Odpady Vysočiny

Krizové řízení

Krizové řízení je souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. Krizové řízení je tvořeno na úrovni vlády, územních a místních orgánů, řídicích orgánů podniků a organizací, je propojeno s řízením složek IZS, ale i dobrovolných záchranářských organizací, které slouží pro řešení mimořádných událostí. Podstatnou součástí krizového řízení je krizové plánování.

Krizovou situací se stává mimořádná událost, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu se stává krizovou situací (dále jen „krizový stav“). Mimořádnou událostí rozumíme škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Struktura krizového řízení
Krizový zákon v návaznosti na ústavní zákon o bezpečnosti ČR vymezuje v oblasti krizových situací, které nesouvisejí se zajišťováním obrany ČR (tzv. nevojenské krizové situace) postavení a působnost orgánů krizového řízení. Mezi tyto orgány zahrnuje:

● vládu,

● ministerstva a jiné správní úřady,

● Českou národní banku,

● orgány kraje a ostatní orgány s územní působností,

● orgány obce.

Bezpečnostní rada státu (BRS)

Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti České republiky a přípravu návrhů opatření k jejímu zajišťování.

Předseda BRS

• předseda vlády ČR

Místopředseda BRS

• 1. místopředseda vlády a ministr vnitra

Členové BRS

• místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí
• místopředseda vlády, ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády
• ministr obrany
• ministr financí
• ministr průmyslu a obchodu
• ministr dopravy
• ministryně zdravotnictví
• ministr informatiky

Další účastníci

• guvernér České národní banky
• předseda Správy státních hmotných rezerv
• vedoucí úřadu vlády

Výbory BRS

• výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky
• výbor pro obranné plánování
• výbor pro civilní nouzové plánování
• výbor pro zpravodajskou činnost

Ústřední krizový štáb

 Ústřední krizový štáb je pracovní orgán Bezpečnostní rady státu pro řešení krizových situací.

 Působnost štábu

1. Štáb po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu (dále jen ”krizová situace"), jakož i při hrozbě vzniku krizové situace, při plnění spojeneckých závazků v zahraničí, při účasti ozbrojených sil České republiky v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru, při organizaci humanitární pomoci České republiky většího rozsahu do zahraničí a při zapojení České republiky do záchranných akcí většího rozsahu v zahraničí, kromě vysílání záchranných jednotek, nebo při jiných závažných situacích dotýkajících se bezpečnostních zájmů České republiky připravuje návrhy řešení těchto situací.
2. Návrhy na řešení situací podle odstavce 1 předkládá Štáb na schůzi Bezpečnostní rady státu nebo v případě nebezpečí z prodlení podle rozhodnutí předsedy vlády a Bezpečnostní rady státu přímo na schůzi vlády.
3. Štáb zabezpečuje operativní koordinaci, sledování a vyhodnocování stavu realizace opatření přijímaných vládou, ministerstvy a jinými správními úřady (dále jen ”ministerstva") k zamezení vzniku nebo k řešení vzniklé krizové situace, nebo jiné závažné situace, a poskytuje podporu činnosti orgánům krizového řízení územních správních úřadů a orgánům územní samosprávy.
4. Štáb zejména
   • zabezpečuje operativní koordinaci opatření prováděných správními úřady a orgány územní samosprávy,
   • zabezpečuje operativní součinnost s orgány krizového řízení mezinárodních organizací,
   • zabezpečuje posouzení vývoje situace, obsah a přiměřenost opatření přijímaných správními úřady a orgány územní samosprávy a informuje Bezpečnostní radu státu,
   • posuzuje, projednává a koordinuje přijímání opatření meziresortního charakteru navrhovaných ministerstvy,
   • připravuje Bezpečnostní radě státu návrhy opatření k řešení situace a podklady pro přijímání rozhodnutí vyžadujících schválení vládou, případně schválení Parlamentem České republiky

Bezpečnostní rada kraje (BRK)

Koordinační orgán pro přípravu na krizové situace. Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje. Bezpečnostní rada kraje má nejvíce 10 členů a hejtman jejími členy jmenuje:

• náměstka hejtmana, který zastupuje předsedu bezpečnostní rady kraje v době jeho nepřítomnosti,
• ředitele krajského úřadu,
• ředitele krajského ředitelství Policie České republiky,
• ředitele hasičského záchranného sboru kraje,
• příslušníka Armády České republiky určeného náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky,
• ředitele zdravotnické záchranné služby kraje,
• zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady kraje,
• vedoucího útvaru zdravotnictví krajského úřadu,
• další osobu, která je nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.

Obsah činnosti bezpečnostní rady kraje

Bezpečnostní rada kraje projednává a posuzuje:

• přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,
• krizový plán obce s rozšířenou působností,
• vnější havarijní plán, pokud je schvalován starostou obce s rozšířenou působností,
• finanční zabezpečení připravenosti obce s rozšířenou působností na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
• závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,
• stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému11) dislokovaných ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
• způsob seznámení obcí, právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
• další dokumenty a záležitosti související s připraveností správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a jejich řešení.

Krizový štáb kraje

Krizový štáb kraje je pracovní orgán hejtmana kraje k řešení krizových situací.

Krizový štáb svolává hejtman v případě, že

• je vyhlášen krizový stav pro celé území státu nebo pro jeho část patřící do působnosti orgánu krizového řízení,
• je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti orgánu krizového řízení nebo pro jeho část,
• jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací,
• je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací,
• jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízení nebo cvičení složek integrovaného záchranného systému, nebo
• je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události a není splněna některá z podmínek uvedených v písmenech a) až e).

Složení Krizového štábu kraje

• Členové Bezpečnostní rady kraje
• Členové stálé pracovní skupiny krizového štábu

Členové stálé pracovní skupiny

• tajemník krizového štábu,
• pracovníci krajského úřadu,
• zástupci základních složek integrovaného záchranného systému a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace.

Krizové řízení na úrovni obcí je v zásadě obdobné, jako na úrovni kraje s ohledem na velikost správního území a úkoly, které jsou na této úrovni řešeny.

Spojení na oddělení krizového řízení a bezpečnosti Krajského úřadu kraje Vysočina

564 602 131

564 602 122