Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.

 

Cesta: Titulní stránka > Kultura a památky > Kulturní a přírodní dědictví Kraje Vysočina


 

Hlavní nabídka

Přeskočit nabídku
 
 

Krajský plán prevence 2016 - 2017

 

 
 

Krajský plán prevence Kraje Vysočina

2016 - 2017

 

  1. Demografické údaje

     

    Kraj Vysočina má centrální polohu v rámci ČR. Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským. Od sousedních regionů se kraj odlišuje členitostí území, vyšší nadmořskou výškou a řídkým osídlením. Rozdrobená sídelní struktura způsobuje v některých případech vylidňování menších obcí a emigraci mladých a kvalifikovaných obyvatel.

     

    Vysočina má vnitrozemskou polohu a její hranice se nedotýkají státní hranice ČR. Povrch území je tvořen pahorkatinami Českomoravské vrchoviny. Region je atraktivní svým poměrně nízkým znečištěním ovzduší, zdravými lesy, čistými a vodohospodářsky významnými vodními plochami a zdroji vody.

     

Rozlohou 6 795 km2 (30. 12. 2011) se kraj řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti – pouze 4 kraje ČR mají větší plošnou velikost.

 

Území kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s  rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704 (stav k 30. prosinci 2011). Průměrná populační velikost obce na Vysočině je 725 obyvatel, což je nejméně ze všech krajů ČR. V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s počtem obyvatel menším než 500. Statut města má v současnosti 33 obcí, což je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrné.

 

K 31. 12. 2014 žilo na Vysočině 509 895 obyvatel, což představuje třetí nejnižší lidnatost mezi kraji ČR.

 

Obyvatelstvo Kraje Vysočina k 31. 12. 2014

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

ÚZEMÍ (k 31. 12.)

 

 

 

 

 

 

Výměra půdy celkem

679 556

679 554

679 560

679 571

679 567

679 574

 v tom: zemědělská půda

410 917

410 389

409 911

409 470

409 161

408 939

z toho orná

317 962

317 455

316 832

316 504

316 251

315 884

nezemědělská půda

268 638

269 164

269 649

270 101

270 406

270 636

z toho lesní pozemky

206 601

206 723

206 842

206 977

207 160

207 230

Počet obcí

704

704

704

704

704

704

z toho se statutem města

34

34

34

34

34

34

Podíl městského obyvatelstva

58,2

 

57,9

57,3

57,1

57,0

56,8

Hustota obyvatelstva

75,8

75,7

75,3

75,2

75,1

75,0

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

 

 

 

 

 

 

Měrné emise (REZZO 1–4)

 

 

 

 

 

 

oxid siřičitý SO2

0,4

0,4

0,4

0,4

0,3 

.

oxidy dusíku NOx

2,0

1,8

1,6

1,5

1,3 

.

Investice na ochranu životního prostředí1)

594

778

1 289

1 355

1 372

2 812

OBYVATELSTVO

 

 

 

 

 

 

 

Střední stav obyvatelstva celkem

515 329

514 800

511 972

511 627

510 522

510 006

z toho ženy

259 620

259 402

258 028

257 758

257 155

256 807

Počet obyvatel (k 31. 12.) celkem

514 992

514 569

511 937

511 207

510 209

509 895

ženy

259 500

259 320

257 952

257 513

256 939

256 719

cizinci (bez osob s platným azylem)

8 583

8 023

7 873

7 752

7 814

7 806

Obyvatelé ve věku (k 31. 12.)

 

 

 

 

 

 

0–14

74 566

 

74 698

75 331

75 454

75 488

76 104

z toho ženy

36 189

36 346

36 589

36 702

36 706

36 913

15–64

360 299

358 013

351 776

348 042

344 450

340 867

z toho ženy

175 784

174 488

171 393

169 431

167 575

165 756

65 a více

80 127

81 858

84 830

87 711

90 271

92 924

z toho ženy

47 527

48 486

49 970

51 380

52 658

54 050

Průměrný věk obyvatel (k 31. 12.)

40,5

40,8

41,1

41,3

41,6

41,9

MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

 

 

 

 

 

 

Hrubý domácí produkt

155 747

154 713

162 089

165 427

167 028

170 849

na 1 obyvatele

302 228

300 530

316 597

323 335

327 171

334 994

průměr ČR = 100

80,9

79,9

82,6

83,9

84,2

82,7

předchozí rok = 100 (srovnatelné ceny)

96,3

101,6

103,9

99,7

98,2

100,0

Tvorba hrubého fixního kapitálu

37 273

36 292

37 147

39 153

35 434 

.

na 1 obyvatele

72 329

70 497

72 557

76 526

69 407 

.

průměr ČR = 100

71,4

69,6

71,2

76,2

71,2 

.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Demografické údaje jsou uváděny v historické územní struktuře, tj. ve struktuře platné k 30. 11. 2015 daného roku. (zdroj: ČSÚ)

Pramen: ČSÚ, Statistická ročenka kraje Vysočina 2015 - údaje za rok 2014

 

 

 

 

Údaje o počtu škol a dětí v Kraji Vysočina k 30. 11. 2015.

 

 

Školní rok 2013/2014

Školní rok 2014/2015

 

Počet škol

Počet dětí

Počet škol

Počet dětí

363

18 032

283

17 996

271

41 613

263

42 428

71

21 362

65

22 360

VOŠ

14

911

13

1 445

2

2 363

2

 

 

Pramen: ČSÚ, Statistická ročenka kraje Vysočina 2015 - údaje za rok 2014

 

 

  1. Východiska plánu s analýzou potřeb

     

    Východiska plánu s analýzou potřeb v Kraji Vysočina by měly korespondovat s výsledky průzkumu situace v terénu, která byla provedena v Kraji Vysočina v roce 2012 pod názvem Evaluace primární prevence sociálně patologických jevů žáky 8. ročníků základních škol v Kraji Vysočina a reflektovat výstupy jednání s odborníky pracujícími v oblasti prevence v Kraji Vysočina.  

    Jedním z výstupů průzkumu je zjištění situace na školách, kde v minulém období probíhala realizace programů primární prevence.

    Tři čtvrtiny oslovených žáků se totiž domnívá, že absolvované programy primární prevence mají smysl a jsou přínosné. Opak si myslí pouze 7,3 % (v absolutní četnosti to představuje 37 žáků). 76,9 % oslovených žáků se dozvědělo nové informace, které před tím neznali, 81,4 % pak získalo díky programům informace, které jim umožní v krizových situacích pomoci sobě či kamarádovi a 75,9 % by se chtělo i nadále v rámci školní docházky takových programů účastnit. Pokud by nastala situace a žáci by museli vyhledávat informace o závažných problémech (těch, které byly řešeny v rámci jednotlivých programů), nejčastěji by se zeptali rodičů, hledali by na internetu či by oslovili kamaráda, o kterém vědí, že požadované informace má. 80,8 % dotázaných žáků tvrdí, že s nimi rodiče hovořili o návykových látkách (tabák, alkohol, omamné a psychotropní látky), 60,7 % přiznává „domácí“ diskusi o šikaně a násilí a více jak polovina oslovených absolvovala rozhovor s rodiči o netolismu, kriminalitě, delikvenci a vandalismu.

     

    Důležitou otázkou především z hlediska budoucího plánování programů primární prevence je otázka směřující k tematickému zájmu žáků a očekávané formě prezentace témat. Největší zájem projevili respondenti o téma užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné a psychotropní látky), dále o téma šikany a násilí, netolismu a patologického hráčství. Nejmenší zájem je naopak o záškoláctví, politický a náboženský extremismus a divácké násilí. Forma prezentace témat, kterou žáci upřednostňují, je forma besed s odborníky, kteří se problematikou rizikového chování zabývají. Tento výstup nám vystihuje skutečnost, že rizikové faktory vstupující do školního i mimoškolního prostředí jsou zastoupeny poměrně v široké škále. Krajský koordinátor prevence chápe jako východisko plánu reflektovat na situaci vycházející z průzkumu (podrobněji viz obrázek č. 1 a obrázek č. 2) a nastavit priority kraje v souladu s průzkumem.

     

           

                 

    Osobní zkušenost žáků 8. ročníků s rizikovým chováním

    V části dotazníku byly osloveným žákům 8. ročníků položeny otázky směřující do oblasti osobní zkušenosti s rizikovým chováním v prostředí školy.

     

    Obrázek č. 1: Výskyt rizikového chování v prostředí školy v percepci žáků 8. ročníků

     

    V následující otázce měli respondenti hodnotit stejnou baterii rizikového chování, avšak

    v mimoškolním prostředí (hřiště, na cestě ze/do školy, ve sportovních a zájmových kroužcích, aj.). Obecně lze konstatovat, že pořadí jednotlivých aspektů se příliš nemění, opět se nejčastěji žáci v mimoškolním prostředí setkávají s kouřením a pitím alkoholu, nejméně často s vnucováním náboženství. Je nutné však říci, že procenta u jednotlivých položek se zvýšila s výjimkou jediné položky a to šikany. Ta je v mimoškolním prostředí méně častá, což lze považovat za velmi překvapující a alarmující výsledek. Podrobněji viz obrázek č. 2.

