čl. II: Ve smlouvě je třeba přesně identifikovat veřejné pohřebiště a Řád veřejného pohřebiště.

Čl. IV: Přesná identifikace hrobového místa je nezbytná pro platnost smlouvy (§ 37 odst. 1 OZ).

Pokud provozovatel pohřebiště poskytuje služby spojené s nájmem, musí smlouva stanovit jejich úhradu samostatně, tato úhrada by neměla být součástí nájemného, vyplývá to z § 25 odst. 1 ZP.

Čl. V: Vymezení výše a způsobu placení je možné upravit i jinak. Ve smlouvě jsou upraveny dvě alternativy, jedna, kdy se nájemné platí dopředu na celou dobu trvání nájmu, a druhá, kdy se platí postupně za jednotlivé roky.

Při automatickém prodlužování nájmu (viz čl. VII), by měl být řešen i způsob placení nájemného za dobu o niž se nájem prodlužuje.

Čl. VI: Nájem může být rovněž uzavřen na dobu neurčitou. V tom případě je možno tuto smlouvu vypovědět  v tříměsíční lhůtě (§ 667 odst. 2 OZ).

Čl. VII: Tento článek smlouvy řeší podmínku, jež pro smlouvy o nájmech hrobových míst stanoví § 25 odst. 2 ZP: „V případě, že se jedná o nájem hrobového místa v podobě hrobu, musí být doba, na niž se smlouva o nájmu uzavírá, stanovena tak, aby od pohřbení mohla být dodržena tlecí  doba stanovená pro veřejné pohřebiště, na němž se hrob nachází.“

Čl. VIII: Povinnosti pronajímatele je možné též dále rozšiřovat nebo omezovat.

Čl. IX: Povinnosti nájemce jsou stanovené rovněž alternativně. Navazují na platnou metodiku Ministerstva pro místní rozvoj ČR, která v případě, že je řád pohřebiště vydán obecně závaznou vyhláškou, doporučuje, aby v něm nebyly upravovány nájemní vztahy. Proto je vhodné vymezit práva a povinnosti nájemců v nájemní smlouvě. Pokud bude řád pohřebiště obsahovat práva a povinnosti nájemců, je na něj možné ve smlouvě odkázat. (Více k problémům vydávání řádů pohřebišť obecně závaznou vyhláškou nebo jiným opatřením obce v samostatné působnosti viz metodika Ministerstva pro místní rozvoj ČR  (www.mmr.cz)).

Čl. X: Stanovení smluvní pokuty záleží na vůli smluvních stran. Pokud stanovena bude, je vhodné upravit i právo na náhradu škody. Pokud by smluvní pokuta byla stanovena bez dalšího, nebylo by možné domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu (§ 545 odst. 2 OZ).

Čl. XI: Doložka rady ve smlouvě nebude, pokud bude provozovatelem veřejného pohřebiště obec, kde se rada obce nevolí a její pravomoc vykonává starosta.

Čl. XII: Účinnost smlouvy je možné stanovit i na jinou dobu.

Smlouva o správě veřejného pohřebiště

Čl. I: Pro vznik platné smlouvy je třeba přesně identifikovat smluvní strany. Bankovní spojení a číslo účtu nepatří k nezbytným identifikačním náležitostem právních subjektů, uvádějí se pro zjednodušení práce při plnění platebních povinností.

Čl. II: Ve smlouvě je třeba přesně identifikovat veřejné pohřebiště a Řád veřejného pohřebiště.

Čl. III: Účel smlouvy je vhodné do smlouvy uvést zejména pro zachování právní jistoty smluvních stran, neboť občanský i obchodní zákoník mnohdy vymezují práva a povinnosti v závislosti na účelu smlouvy.

Čl. IV: Předmět smlouvy se do smlouvy uvádí, aby vymezil podstatu závazku. Tato smlouva je upravená jako tzv. smlouva nepojmenovaná. Pokud by se správa veřejného pohřebiště zajišťovala smlouvou jinou – např. o dílo, bylo by vhodné upravit předmět smlouvy v návaznosti na základní ustanovení upravující tento smluvní typ (u smlouvy o dílo § 536 odst. 1 OBZ).

Čl. V a VI: Stanovení práv a povinností smluvních stran může být podle potřeby dále rozšířeno či zúženo.

Čl. VII: Upravit si způsob placení je možné podle potřeb smluvních stran též jinak.

Čl. VIII: O smluvní pokutě a právu na náhradu škody platí, co bylo řečeno k článku X. smlouvy o nájmu hrobového místa.

Zajišťuje-li provozovatel provozování veřejného pohřebiště prostřednictvím správce, vztahují se na správce povinnosti, které ZP ukládá provozovateli veřejného pohřebiště (§ 18 odst. 2 ZP). Zároveň však stanoví, aby náklady spojené s technickými úpravami v ochranném pásmu a náhrady vlastníkům pozemků v ochranném pásmu za prokázané omezení užívání pozemků v ochranném pásmu nesl provozovatel pohřebiště (§ 17 odst. 3 ZP). Jelikož tyto náklady a náhrady bezprostředně nesouvisí se správou pohřebiště, bylo by žádoucí, aby je nadále nesl provozovatel pohřebiště. Podle § 18 odst. 2 ZP by totiž povinnost nést tyto náklady a náhrady měl mít správce. Pokud by tomu tak bylo, bylo by vhodné promítnout výši těchto nákladů a náhrad do stanovení výše odměny za spravování pohřebiště.

Čl. IX: Smlouvu je možné uzavřít na i dobu určitou. Stejně tak je možné vázat účinnost smlouvy na jinou událost nebo datum.

Výpověď a odstoupení jsou klasické instituty, které se využívají při ukončení závazků z vůle jedné smluvní strany.

Ve smlouvě je upravena možnost smlouvu vypovědět v případě změny povinností správce stanovených v řádu pohřebiště v návaznosti na zákaz provozovatele ukládat správci sankce za porušení povinností, které správci touto změnou přibudou. Touto úpravou je možné předejít tomu, aby správci byla bez jeho souhlasu stanovena povinnost a její neplnění pak následně sankcionováno. Je však možné se dohodnout na tom, že takové jednání provozovatele je možné.

Čl. X: Doložka rady ve smlouvě nebude, pokud bude provozovatelem veřejného pohřebiště obec, kde se rada obce nevolí a její pravomoc vykonává starosta.

Čl. XI: Ve smlouvě je třeba rovněž vyřešit, čím se budou řídit vztahy smluvních stran smlouvou blíže neupravené. Je zvolen režim obchodního zákoníku, podle něhož je smlouva uzavírána. Jelikož je smlouva uzavírána jako nepojmenovaná (obchodní zákoník ji typově neřeší), je proto výslovně poukázáno na smlouvu o dílo, která se jí nejvíce blíží a poměrně podrobně upravuje odpovědnost.

Smlouva o zajištění provozování veřejného pohřebiště v jiné obci

O smlouvě o zajištění provozování veřejného pohřebiště v jiné obci platí obdobně, co bylo řečeno ke smlouvě o správě veřejného pohřebiště. Upravit si vzájemná práva a povinnosti podle konkrétních potřeb, jakož i sjednat si smluvní pokutu, lze rovněž v tomto případě.