Rozpočet kraje

„Je nutné vědět, co v terénu sami zajistíte a kdy je naopak nutné velmi rychle volat číslo 155,“ vysvětloval lektorům, kterým dále v teoretické části semináře přiblížil příznaky a následné postupy první pomoci například u alergických reakcí, bolestí břicha nebo u náhlých mozkových příhod. Také jim představil počítačový vzdělávací modul s názvem Mimořádná událost a využití software XVR k nácviku činností pro řešení hromadných neštěstí.

„Dozvěděl jsem se pár nových informací, zaujala mě hlavně prohlídka aut a jejich vybavení. Bylo fajn prohlédnout si zázemí záchranky a zjistit, jak to tady denně funguje,“ nechal se slyšet David Kondýsek, který studuje první ročník Vyšší odborné školy zdravotnické Žďár nad Sázavou a do projektu První pomoc do škol se zapojil už v minulém školním roce.

Po získaných znalostech se totiž účastníci semináře vydali na průzkum jihlavského sídla záchranky, kde si prohlédli vybavení aut, se kterými jezdí lékaři a záchranáři, jak vypadá sanitka zevnitř, a Zdeněk Jedlička jim vysvětlil, jak dispečink přijímá informace a co následuje poté, aby se záchranáři do dvaceti minut dostali k pacientovi. Lektoři také ocenili ukázku pokročilého výcvikového resuscitačního modelu dospělé osoby, který využívá realistické scénáře, vytvořené skutečnými záchranáři. Model je vybavený interaktivním softwarem, komunikačním modulem a virtuálními nástroji pro monitoring a léčbu figuríny. Účastníci semináře si vyzkoušeli změřit tep, zkontrolovat zorničky nebo za pomoci fonendoskopu vyšetřit plíce a srdce pacienta. „Zajímalo mě, jak funguje zdravotnická záchranná služba v Jihlavě, protože mám zkušenosti se záchrannou službou v Pardubicích. A nejen prohlídka vozidel a výcvikového resuscitačního modelu, ale také spousta dalších věcí byla zajímavá,“ svěřila se Alena Velechovská z Červeného kříže ze Žďáru nad Sázavou, která školí první pomoc pro děti v 8. třídách základních škol. Na závěr si účastníci prohlédli moderní operační středisko záchranné služby a mohli sledovat reálný příjem tísňových volání a vysílání vozidel na výjezd.

Účastníky semináře a zároveň lektory první pomoci jsou především členové oblastních spolků Českého červeného kříže, studenti vyšších zdravotnických škol v Kraji Vysočina a jejich pedagogové, ale také další zdravotníci, kteří mají blízko k výuce první pomoci. Ti všichni se dobrovolně podílejí mimo jiné na realizaci projektu První pomoc do škol, která na Vysočině funguje od školního roku 2004/2005. Do projektu je dlouhodobě zapojených téměř sto procent základních a přes osmdesát procent středních škol, přičemž v letošním školním roce lektoři navštíví 149 základních a 48 středních škol a učilišť a proškolí přes 8 800 žáků a studentů. Za třináct let absolvovalo kurzy úctyhodných více než sto tisíc mladých lidí.

• Tomáš Halačka, odbor zdravotnictví, Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz