Servis pro podnikatele

Jihlava, 15. září 2021 – Stavebnictví patří k nejméně digitalizovaným sektorům naší ekonomiky, což se projevuje mimo jiné stagnací efektivity práce. V současnosti nejslibnější cestou digitalizace stavebnictví je metoda BIM, na kterou vsadila celá řada vyspělých států. Usnesením vlády číslo 628/2017 se mezi ně zařadila také Česká republika, vláda v něm pověřila realizací Koncepce zavádění metody BIM Ministerstvo průmyslu a obchodu. Odborným garantem je Česká agentura pro standardizaci (ČAS) a její odbor Koncepce BIM. Ten má za úkol připravovat standardy, metodiky, návody a doporučení tak, aby od července 2021 mohli všichni zadavatelé veřejných stavebních zakázek s rozpočtem vyšším než 150 milionů korun začít řídit své projekty digitálně s využitím metody BIM.

Cesta k lepší kontrole veřejných stavebních zakázek

Metoda BIM neznamená jen vytvoření prostorového digitálního modelu stavby (DiMS), ale především sdílení informací napříč celým životním cyklem stavby. Přenesení řízení stavby do digitálního prostředí posílí pozici investora během zadávání, řízení a kontroly veřejné stavební zakázky. Díky tomu se zlepší kontrola, zvýší efektivita a v konečném důsledku i sníží náklady. Kraj Vysočina patří k nejaktivnějším partnerům agentury ČAS v programu pilotních projektů sloužících k ověření možností využití metody BIM v praxi veřejné správy. Celkem zde probíhá nebo je připravováno devět pilotních projektů zaměřených na různé fáze životního cyklu stavby.

„V metodě BIM spatřujeme prostředek k tomu, abychom dokázali naše stavební zakázky řídit efektivněji,“ říká Karel Janoušek, radní Kraje Vysočina pro oblast majetku a dodává: „Získáváme tím kromě digitálního modelu stavby prostor pro sdílení informací mezi všemi účastníky procesu výstavby, pro větší kontrolu nad celým procesem a pro efektivnější správu majetku.“

Efektivní práce s informacemi

Kromě informačního modelu stavby (IMS), což je v podstatě souhrn všech důležitých informací o stavbě po celou dobu jejího životního cyklu, a BIM Protokolu zajišťujícího smluvní ukotvení metody BIM je třetím z jejích pilířů společné datové prostředí (CDE). Jedná se obvykle o cloudovou aplikaci umožňující ukládat, sdílet a především spravovat informace o stavbě. Právě zde vzniká IMS neboli digitální dvojče. Je zde uložen digitální model stavby (DiMS), ale musí se sem přesunout také veškeré relevantní dokumenty související se stavbou, digitalizované procesy a také komunikace. Prostřednictvím CDE mohou sdílet informace z IMS všichni zainteresovaní, bez ohledu na stavařskou profesi či fázi životního cyklu stavby.

„Stavby jsou dnes stále složitější a komplexnější. Najít potřebnou informaci, která může být v některém ze stovek e-mailů nebo tisícovek dokumentů v elektronické či papírové formě, je téměř nemožné,“ připomíná Jaroslav Nechyba, ředitel odboru Koncepce BIM Agentury ČAS. „Sdílení informací ve společném datovém prostředí mi dává téměř jistotu, že jsem schopen rychle a efektivně najít potřebnou informaci. A co víc, mohu se spolehnout na to, že jde o její aktuální platnou verzi,“ doplňuje Nechyba.