     

     

    Obrázek č. 2 : Výskyt rizikového chování v mimoškolním prostředí v percepci žáků 8. ročníků

     

     

     (viz. Evaluace primární prevence sociálně patologických jevů

    žáky 8. ročníků základních škol v Kraji Vysočina - duben 2012)

     

     

     

     

  2. Priority kraje na rok 2016 - 2017

     

    Na základě jednání s okresními metodiky prevence, zástupci občanských sdružení působících v oblasti primární prevence a subjekty působícími v této oblasti byly vytyčeny dílčí priority. Ty v základních bodech korespondují s vyhlášeným tématem krajského projektu a výsledky dotazníkového šetření Evaluace primární prevence sociálně patologických jevů žáky 8. ročníků základních škol v Kraji Vysočina - duben 2012, který se uskutečnil na vzorku 1001 respondentů na 55 školách Kraje Vysočina:

    1. Věnovat zvýšenou pozornost problematice všech jevů rizikového chování, které se nějak výrazněji promítly do výstupů dotazníkového šetření a finančně podporovat jejich řešení (oblasti rizikového chování uvedené u vzorku respondentů nad 20%).

    2. Podpořit programy a aktivity zaměřené na bezpečné klima ve školách. Informovat o akcích zaměřených na podporu prevence rizikového chování. Vytvářet podmínky pro eliminaci různých forem a projevů rizikového chování, které toto klima narušují. Zejména se jedná o šikanu, kyberšikanu, agresivní chování, vandalismus, krádeže a rizikové sexuální chování. Zajistit evaluaci v oblasti bezpečného klimatu u vybraného vzorku škol.

    3. V rámci programů primární prevence rozšířit působení i na rodiny – vytvářet společné

    programy pro děti a rodiče; poradit rodičům, jak mají informovat své děti či jak se zachovat při výskytu rizikového chování.

    4. Pokračovat v programech primární prevence zaměřených na užívání návykových látek, především alkohol a cigarety a věnovat pozornost problematice šikany na všech  základních školách a středních škol v Kraji Vysočina.

    5. Zvýšit informovanost o odborné pomoci prostřednictvím internetu, prezentace krizových center, pedagogicko-psychologických poraden, linek bezpečí, nestátních neziskových organizací, nízkoprahových center, policie.

    6. Věnovat pozornost rizikovému chování spojenému s rozvojem moderních technologií, zejména nebezpečím a rizikům spojeným s používáním internetu a sociálních sítí. Informovat školy o aktivitách Kraje Vysočina v této oblasti a o možnostech spolupráce (soutěže, konference, školení učitelů).

    7. Podpořit školy odbornou pomocí, metodickým vedením a vzděláváním ředitelů, školních metodiků prevence, pedagogických pracovníků a žáků, zaměřených na prevenci nebo řešení rizikového chování na školách.

    8. Ve spolupráci s odborníky nadále podporovat tvorbu a aktualizaci metodických pokynů, předávat odborné informace prostřednictvím internetových stránek a informovat o akcích ředitele, výchovné poradce, metodiky prevence a učitele.

    9. Umožnit odborný rozvoj, přístup ke vzdělávání a metodické vedení okresních metodikům prevence na pedagogicko - psychologických poradnách.

     

      

  3. Síť služeb kraje

 

Krajská Pedagogicko psychologická poradna s pobočkami v okresních městech (Havlíčkův Brod, Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov)

 

 

Občanská sdružení působící v oblasti primární prevence:

 

Jihlava

 

Centrum primární prevence Vrakbar (OCH Jihlava): Formou efektivní primární prevence přispívá k pozitivnímu vývoji dětí a mladých lidí, žáků a studentů ze spolupracujících mateřských, základních a středních škol především v okrese Jihlava a také na některých školách okresu Pelhřimov. Důraz je kladen na dlouhodobé působení, individuální zaměření bloků pro jednotlivé třídy, na partnerský přístup a spolupráci se školami, učiteli a žáky. Programy jsou ideálně součástí vzdělávacího programu školy.

 

 

Žďár nad Sázavou

Spektrum - centrum primární prevence

Centrum primární prevence je zaměřené na realizaci komplexních a dlouhodobých programů primární prevence užívání návykových látek a dalších forem rizikového chování v regionu Žďár nad Sázavou a v regionu Havlíčkův Brod. Tyto programy jsou vytvořeny na základě soudobých poznatků o efektivitě preventivního působení s důrazem na přiměřenost dané věkové skupině dětí. Reagují na potřeby škol a školských zařízení v oblasti primární prevence v regionu Žďár nad Sázavou. Při tvorbě programů bylo čerpáno z odborných materiálů, uplatňovány jsou i vlastní dovednosti a zkušenosti lektorek programů. Programy jsou průběžně upravovány, inovovány a aktualizovány dle konkrétních potřeb cílové skupiny.

Centrum primární prevence realizuje v okrese Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod dlouhodobé, návazné programy primární prevence.



Cílem programů je zaměřit se primárně na věkovou skupiny 6-18 let, u kterých je nejefektivnější primární prevenci realizovat. Snahou je poskytnout škole kontinuální práci se třídou během celé docházky v základní i střední škole s cílem zaměřit se na co nejširší oblast problémů a témat, což se díky pěti propracovaným programům s různými tématy daří. Mezi sekundární cílovou skupinu patří třídní učitelé, školní metodici prevence, pedagogičtí pracovníci a rodiče účastníků programu.

Centrum prevence OCH Žďár nad Sázavou

Zařízení, které v roce 2013 vzniklo spojením Ponorky a centra prevence - Nadosah, nese název Centrum prevence Oblastní charity Žďár nad Sázavou.

Jeho cílovou skupinou jsou třídní kolektivy základních a středních škol, které se běžně setkávají s různými druhy rizikového chování. Centrum prevence: Udělena certifikace "Program specifické primární prevence užívání návykových látek poskytované v rámci školní docházky" od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Posláním centra prevence je ovlivnění postoje mladých lidí vůči zneužívání návykových látek a dalších forem rizikového chování s podporou zdravého životního stylu. Základní činností je realizace interaktivních programů primární prevence, realizace adaptačních kurzů, poradenská činnost pro děti a mládež, konzultace na školách. Nabídka bloků školské všeobecné primární prevence a školské selektivní primární prevence.

Cílová skupina: Cílovou skupinou jsou třídní kolektivy základních a středních škol, které se běžně setkávají s různými druhy rizikového chování. Vedeme děti a mládež k samostatným odpovědím na nejrůznější otázky týkající se sociální adaptace a komunikace. Ovlivňujeme postoje uživatelů primární prevence tak, aby se žáci a studenti vyhnuli násilnému a nesociálnímu chování, závislostem, manipulaci a jinému   nežádoucímu chování (šikanování, užívání drog, sexuální promiskuita apod.)

 

 

   


Nové Město na Moravě

 

Portimo, o.p.s., Nové Město na Moravě – poskytuje zázemí dětem a mládeži ve věku 6 - 20 let, které se nacházejí v nepříznivé životní situaci nebo jsou jí ohroženi. Jedná se o dlouhodobé programy primární prevence, které jsou založeny na interaktivní práci s třídním kolektivem. Témata programů pro základní školy vycházejí z Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy a mohou být vhodným doplněním školních vzdělávacích programů. Vybraná témata se realizují ve dvou nebo tříhodinových variantách dle požadavků školy. Po programu poskytuje organizace každé třídě tematický nebo informační materiál, který může být východiskem pro další práci se třídou. Nabízí také konzultace pro žáky a pedagogy po ukončení programu. Výstupem z programu je potom zápis o realizaci programu. Programy splňují kritéria certifikace v oblasti primární prevence.

 

 

Třebíč

 

Primární prevence Třebíč – centrum prevence Třebíč je jedním ze zařízení Oblastní charity Třebíč, jež je organizační složkou Diecézní charity Brno.

Programy jsou uskutečňovány ve školách na území okresu Třebíč a Jihlava.

Cílem tohoto zařízení je předcházet nebo alespoň oddalovat rizikové chování do vyššího věku, popřípadě zmírňovat následky rizikového chování. Umožnit dětem a mládeži lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a začlenit je do skupiny vrstevníků a společnosti. Rozvíjet sociální kompetence, dovednosti a efektivní komunikaci ve skupině. Podporovat zdravý způsob života, nabízet alternativy trávení volného času. Posílit schopnost dětí a mladých lidí samostatně zvládat náročné životní situace a přijímat důsledky svých rozhodnutí.

 

Střed, z. ú. Třebíč - nabízí programy specifické primární a sekundární prevence pro děti a mládež se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v rozsahu 80 hodin, supervize pracovníků škol a školských zařízení. Terénní forma Střediska výchovné péče STŘED, Program primární prevence, usiluje o předcházení vzniku a zamezení rozvoji rizikových jevů. Zaměřuje se na realizaci dlouhodobých programů všeobecné a selektivní prevence a jednorázových navazujících aktivit pro žáky, pro odbornou i laickou veřejnost.

