Metodika rozpisu rozpočtu přímých výdajů na školství na rok 2003

 

 

I.         Obecná východiska

 

V roce 2003 došlo v oblasti financování školství ve srovnání s rokem 2002 k několika změnám daných zákonem č. 284/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen zákon). Zásadní význam mají zejména tyto skutečnosti:

-          MŠMT podle § 12 zákona přiděluje prostředky státního rozpočtu na úhradu přímých vzdělávacích výdajů krajům; stanovuje závazné zásady o přídělu finančních prostředků, podle kterých provádí přidělování finančních prostředků krajské úřady; stanovuje závazné zásady, podle kterých provádějí návrh rozpisu rozpočtu obecní úřady obcí s rozšířenou působností

-          krajský úřad podle § 8 zákona rozepisuje a přiděluje předškolním zařízením, školám a školským zařízením (dále jen školy) zřizovaným krajem finanční prostředky na úhradu přímých vzdělávacích výdajů; rozepisuje a prostřednictvím rozpočtů obcí přiděluje předškolním zařízením, školám a školským zařízením (dále jen školy) zřizovaným obcemi finanční prostředky na úhradu přímých vzdělávacích výdajů

-          obecní úřad obce s rozšířenou působností podle § 4 zákona zpracovává návrh rozpisu rozpočtu na úhradu přímých vzdělávacích výdajů pro školy zřizované obcemi v obvodu své působnosti a předává jej krajskému úřadu

 

Průběh rozpisu rozpočtu přímých výdajů ve školství

 

1. MŠMT ČR po schválení státního rozpočtu na rok 2003 provede rozpis přímých vzdělávacích výdajů na jednotlivé kraje prostřednictvím agregovaných normativů., které stanoví výši normativu na žáka ve věkových skupinách 3-5 let, 6-14 let, 15-18 let a 19-21 let. Výše normativu obsahuje nejen výdaje na výuku, ale i další aktivity spojené s danou věkovou skupinou - stravování, ubytování, zájmové vzdělávání, poradenské služby, příplatky na postižení, integrace postižených žáků atp.
2. Krajský úřad stanoví objem přímých vzdělávacích výdajů podle krajské soustavy normativů a stanovených pravidel:

·         pro školy zřizované krajem a provede rozpis na jednotlivé krajské školy

·         pro jednotlivé obecní úřady obcí s rozšířenou působností pro obecní školy v obvodu jejich působnosti

3. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností zpracují návrh rozpisu rozpočtu na jednotlivé obecní školy v obvodu své působnosti a předají rozpis krajskému úřadu.
4. Krajský úřad bude na základě rozpisu rozpočtu přímých vzdělávacích výdajů, který navrhnou obecní úřady obcí s rozšířenou působností podle závazných zásad MŠMT a podle pravidel a postupů stanovených krajským úřadem, posílat finanční prostředky prostřednictvím rozpočtu zřizovatele (obce) s účelovým určením pro příslušné školy – právní subjekty.

 

Školy zřizované obcemi zpracují finanční rozvahu o počtu zaměstnanců, mzdových prostředcích a ostatních běžných výdajích na rok 2003 a předloží ji obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (dále jen obec III). Obec III projedná s jednotlivými školami správnost a objektivnost předložených finančních rozvah a porovná je s normativním výpočtem . Na základě porovnání finančních rozvah s normativním výpočtem se stanoví příčiny odchylek mezi jednotlivými ukazateli a navrhnou se opatření k odstranění zjištěných disproporcí. Obec III předloží projednané a „objektivizované“ rozvahy jednotlivých obecních škol včetně jejich porovnání s normativním výpočtem a návrhy na odstranění disproporcí, krajskému úřadu jako svůj návrh rozpočtu přímých výdajů těchto škol na rok 2003. Zároveň obec III předloží krajskému úřadu i doplňující údaje o jednotlivých školách, ovlivňujících potřebu přímých výdajů (struktura daného právního subjektu, výkony a výhled změn výkonů, další případná důležitá specifika provozu organizace).

Na základě výsledků projednávání krajský úřad buď potvrdí normativní rozpis nebo tento rozpis odpovídajícím způsobem upraví.

Tímto rozpisem rozpočtu bude mít každá organizace zajištěno pokrytí svých nezbytných potřeb ve školním roce 2002/03 a znát konkrétní opatření, kroky a termíny, jejichž realizací v průběhu stávajícího a zejména od začátku nového školního roku bude zajištěno vyrovnání se s celoročním rozpočtem přímých výdajů i jeho jednotlivými závaznými ukazateli stanovenými krajským úřadem.

