Ludmila Klukanová po úvodních překážkách, které jí kladl tehdejší režim při studiu, pracovala nejprve v knihkupectví a v různých administrativních profesích. Po listopadu 1989 působila jako tisková mluvčí Občanského fóra v Jihlavě. Výrazný podíl měla na obnově Jihlavských listů, v jejichž redakci pak v letech 1990 a 1991 rovněž pracovala. Je autorkou více než dvaceti knih – románů, novel, pohádek. Celá její tvorba umělecky popisuje vysočinské osobnosti i obyčejné lidi, život či historii našeho kraje. Také všechny její další aktivity jsou úzce spjaty s Vysočinou. V jejích dílech se zračí vesnice Vysočiny od 50. let v syrové realitě, zachycena je zde však i krása vysočinské přírody či dnes krajské město Jihlava jako město plné lidských příběhů. Umělecky zpracovala mládí skladatele Gustava Mahlera v Jihlavě. V knize Páni malíři představila čtyři významné vysočinské výtvarníky: Ladislava Nováka z Třebíče, Františka Dörfla, Jindřicha Bošku a Stanislava Pojera z Jihlavy. Věnovala se také dokumentárním textům. Již v roce 1969 jako první novinářsky zachytila příběh Evžena Plocka, který se upálil v Jihlavě. Spolupracovala na publikacích Komunismus na Vysočině, Stalo se v době nesvobody, věnovala se tématu kolektivizace. Pro Český rozhlas připravila pořady o osudech legionáře plk. Josefa Jiřího Švece z Čenkova na Třešťsku a o osobnosti Jana Máši, který na Vysočině založil Jihlavské listy, ale i řadu spolků včetně Sokola. Za literaturu obdržela Ludmila Klukanová řadu cen, po roce 1989 byla přijata do české pobočky mezinárodní literární organizace PEN klub. Je členkou Obce spisovatelů. Na literární témata také přednáší a beseduje ve školách.
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.