Servis pro samosprávu

Jak si to vyložit? Má-li dítě nějaký handicap, je nezbytně nutné pro zajištění vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají vzdělávacím potřebám a možnostem dítěte, aby bylo diagnostikováno a případně následně vedeno školským poradenským zařízením (dále jen poradenská zařízení - pod tímto pojmem rozumíme pedagogicko-psychologické poradny resp. speciálně pedagogická centra). Poradenské zařízení následně ve spolupráci se školou definuje rozsah podpůrných opatření, koordinuje a metodicky vede integraci.

V případech, kdy ředitel školy či poradenské zařízení chce zvolit jako podpůrné opatření „asistenta pedagoga“, je ředitel povinen dle stávající legislativy obrátit se se žádostí o vydání souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga (dále jen „AP“) na místně příslušný krajský úřad.

K žádosti přikládá stanovisko poradenského zařízení, které definuje rozsah asistence (rozsah hodin, rozsah činností). Škola ve své žádosti uvádí ve vztahu k AP mj.: platové zařazení do odpovídající třídy (4. – 9. platová třída) a rozsah počtu vyučovacích hodin přímé pedagogické činnosti AP. Z těchto informací pak krajský úřad vychází při stanovení finančního rámce podpory. Financování je podrobně popsáno níže.

V Kraji Vysočina se ve vztahu k udělování souhlasu se zřízením funkce AP postupuje dle správního řádu. Takto nastaveným postupem krajský úřad garantuje, že každá žádost podaná v průběhu roku bude posuzována a vyřízena stejným způsobem, postup krajského úřadu je tedy předvídatelný a postup vůči všem žadatelům je rovný.

Pedagogická asistence je financována ze státního rozpočtu podle ustanovení podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) školského zákona, resp. zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, případně též s využitím příplatku k normativu, uvedeného v příloze metodiky rozpisu rozpočtu přímých výdajů na vzdělávání. Z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud není dostačujícím řešením příplatek k normativu, lze financovat funkci AP podle § 16 odst. 9 školského zákona nadnormativním financováním z vytvořené rezervy podle čl. II odst. 1 písm. c) směrnice MŠMT č. 28 768/2005-45 v platném znění.

S ohledem na stále klesající počet dětí/žáků se výrazně snižuje celkový objem finančních prostředků rozepsaných krajskému úřadu ministerstvem, a tím se zákonitě snižuje i výše popsaným způsobem tvořená rezerva. Další výpadky v rozpočtu způsobené rušením rozvojových programů ze strany ministerstva, změnami metodiky financování zaměstnanců (dělení na pedagogické a nepedagogické pracovníky) atd. zásadně mění i manévrovací prostor krajského úřadu.

Jakým způsobem je pedagogická asistence financována? Systémově je financování AP v Kraji Vysočina nastaveno tak, že na handicapované dítě integrované v běžné škole je poskytnut v rámci normativního přídělu ještě příplatek vázaný na typ postižení. Pokud tento příplatek nestačí na pokrytí celkových nákladů na zajištění pedagogické asistence, krajský úřad dorovnává rozdíl z výše uvedené rezervy.

Způsob financování na modelovém příkladu:

Jedná se o plně organizovanou základní školu, tzn. má všech devět ročníků, kterou navštěvuje na prvním stupni 100 žáků. Krajský normativ přímých neinvestičních výdajů v roce 2012 byl stanoven pro první stupeň takové školy ve výši 27 912 Kč/žáka. Pokud bude na této škole na prvním stupni integrován žák s diagnostikovaným autismem, je normativ navýšen o „příplatek“ ve výši 58 767 Kč. Bude-li v tomto případě potřebná asistence v plném rozsahu výuky, je další možné dofinancování závislé na počtu hodin přímé pedagogické činnosti asistenta. Tento počet závisí na rozvrhu ročníku, který by toto dítě navštěvovalo, přičemž u AP se výše úvazku vypočítává z celku 40 hod./týden, to znamená, že v případě poskytované asistence v rozsahu 22 vyučovacích hodin (2. třída ZŠ) se jedná o kratší pracovní dobu v rozsahu 0,55 úvazku. Je-li AP zařazen dle rozsahu stanovených činností např. do 8. platové třídy (AP podle přesného zadání a rámce stanoveného pedagogem provádí plnohodnotnou výchovnou a vzdělávací činnost), bude jeho plat stanoven v prvním stupni uvedené platové třídy na úrovni 8 250 Kč/měsíc. AP je k žáku schválen na celý školní rok, z toho vyplývá, že školu bude tato asistence celkem stát 111 375 Kč vč. odvodů – výše uvedený příplatek v tomto případě nepokryje celkové náklady, krajský úřad dokryje celkem 52 608 Kč.

Pro doplnění rámce poskytnutých prostředků na zajištění pedagogické asistence v Kraji Vysočina v rámci výše popsaného systému výpočtu byl celkový objem poskytnutých finančních prostředků v období září-prosinec 2006 cca 3 224 000 Kč včetně odvodů (za 117 AP fyzické osoby/68,175 přepočtené úvazky, z toho 15 AP/8,725 PÚ na MŠ, 102 AP/59,45 PÚ na ZŠ a 0 SŠ), ale za stejné období v roce 2011 to bylo již cca 16 077 000 Kč včetně odvodů (za 360 AP/196,53 PÚ, z toho 72 AP/22,38 PÚ na MŠ, 280 AP/168,49 PÚ na ZŠ a 8 AP/5,66 PÚ SŠ). V uvedených částkách není ovšem zahrnut objem prostředků poskytnutých v rámci příplatku za postižení, a nadnormativní dofinancování AP za další část školního roku, na který byli AP schváleni, tj. období leden-červen 2007 (šk. rok 2006/07), resp. 2012 (šk. rok 2011/12).