Finanční prostředky bude posílat krajský úřad na účet zřizovatele s účelovým rozlišením částek na jednotlivé školy. Zřizovatel poukáže prostředky na účet příslušné školy.

 

            Rozpis rozpočtu provede krajský úřad ve struktuře závazných ukazatelů:

1. Neinvestiční výdaje (NIV) celkem, z toho:

1.1. Mzdové prostředky (MP) celkem, z toho: prostředky na platy

                                                                        ostatní platby za provedenou práci

(OPPP)

2. Limit počtu zaměstnanců

 

            Jako orientační ukazatele budou stanoveny:

1. pojistné a příděly FKSP
2. ostatní přímé neinvestiční výdaje (přímé ONIV)

 

Jedná se o tzv. přímé výdaje na vzdělávání, které jsou definované v odst. 2, § 8 zákona:

„Krajský úřad rozepisuje a přiděluje předškolním zařízením, školám a školským zařízením jim sloužícím, které jsou zařazeny do „sítě škol“ zřizovaných a spravovaných obcemi nebo kraji v samostatné působnosti finanční prostředky na platy a náhrady platů, popř. mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody do sociálních a zdravotních fondů a ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů, na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí zdravotně postižených, na výdaje na učební pomůcky a dále výdaje na učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a služby, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, a kontroluje využití takto přidělených finančních prostředků.“

 

Provozní prostředky a prostředky na úhradu investičních výdajů přiděluje školám, předškolním a školským zařízením zřizovatel, tj. školám a školským zařízením zřízeným krajem kraj, školám, předškolním a školským zařízením zřizovaným obcemi příslušná obec.

 

II.        Rozpis přímých neinvestičních výdajů z úrovně MŠMT

 

Pro rozpis převážné části rozpočtu přímých výdajů krajského a obecního školství na rok 2003 pro jednotlivé krajské úřady, byla použita normativní metoda prostřednictvím agregovaných normativů na jednoho žáka v jednotlivých věkových kategoriích:

3-5 let:

NIV celkem: 29 800 Kč, z toho MP+odvody: 29 514 Kč, ONIV: 286 Kč

6-14 let:

NIV celkem: 29 646 Kč, z toho MP+odvody: 28 984 Kč, ONIV: 662 Kč

15-18 let:

NIV celkem: 42 898 Kč, z toho MP+odvody: 42 510 Kč, ONIV: 388 Kč

19-21 let:

NIV celkem: 44 008 Kč, z toho MP+odvody: 43 632 Kč, ONIV: 376 Kč

 

Limit počtu zaměstnanců na 1000 žáků v jednotlivých kategoriích:

3-5 let:              140,8 zaměstnanců (z toho: 90,6 pedagogických, 50,2 ostatních)

6-14 let:            116,9 zaměstnanců (z toho: 78,5 pedagogických, 38,4 ostatních)

15-18 let:          152,5 zaměstnanců (z toho: 107,7 pedagogických, 44,8 ostatních)

19-21 let:          140,6 zaměstnanců (z toho: 89,4 pedagogických, 51,2 ostatních)

 

            Změna výkonů ve školním roce 2002/03 byla promítnuta do rozpočtu přímých výdajů pro jednotlivé kraje se „zpožděním“ jednoho školního roku (tzn. promítnutí skutečné změny výkonů ve školním roce 202/03 pouze z jedné třetiny), což umožní školám a jejich zřizovatelům realizaci odpovídajících racionalizačních opatření až od září roku 2003.

 

            Kromě normativního rozpisu rozpočtu přímých výdajů na rok 2003 prostřednictvím agregovaných normativů, byly rozepsány jednotlivým krajům další rozpočtové prostředky:

1. účelové prostředky na zajištění přechodu škol na právní subjektivitu od 1. 1. 2003 v souladu s ustanovením zákona – prostředky jsou poskytovány účelově úměrně počtu organizačních složek (OS) obcí v roce 2002, které bylo nutno převést na příspěvkové organizace
2.  „volné“ prostředky na řešení dalších případných disproporcí – tyto prostředky nejsou vymezeny jako účelové, ale prioritně mají být využity na případné vyšší dopady přechodu škol na právní subjektivitu, než umožňují řešit zdroje účelově poskytnuté; po zajištění první priority je doporučeno použít tyto prostředky na vyrovnání dosavadních neodůvodněných odchylek v odměňování zaměstnanců regionálního školství v jednotlivých typech organizací a jednotlivých územních částech kraje
3.  účelové prostředky na částečné zabezpečení zvýšených přímých výdajů výcviku k získání řidičského oprávnění podle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Tyto prostředky mají umožnit financování výuky pro získání řidičských oprávnění ve studijních oborech středních škol (SOŠ, SOU), kde je získání řidičského oprávnění součástí platných učebních dokumentů. Prostředky jsou poskytnuty ve formě ONIV. Po projednání rozpisu rozpočtu specifikují jednotlivé školy své požadavky na změnu rozpočtových ukazatelů.

