Servis pro novináře

Žďár nad Sázavou předstihl ostatní v přístupu veřejné správy

Za letošním úspěchem Žďáru nad Sázavou stojí v kraji vysoce nadprůměrný nárůst počtu ekonomických subjektů a také nadprůměrný počet firem v přepočtu na tisíc obyvatel. Z ekonomických ukazatelů je třeba vypíchnout nadprůměrný podíl výdajů, které radnice věnuje na oblast bydlení, stejně jako na veřejnou dopravu. Především se ale dvacetitisícové město dostalo na špici díky výborným výsledkům v části výzkumu, která se zabývá přístupem veřejné správy. Ze všech patnácti měst na Vysočině má třetí nejlepší webové stránky z pohledu podnikatele, druhý nejlepší scóring úředních hodin, tedy počet úředních hodin a vůbec nejlépe dopadl Žďár v testu elektronické komunikace. Ten prostřednictvím několika vln fiktivních podnikatelských dotazů ověřuje kvalitu a včasnost odpovědí, které odcházejí směrem k podnikatelům ze živnostenského úřadu.

„Pro nás je ocenění velkým závazkem do budoucna, protože Žďár nad Sázavou vidí v byznysu jeden z klíčových aspektů pro rozvoj města. K tomu potřebujeme tři věci, a to práci, bydlení a služby. A právě v oblasti byznysu se snažíme systematicky přistupovat k tomu, aby tady podnikání jak v malém a středním segmentu, tak i větší podniky měly dobré podmínky. Budu-li konkrétní, je to i nově zbudovaná průmyslová zóna, kterou se snažíme profilovat jako místo pro podnikání pro inovativní byznys. Jako úřad se snažíme komunikovat s podnikateli, pořádáme neformální setkávání s podnikateli, a získáváme tak důležitou zpětnou vazbu, co tady podnikatelům chybí a snažíme se na to reagovat,“ říká starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos.

Humpolec vyniká v podnikatelském prostředí, ve Velkém Meziříčí se daří malému a střednímu podnikání

Stříbrný Humpolec podnikatelsky těží ze skvělé dopravní dostupnosti. Do úplné špičky se v regionu řadí počtem podnikatelů, kterých také meziročně přibývá. Pracovní trh je stabilizovaný, dlouhodobě nezaměstnaných je v Humpolci skutečně velmi málo, i když obyvatel zde přibývá v regionu vůbec nejvíce. Město na to dokáže reagovat vysokým počtem dokončených bytů. Významný podíl na tom má samotná radnice, která právě na oblast bydlení vynakládá nadprůměrný podíl výdajů. Třetí příčku obsadilo Velké Meziříčí, ve kterém je nadprůměrný počet malých a středních podniků. Město podnikatele láká na v rámci Vysočiny nižší daň z nemovitosti. Velkomeziříčskou radnici je možné pochválit za vysoký podíl výdajů věnovaných na vzdělávání a také nadprůměrné výdaje věnované na kulturu.

Srovnávací výzkum Město pro byznys již třináctým rokem hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v České republice. Detailnímu zkoumání jsou podrobena všechna města a obce s rozšířenou působností. Analytici agentury Datank, která za výzkumem stojí po datové stránce, dělí své hodnocení do dvou hlavních kategorií, podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. V rámci výzkumu jsou shrnuty všechny důležité informace a statistická data, která dále rozvíjejí diskuzi o vývoji podnikatelského prostředí v ČR. Pořadí se vyhodnocuje za jednotlivé kraje a také za celou republiku. Celorepublikové výsledky budou v letošním ročníku poprvé převáženy výsledky srovnávacího výzkumu zaměřeného na kraje Místo pro život. Místo dobré pro podnikání by totiž mělo být i dobrým místem pro život! Vyhlašovatelem výzkumu je týdeník Ekonom, partnerem Stavební skupina EUROVIA CS a Svaz měst a obcí ČR.

• Převzatá tisková zpráva, Communa