Krajský úřad se pokusil čelit narůstajícímu trendu ve spolupráci s poradenskými zařízeními působícími v Kraji Vysočina nastavením pravidel již v roce 2009, kdy byla zveřejněna metodika upravující postupy a která zároveň stanovila náležitosti žádostí včetně obsahu jednotlivých stanovisek (vše vycházelo z platné legislativy a veškeré výstupy byly důkladně projednány s poradenskými zařízeními). Tehdejší metodika pouze upravovala postup a do jisté míry nezasahovala do procesu posuzování jednotlivých případů.

V letošním roce byla zveřejněna aktualizovaná metodika, která se snaží reagovat na stále rostoucí počet AP ve školách a školských zařízeních působících v Kraji Vysočina bez rozdílu zřizovatele – „Manuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami“. Podnět k aktualizaci vzešel mj. i ze strany samotných poradenských zařízení. Jedním z argumentů k aktualizaci metodiky bylo i zjištění poradenských zařízení, že je systém pedagogické asistence nadužíván a že je potřeba sjednotit postupy posuzování rozsahu potřebné míry podpory. Od října 2011 do konce února 2012 proběhla řada jednání zástupců odboru školství krajského úřadu spolu se zástupci poradenských zařízení, během kterých byly projednány jednotlivé formuláře žádostí včetně nastavení kritérií. Odbor školství byl v této diskusi v roli organizátora jednání, koordinátora a administrátora všech návrhů. Po projednání několika návrhů byla finalizována stávající podoba metodiky včetně kritérií a nastavení způsobu jednání odborné komise, kde jsou projednávány všechny nejasné případy. Posuzování a rozhodování pracovníků odboru školství vycházelo, vychází a bude i nadále vycházet ze zákonem předvídaného (§ 16 odst. 9 školského zákona) doporučení poradenských zařízení (poradenská zařízení při posuzování jednotlivých žádostí ředitelů škol postupují vždy s ohledem na veškeré jim známé skutečnosti konkrétního „případu“ a v souladu s touto metodikou). To znamená, že nikdy tomu nebylo, není a ani nebude, že by úředník krajského úřadu stanovoval, posuzoval a rozhodoval o své vůli o vzdělávací potřebě dítěte/žáka.

Pokud by na základě situace, že dítěti/žákovi v letošním roce na rozdíl od let minulých nebude asistence poskytnuta, bude takto rozhodnuto na základě stanoviska poradenského zařízení. Co to ve svém důsledku znamená? Poradenské zařízení svým stanoviskem konstatuje, že dítě/žák se může účastnit vzdělávání za použití jiné formy podpůrných opatření – např. stanovením individuálního vzdělávacího plánu, sníženým počtem dětí ve třídě, použitím kompenzačních pomůcek. V žádném případě to nepovede k tomu, že by dítě/žák musel změnit školu resp. být vzděláván pouze ve „speciální“ škole, nebude-li mít AP.

Možnosti průběhu přidělování souhlasu ke zřízení funkce AP:

1.      poradenské zařízení vydá kladné stanovisko → ředitel školy zažádá → krajský úřad vyhoví žádosti a vydá souhlas,

2.      poradenské zařízení vydá negativní stanovisko → ředitel školy přesto zažádá; ve své žádosti ale uvede skutečnost, že nebude nárokovat dokrytí rozdílů, protože je schopen je dokrýt z vlastních resp. jiných zdrojů → krajský úřad vyhoví žádosti a vydá souhlas podmíněný tím, že nebudou ze strany kraje poskytnuty finanční prostředky na dokrytí případného rozdílu,

3.      poradenské zařízení vydá negativní stanovisko → ředitel školy přesto zažádá; ale nechce nebo není schopen dokrýt rozdíl z vlastních resp. jiných zdrojů (resp. nedodá požadované prohlášení, že je schopen dokrýt případné rozdíly z vlastních resp. jiných zdrojů) → krajský úřad nevyhoví žádosti a souhlas nevydá.

Kraji Vysočina patří v oblasti podpory integrace a vytváření adekvátního prostředí pro děti s různými handicapy přední místo v rámci České republiky, ať už rozsahem podpory pedagogické asistence nebo nastaveným systémem zajišťování kompenzačních pomůcek. Bohužel kraj dosáhl v současné době na strop svých finančních možností, a pokud nebude systém jednotně nastaven v rámci celé republiky, bude nucen řešit podpory v takové výši, na kterou bude mít dostatek finančních prostředků. Nastavením zdánlivě přísnějších kritérií nesleduje cíl omezení podpory, ale snaží se dosáhnout stavu, že podpora bude směřována účelně tam, kde je potřeba nejvíce. Kraj Vysočina má stejný cíl jako rodiče dětí/žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – spokojené dítě/žák v prostředí mu příjemném, podnětném, nebránícím jeho co možná nejlepšímu rozvoji.

• tisk@kr-vysocina.cz