Rozpočet kraje

Tajemství kopule kostelní věže

Novogotický kostel sv. Filipa a Jakuba v Žirovnici vyrostl na základech starší gotické stavby v letech 1868 - 1871. Tento objekt dnes spolu se žirovnickým zámkem dominuje širokému okolí.

Trojlodní kostel s presbytářem a vstupní hranolovou věží, podle plánů architekta Jana Kubrichta, vystavěl Štěpán Walser, stavitel z Čížkova. Ten se na Pelhřimovsku, dle dobových dokumentů, podílel i na jiných zájem vzbuzujících stavbách, z nichž nejpozoruhodnější je novorománská synagoga v Nové Cerkvi.

Z původního kostela se dochovala pouze gotická křtitelnice a dřevěná socha Piety. Nedávná oprava kostelní věže odhalila příjemné tajemství. V makovici věže pod křížem byly objeveny historické dokumenty, pocházející z doby dokončení stavby z roku 1871. Tyto dokumenty byly ještě v roce 1935 při výměně střešní krytiny, doplněné o další soudobé materiály.

Pamětní listina, sepsaná u příležitosti svěcení a vztyčování kříže na věž nového kostela, poskytuje mnoho informací o dějinách původního chrámu i nově postaveného sakrálního objektu. Pozoruhodná je zmínka o existenci vzácného, dnes již ztraceného, oltářního obrazu s motivem ze života patronů kostela sv. Filipa a sv. Jakuba od vynikajícího českého barokního malíře Karla Škréty, který se nacházel ve starém chrámu.

Dále nám historické dokumenty jmenovitě představují vedoucí řemeslníky, jenž se na stavbě nového chrámu podíleli - zedníky, kameníky, tesaře, zámečníky, klempíře, sklenáře, truhláře. Obsah listiny vykresluje také aktuální, ne příliš radostné politické poměry v Evropě v poslední třetině 19. století a informuje nás o čelních představitelích státu, církve i samosprávy.

Rekonstrukce kostela v Žirovnici je ze stavebního hlediska nejrozsáhlejším projektem ze šesti úspěšných realizací na Vysočině podpořených z FM EHP/Norska. Kostel sv. Filipa a sv. Jakuba, který je kulturní památkou teprve od roku 2003, v rámci komplexní obnovy exteriéru dostane novou fasádu s restaurovanými vitrážovými okny a novou střechu.