Všeobecná prevence: Obecné zaměření na předcházení rizikovému chování a podpora žádoucího chování.

Selektivní prevence: Pro kolektivy s projevy vyšší míry rizika nebo s předpokladem vyššího ohrožení.

Tematické okruhy: Agrese a šikana, Rizikové chování v dopravě, Rasismus a xenofobie, Negativní působení sekt, Rizikové sexuální chování, Záškoláctví, Návykové látky a nelátkové závislosti

Programy jsou poskytovány po objednání školským zařízením. Jsou dostupné bez ohledu na pohlaví, věk a rasu klienta, jeho politické přesvědčení, náboženství, právní či společenské postavení, psychický či fyzický stav a socioekonomické možnosti.

Jsou poskytovány pouze v českém jazyce

 

 

 

  1. Koordinace primární prevence na krajské úrovni

     

    Spolupráce na krajské úrovni v oblasti prevence je na vysoké úrovni. Na krajském úřadu Kraje Vysočina působí krajský školský koordinátor prevence na odboru školství, mládeže a sportu a oddělení mládeže a sportu. Dále na krajském úřadu pracuje krajský protidrogový koordinátor, který má pracoviště na odboru sociálních věcí a manažer prevence kriminality, který má pracoviště na odboru sekretariátu hejtmana. Spolupráce probíhá na úrovni pravidelných schůzek, jak na úrovni odborných pracovních skupin, tak na domluvených setkáních společně s pozvanými odborníky působícími v jednotlivých oblastech prevence. Hlavním úkolem je předávání informací a plánování dalších aktivit.

     

    Na krajském úřadu Kraje Vysočina také aktivně působí pracovní skupiny zaměřené na prevenci, kterých se krajský školský koordinátor pravidelně účastní. Pracovní skupina prevence kriminality, pracovní skupina prevence alkoholismu, pracovní skupina e-bezpečnosti a pracovní skupina protidrogové prevence.

     

     

     

  2. Dokumenty upravující oblast primární prevence v kraji

 

Dokument upravující oblast primární prevence je provázán se Strategií protidrogové politiky Kraje Vysočina na období 2016 – 2019.

 

 

 

Aktivity kraje v oblasti primární prevence

Projekty: Fond Vysočiny – Prevence kriminality, Projekt i-bezpečná škola

Konference: Celá řada konferencí, besed a seminářů vyplívající z naplňování úkolů stanovených v pracovních skupinách kraje.

Soutěže pro školy: Elektronická bezpečnost, prevence alkoholismu.

Web: Na oficiálních stránkách kraje je umístěna stránka věnovaná e-bezpečnosti Kraje Vysočina s množstvím odkazů a doporučení.

Školení: Školení učitelů pro oblast IT technologií v rámci projektu na podporu e-bezpečnosti, projekty zabezpečující vzdělání pedagogů (metodiků prevence) v oblasti primární prevence, jednorázové semináře zaměřené na primární prevenci - etopedie (šikana, agresivita, atd.).

Pracovní skupiny: Pracovní skupina prevence kriminality, pracovní skupina prevence alkoholismu, pracovní skupina e-bezpečnost, pracovní skupina protidrogové prevence.

Podpora Kraje Vysočina v rámci udržitelnosti projektu na podporu primární prevence v kraji z prostředků EU: Individuální projekt - Podpora systému primární prevence sociálně patologických jevů. Podpora organizací poskytujících služby primární prevence pro školy a školská zařízení.

Fond Vysočiny: Prevence kriminality.

 

 

  1. Financování služeb primární prevence v kraji

 

Z pozice kraje je to na úrovni financování především prostřednictvím finančních prostředků Kraje Vysočina v rámci udržitelnosti projektu EU - Individuální projekt - Podpora systému primární prevence sociálně patologických jevů, kdy na programy primární prevence vybraných poskytovatelů se vyčlenilo pro rok 2016 přibližně 4 000 000,- Kč.

 

Dále je prevence podpořena např. Grantovým programem Fondu Vysočiny: Prevence kriminality, na který je vyčleněno 1 500 000,- Kč.

 

 

 

  1. Kdo plán vytvářel, podílel se na něm, projednal a schválil,

    proces vzniku:

     

    Vyhotovil: Mgr. Petr Horký


 
 
Zodpovídá: Mgr. Petr Horký
Vytvořeno / změněno: 18.7.2017 / 18.7.2017

Počet návštěv: 9655
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí a středa: 8.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek 8.00–13.00
, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00-17.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek