Rozpočet kraje

Dalším smyslem protikorupční strategie je informování „zákazníků“ kraje Vysočina a jím zřizovaných příspěvkových organizací (nemocnice, školy, sociální domy, muzea a galerie, ...) i široké veřejnosti o poctivých záměrech kraje v zásadní míře přispět k vytváření prostředí nepříznivého pro vznik a rozvoj korupce a o vůli i připravenosti důsledně řešit případně dokonané korupční jednání.

Protikorupční strategie a její naplňování v každodenním životě by také měly v dlouhodobějším horizontu přispívat ke zlepšení mínění veřejnosti o regionálních politicích, úřednících a dalších veřejných zaměstnancích podílejících se na výkonu správy území, na vytváření veřejných statků a na poskytování veřejných služeb. Má-li veřejná správa fungovat jako skutečně dobrá služba veřejnosti, pak je nezbytné, aby byly budovány vztahy na základě důvěry a pochopení rolí jejích účastníků. V neposlední řadě pak má protikorupční strategie přispět k vytváření kultury organizace a má být poselstvím všem zaměstnancům o jejich žádoucím chování a jednání.

Pro naplňování principů a cílů uvedených v protikorupční strategii byly realizovány tyto konkrétní kroky:

Neprodleně po schválení Protikorupční strategie, tj. 23. 3. 2011, byl zprovozněn protikorupční portál na www stránkách kraje Vysočina (http://www.kr-vysocina.cz/proti-korupci.asp), současně byla zřízena protikorupční telefonní linka 848 505 506 pro snazší možnost nahlášení podezřelého jednání, stejně tak i protikorupční e-mailová adresa (korupce@kr-vysocina.cz). Byl vytvořen jednoduchý, kontaktní formulář pro ohlášení korupčního jednání.

Rovněž jsme instalovali tzv. schránku důvěry, ta je umístěna v areálu Krajského úřadu Vysočina na adrese Žižkova 57, Jihlava, a to v blízkosti vjezdu na nádvoří. Pro zaměstnance kraje Vysočina byl vytvořen návod co dělat, když se jako úředník kraje Vysočina setká s korupčním jednáním.

Další opatření budou přijímána průběžně dle možností a potřeb kraje Vysočina a jím zřizovaných příspěvkových organizací, a to v souladu s oprávněnými zájmy jeho občanů i právnických osob.

Mezi tato průběžně realizovaná opatření patří zejména vzdělávání členů Zastupitelstva kraje Vysočina, zaměstnanců kraje (úředníků) a ředitelů příspěvkových organizací kraje. U zaměstnanců kraje se též počítá se zařazením protikorupční prevence do vstupního i průběžného vzdělávání. Vzdělávací program byl připraven k akreditaci, kterou provádí Institut pro veřejnou správu Ministerstva vnitra. K realizaci tohoto opatření dojde poprvé ve druhém čtvrtletí letošního roku (duben – červen). Série seminářů si klade za cíl přiblížit problematiku korupce ve veřejné správě, její možná rizika a seznámit s nástroji obrany proti ní. V programu průběžného vzdělávání bude mimo jiné zařazen vzdělávací předmět, který se věnuje korupčnímu chování a jednání v praxi a způsobům jejich řešení. Bude se na něm podílet specialista odboru hospodářské kriminality Policie České republiky. Již nyní pracujeme na e-learningovém programu. V podstatě již je nachystaný, nejpozději do dvou týdnů bude k dispozici i výstupní, ověřovací test.

Další dílčí opatření lze předpokládat i v systému zadávání veřejných zakázek. V této oblasti jsme však limitováni připravovanou novelou zákona o zadávání veřejných zakázek a nejsme schopni zareagovat dříve, než bude schválena zákonná úprava.

Od Protikorupční strategie kraje Vysočina nelze očekávat okamžitý efekt v podobě odhalených korupčních jednání značného rozsahu. Protikorupční strategie popisuje základní zásady a pravidla a také možná a žádoucí systémová i individuální opatření vedoucí ke snížení korupčních rizik. Zavazuje všechny orgány kraje Vysočina a jejich vnitřní organizační jednotky i všechny krajem zřizované příspěvkové organizace k jejich přiměřenému uplatňování.

Dovoluji si být optimistou. Pevně věřím, že korupce není závažným problémem žádného z orgánů našeho kraje, doufám také, že je tomu stejně tak v případě našich příspěvkových organizací. S důsledným vypořádávání se s korupcí je třeba začít především na ústřední úrovni, jak nasvědčují závažné zprávy publikované našimi a někdy i zahraničními sdělovacími prostředky. Přiznám se, že někdy zůstává až rozum stát nad tím, co všechno se v naší zemi mohlo stát v souvislosti s vynakládáním veřejných prostředků a zavazováním státu či obecněji veřejného sektoru. Morální úpadek společnosti nám však nevyřeší žádná, ani sebelepší strategie.

Zdeněk Kadlec

ředitel Krajského úřadu kraje Vysočina