Jana Fischerová - náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina

Nové Centrum tradiční lidové kultury získalo více než 500 m² zastavěné plochy.  Východní, historicky nejcennější křídlo bylo rekonstruováno konzervativním způsobem s důrazem na obnovení původní historické podoby objektu. Bezbariérová křídla jižní a západní, která prošla v druhé polovině minulého stolení nešetrnou rekonstrukcí, byla upravena v duchu kontrastu mezi nově provedenými konstrukcemi a kvalitně provedenými opravami původních konstrukcí. Hlavní multifukční sál, který vznikl z původní stodoly, bude využíván jako výstavní prostor a hlavně jako prostor pro pořádání krytých kulturních a přednáškových akcí pořádaných Muzeem Třebíč. V rámci tohoto sálu bude umístěno pódium vytvořené z mobilních stavitelných segmentů. V prostoru jevištního zázemí je navrženo nové schodiště do půdního prostoru a dále je zde navržena nůžková plošina pro přepravu židlí, stolů, praktikáblů atd. do prostoru podkroví pro sezonní uskladnění. „Zajímavostí rekonstrukce jsou nové konstrukce podlah navržené jako provětrávané na speciálních tvarovkách Iglú s účinným systém přivádění a odváděné vzduchu. Tento systém slouží k ochraně stávajícího zdiva proti vlhkosti. Jako povrchová úprava bude proveden leštěný beton,“ popisuje užitou technologii Martin Kukla, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast ekonomiky a majetku. Nové omítky vnitřní i vnější byly citlivě provedeny jako vápenné s příměsí cementu s minerálními vápennými štuky pro památkové objekty. Docíleno tak bylo historizujícího efektu. Stropy jednotlivých křídel budovy jsou nově přeštukovány. Původní dřevěná okna byla částečně vyměněna. Zachována byla zhruba 30 let stará střecha položená z pálených bobrovek.

Podle Pavla Pacala, náměstka hejtmana Kraje Vysočin pro oblast regionálního rozvoje bylo cílem projektu vytvořit zázemí pro prezentaci a rozvoj tradiční lidové kultury na Vysočině, tak jak je to obvyklé v sousedních regionech a podmínky pro dlouhodobou, koncepční spolupráci s partnerskými centry v česko-rakouském příhraničí. Nový objekt umožní prezentovat tradiční lidovou kulturu v nové kvalitě a odpovídající požadavkům dnešní doby, stane se samostatným turistickým cílem a aktivně obohatí turistickou nabídku příhraničí. Přidanou hodnotou bude jeho bezprostřední blízkost památky UNESCO Třebíč.

Bývalý statek rodiny Šmeralovy je usedlostí z roku 1824. Původně byla součástí samostatné vesnické lokality, která byla postupně pohlcována sídelním útvarem města Třebíč. Objekt získal stát do svého vlastnictví koupí od původních majitelů v 50. letech minulého století. V té době také došlo k zásadní stavební obnově spojené v roce 1960 s otevřením tehdejšího Památníku Bohumíra Šmerala, následně v roce 1968 prohlášen za kulturní památku. Muzeum Vysočiny Třebíč spravuje nemovitost od roku 1970. Nařízením vlády byl v roce 1991 status národní kulturní památky zrušen, nemovitost však zůstala v seznamu kulturních památek jako cenný doklad příměstského stavitelství 19. století. Muzeum Vysočiny Třebíč dlouhodobě využívalo prostory nemovitosti jako depozitář. Po zprovoznění nového depozitáře na Kosmákově ulici v Třebíči byla bývalá zemědělská usedlost využívána pouze pro skladování převážně výstavního mobiliáře.

Krajské Muzeu Vysočiny Třebíč má v současné době 44 zaměstnanců, ředitelem instituce je Jaroslav Martínek. Muzeum má pracoviště i v Jemnici a v Moravských Budějovicích, kde právě probíhá modernizace, předpoklad znovuotevření - polovina roku 2021.

Slavnostní otevření Centra tradiční lidové kultury se kromě vedení Kraje Vysočina zúčastnili i zahraniční hosté – partneři projektu z Dolního a Horního Rakouska, kulturní program byl v režii Folklorního souboru Bajdyš pod vedením Šárky Nohové.

• tisk@kr-vysocina.cz