Rozpočet kraje

K méně nápadným druhům, které využívají lidská sídla, patří jiřičky a rorýsi. Jde o takzvané synantropní druhy, které žijí v blízkosti člověka po tisíciletí, a dlouhou dobu se jednalo o vztah harmonický. Trhliny začal získávat až v poslední době, kdy je velký tlak na opravu a zateplování budov, které ohrožuje ptáky nejen při samotném hnízdění, ale i jejich budoucí zahnízdění, a dále se negativně projevuje intenzivní velkoplošné hospodaření narušující rozmanitost krajiny a úbytek hmyzu.

Těsné soužití ptáků u lidských sídel může narušovat komfort bydlení, například znečišťování trusem, ranní štěbetání, nechtěné vniknutí do obytných prostor apod. Tyto situace ve většině případů lze řešit vhodně navrženým opatřením. Často se jedná o jednoduché a ekonomicky nenáročné úpravy, jako je umístění podložky proti znečištění, instalace náhradních budek, vhodně zvolený nátěr fasády. Ve složitějších případech je dobrá rada odborníka, proto je možné se s důvěrou obrátit na zástupce České ornitologické společnosti nebo Agenturu ochrany přírody a krajiny.  Neměly by se tedy svévolně odstraňovat ani neobsazená hnízda na podzim po vyhnízdění, ať už jsou umístěna na stromě, v křoví, na balkoně paneláku nebo uvnitř ve stáji nebo v garáži.

„V roce 2014 byl čáp bílý a čáp černý vyhlášen ptákem roku a od tohoto roku Česká společnost ornitologická sleduje průběh hnízdění čápů za pomoci mnoha dobrovolníků. Mapu s výskytem čápa bílého lze nalézt na webové stránce birds.cz a k monitoringu se mohou připojit i další dobrovolníci. Kraj Vysočina se v rámci environmentálního vzdělávání věnuje ochraně volně žijících ptáků dlouhodobě,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí a zemědělství Lukáš Vlček, který závěrem doplňuje: „Navzdory všem nástrahám a úkladům, které musí ptáci na své cestě překonat, nakonec přiletí a přinesou poselství jara.“

• Barbora Švíková, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz