Kultura a památky Kraje Vysočina

Bohužel se často stává, že stromy jsou vyhledány až v době, kdy z nich opadává kůra, nebo mají rezavé jehličí, což už bývá v době, kdy kůrovci strom opustili. Výskyt kůrovců je možné odhalit viditelnými projevy napadení, jako je smolení v místě závrtu a drtinky za šupinkami kůry. „Nálet kůrovců nebývá už od paty stromů, ale spíše ve střední části kmene. Pro vyhledávání těchto symptomů někteří vlastníci používají dalekohled. Drtinky za šupinkami jsou pak spíše k nalezení ve spodní části kmene v místě, kde se kmen stromu rozšiřuje,“ doplňuje Jiří Bartoš z odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Podle stupně vývoje, ve kterém byl napadený strom objeven, je třeba zvolit vhodný způsob zpracování. Samotné pokácení kůrovcem napadeného stromu nic neřeší, strom je třeba buď chemicky ošetřit, odkornit, nebo odvézt z lesa ke zpracování, aby byl brouk mechanicky zničen. Ani vyvezení stromů na okraj lesa není řešením, protože kůrovec, byť špatný letec, je schopen po opuštění stromu najít další vhodné místo – strom, vhodnou dřevní hmotu - k rozmnožování.

Dynamický vývoj kůrovce ovlivňuje především počasí. Suchá léta a zimy s nedostatkem sněhu způsobují přemnožení škůdce, který bez větších komplikací přezimuje. Mezi oblasti se zaznamenanými ohnisky patří hlavně nejnižší polohy Vysočiny: Moravskobudějovicko, Náměšťsko a Třebíčsko.

• Jiří Bartoš, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
  tel.: 564 602 264, e-mail: bartos.j@kr-vysocina.cz