Informační technologie Kraje Vysočina

„Považuji tento návrh za alarmující pokus o destrukci spojeného modelu veřejné správy, který byl v České republice v minulých patnácti letech pracně vytvářen,“ vysvětluje Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina. „Nechápu, proč neustále bouráme to, co funguje, proč pořád nekoncepčně měníme osvědčené systémy. Takový postup je proti občanům a je nesmírně nákladný. To jsme již úplně ztratili zdravý rozum?“ dodává se znatelným rozhořčením.

„Jednotlivé agendy vykonávané územními samosprávami jsou nejblíže občanům. Redukcí počtu stavebních úřadů a počtu úředníků dojde ke zhoršení přístupu občanů k poskytovaným službám, a to zejména v menších sídlech Kraje Vysočina,“ sděluje Martin Hyský, radní Kraje Vysočina odpovědný za oblast regionálního rozvoje a územního plánování.

„Předložený návrh je skandální. Předně je zcela nesystémový, je v rozporu s principem subsidiarity, se stále platným usnesením poslanecké sněmovny o reformě veřejné správy i se stanoviskem Ministerstva vnitra, které bylo před několika měsíci prezentováno ředitelům krajských úřadů. Podotýkám, že Ministerstvo vnitra má koordinační roli mezi resorty pro organizační otázky výkonu územní správy. A podle mého názoru není návrh v souladu ani s usnesením vlády přijatým k problematice organizace správy v loňském roce. Naprosto nestydatým způsobem byl pak zpracován dokument RIA, tedy posouzení dopadů legislativní změny na veřejné rozpočty. Jeho obsah je tendenční, neobjektivní, pracuje s nevalidními údaji a evidentně nepravděpodobnými předpoklady. Skutečným motivem návrhu je, že stát chce obcím a krajům tyto agendy sebrat a provozovat je sám v rámci jakéhosi dalšího »super-úřadu«“, přibližuje ministerský návrh Zdeněk Kadlec, ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina. Uvádí také špatnou zkušenost s podobnou změnou, která se týkala přiznávání a výplat dávek sociální podpory. Nakonec musel kvůli podezření z korupce u veřejné zakázky na informační systém odstoupit i sám ministr. Upozorňuje, že jediná možná úspora by spočívala ve snížení počtu (již tak prací zavalených) výkonných úředníků a ve snížení jejich platů, samozřejmě s neblahými dopady do rychlosti vyřizování případů i do kvality. Dražší by bylo naopak zavádění inspekce, nového informačního systému, mnohde též hledání a vybavování nových prostor.

Stát chce docílit stavu, kdy by údajně bylo v rámci stavebních, územně plánovacích a vyvlastňovacích úřadů systematicky omezeno či eliminováno riziko střetu zájmu a zároveň bude docíleno zpřehlednění kompetencí. Ministerstvo odůvodňuje svůj návrh tím, že má zabránit újmám páchaným pod tlakem územní samosprávy „prostým občanům“.

„Přesun kompetencí stavebních úřadů do státního aparátu nijak neovlivní, zda daný úředník je či není ve faktickém střetu zájmu. Naopak bychom po změně mohli být, podle podobné úvahy, svědky ovlivňování úředníků v neprospěch místních samospráv,“ dodává Zdeněk Kadlec. Podle jeho názoru nejsou zjištěny a tím méně prokázány žádné četné a významné případy, kdy by místní nebo krajská samospráva ovlivňovaly správní řízení ve svůj prospěch, proti oprávněným zájmům jiných účastníků. Kdyby k tomu teoreticky došlo v prvním stupni řízení, existuje podle něj celá řada řádných i mimořádných opravných prostředků včetně institutu přezkoumání zákonnosti rozhodnutí správním soudem. „Je absurdní domnívat se, že obec může ovlivnit rozhodnutí svého stavebního úřadu, následně kraje a poté i soudu,“ tvrdí Kadlec.

Postavení a činnost úředníků krajů a obcí jsou regulovány poměrně přísným zákonem o úřednících územních samosprávných celků. Tito zaměstnanci kromě jiného musejí složit náročnou zkoušku zvláštní odborné způsobilosti a musejí se podrobit masívnímu vstupnímu i dalšímu vzdělávání. Pro výkon jednotlivých funkcí jim jsou předepsány náročné kvalifikační požadavky. U úředníků státu taková speciální přísná úprava neexistuje. „Předpoklady pro nestrannost a nezávislost jsou podstatně silnější u úředníků obcí a krajů ve srovnání se zaměstnanci státních úřadů,“ tvrdí ředitel krajského úřadu.

Kraj Vysočina dlouhodobě a opakovaně na problematiku rozkladu systému veřejné správy v České republice poukazuje a upozorňuje. Mimo jiné byl v loňském roce odeslán dopis premiérovi, kde byla výslovně zdůrazněna rizika postupného rozvolnění spojeného modelu veřejné správy.

Více informací Zdeněk Kadlec, ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina, kadlec.z@kr-vysocina.cz