Provoz společného datového prostředí v realitě veřejné instituce ověřuje Kraj Vysočina v aktuálním pilotním projektu III/4026 Opatov, průtah, který zahrnuje celkovou rekonstrukci silnice III/4026 v průtahu městyse Opatov v délce 250 metrů a s rozpočtem 6 milionů korun. V tomto pilotním projektu využívá Kraj Vysočina metodu BIM ve fázi výstavby. Pro správu informací o stavbě využívá společného datového prostředí, které je propojeno s elektronickým stavebním deníkem. Ten je od 1. ledna 2021 (novela zákona č. 183/2006, tedy stavebního zákona) povinný u veřejných zakázek v nadlimitním režimu a u takové veřejné zakázky, jejíž zadávací řízení bylo zahájeno po 1. 1. 2021. Praktické využití elektronického stavebního deníku a společného datového prostředí na příkladu rekonstrukce průtahu Opatova je předmětem projektu EDUBIM II. Partnerem tohoto projektu, který je spolufinancován z Fondu malých projektů (v rámci operačního programu Interreg V-A Rakousko – Česká republika 2014–2020) je kromě Kraje Vysočina také Krajská správa a údržba silnic Vysočiny a spolková země Dolní Rakousko.

Digitalizace mění způsoby práce

Zavedení metody BIM do praxe jakékoli firmy či instituce znamená v podstatě zahájení procesu její digitální transformace. Digitalizovat je potřeba také veškeré interní a externí procesy (u staveb to může být například změnové řízení) a do digitálního prostředí je nutné přenést i komunikaci, která by se tak z e-mailů, messengerů či dokonce dopisů měla přenést právě do CDE. To má samozřejmě dopad i na dosavadní způsoby práce, lidé se musí naučit pracovat v digitálním prostředí.

„Místo hierarchického, někdy trochu strnulého organizačního schématu, které je pro veřejné instituce poměrně typické, jsme sáhli po projektovém způsobu řízení,“ vysvětluje Eva Janoušková, ředitelka sekce ekonomiky a podpory Krajského úřadu Kraje Vysočina a pokračuje: „Ten je totiž podle nás mnohem vhodnější pro přicházející digitální dobu a umožňuje nám mnohem pružněji reagovat na úkoly, které před námi stojí.“

Právě v souvislosti se zpracováním interního dokumentu Koncepce implementace BIM vznikl v Kraji Vysočina  projektový tým, v němž pracují zaměstnanci různých odborů Krajského úřadu Kraje Vysočina, kterých se zavedení metody BIM dotkne. Úkolem tohoto týmu je připravit zavedení metody BIM v podmínkách Krajského úřadu Kraje Vysočina, tedy v podstatě připravit projekt transformace úřadu do skutečně digitální organizace.

„Jsem přesvědčen, že pokud se nám podaří tohoto cíle dosáhnout, budeme schopni lépe řídit plánované velké liniové stavby, z čehož budou mít prospěch všichni. Já osobně při své práci často využívám mobilní aplikaci, která mi umožnuje téměř v reálném čase sledovat prostřednictvím elektronického stavebního deníku průběh stavby, včetně příslušných zápisů z kontrolních dnů, dokumentace nebo aktuálních fotografií,“ uzavírá Miroslav Houška, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast ekonomiky, dopravy a silničního hospodářství.

Metoda BIM

Metoda BIM, anglicky Building Information Management, vytváří informační model stavby, který lze chápat jako tak zvané digitální dvojče. Tento informační model v sobě soustřeďuje veškeré informace vznikající během celého životního cyklu stavby. Kromě vizualizace podoby stavby ve 3D obsahující grafické i negrafické informace (tak zvaný digitální model stavby – DiMS), jsou jeho součástí také digitalizované procesy (například změnové či schvalovací řízení) a také veškerá komunikace mezi jednotlivými subjekty podílejícími se na stavbě a později i provozu budovy. Vše je přitom sdíleno na jednom místě. Do stavebnictví se tak dostává konečně reálně mimo jiné i možnost kalkulovat celkové náklady na životní cyklus (LCC), což je obdoba nákladů na vlastnictví (TCO) známého z oboru IT. Využití metody BIM navíc výrazně otevírá cestu k digitálnímu stavebnímu řízení. Více informací o metodě BIM získáte na web KoncepceBIM.cz. O společném datovém prostředí (CDE) se více dočtete zde, o digitálním modelu stavby (DIMS) pak zde.

• Kontakt pro média