 

Výše prostředků je pro jednotlivé kraje stanovena normativně podle počtu žáků v těchto oborech:

4 letý studijní obor SŠ s výukou řidičského oprávnění skupiny B (782 Kč/1žáka)

4 letý studijní obor SŠ s výukou řidičského oprávnění skupiny C (512 Kč/1žáka)

4 letý studijní obor SŠ s výukou řidičského oprávnění skupiny T (593 Kč/1žáka)

3 letý učební obor SŠ s výukou řidičského oprávnění skupiny B (1 043 Kč/1žáka)

3 letý učební obor SŠ s výukou řidičského oprávnění skupiny C (684 Kč/1žáka)

3 letý učební obor SŠ s výukou řidičského oprávnění skupiny T (791 Kč/1 žáka)

2 letý učební obor SŠ s výukou řidičského oprávnění skupiny T (1 186 Kč/1 žáka)

 

III.      Rozpis objemu prostředků z úrovně krajského úřadu

 

Z objemu prostředků, které krajský úřad obdrží rozpisem z MŠMT ČR, bude vyčleněna rezerva pro řešení specifických problémů, které nelze promítnout do úvodního normativního rozpisu jednotlivým organizacím. Maximální výše rezervy bude činit 2% celkového ročního disponibilního objemu přímých výdajů pro kraj.

 

Krajský úřad stanoví objem přímých vzdělávacích výdajů podle krajské soustavy normativů, které stanoví výši prostředků na jednotku výkonu – dítě, žáka, ubytovaného, stravovaného, atd. - příloha 1 (2 tabulky)

·         pro školy zřizované krajem

·         pro jednotlivé obecní úřady obcí s rozšířenou působností pro obecní školy v obvodu jejich působnosti

 

Normativy jsou určeny pro denní formu studia, ostatní formy studia dosahují:

- večerní forma 40 % normativu denního studia

- dálková forma 15 % normativu denního studia

- externí forma 5 % normativu denního studia.

 

Stanovení priorit v procesu bilancování rozpočtu škol, předškolních a školských zařízení

 

Vzhledem k rozdílům mezi optimálními potřebami a možnostmi jejich splnění danými objemem rozpočtu jsou stanoveny následující priority v zabezpečení jednotlivých činností:

 

Skupina priorit             

v rozpočtovém                          Druh školy, zařízení

 

I.                                             základní školy

gymnázia, SOŠ, SOU a Učiliště

speciální školy vč. speciálních mateřských škol

dětské domovy

II.                                            speciální a specializované třídy

pedagogicko-psychologické poradenství

integrované postižené děti

vyšší odborné školy

základní umělecké školy

mateřské školy

DDM a další zařízení pro volný čas dětí a mládeže

domovy mládeže

stravování

III.                                          ostatní školská výchovná zařízení

                                               nástavbová studia na SOŠ a SOU

ostatní školská účelová zařízení

 

            Tímto rozpisem obdrží každá obec III pro obecní školy a krajský úřad pro krajské školy objem neinvestičních výdajů v členění závazných ukazatelů (NIV celkem, z toho prostředky na platy a na OPPP) a orientačních ukazatelů (pojistné a příděl do FKSP a přímé ONIV).

 

IV. Rozpis na jednotlivé organizace

 

1. Rozpočet mzdových prostředků

 

Východiskem pro rozpis mzdových prostředků je normativní metoda stanovení počtu pracovníků na jednotlivou školu. Vychází ze vztahu:

 

NPz=V/Np + V/No

 

NPz:     normativní počet zaměstnanců

 

V:        výkony (počet žáků, dětí, studentů, chovanců, ubytovaných apod.)

 

Np:       počet jednotek výkonů připadajících na 1 plný úvazek pedagogického pracovníka

No:       počet jednotek výkonů připadajících na 1 plný úvazek nepedagogického pracovníka

 

Tolerance odchylky od stanoveného Np je 10%, No 20%

 

Normativní roční objem mzdových prostředků:

 

MP = 12 x /NPp x (K1 + K2) + NPo x (K3 + K4)/

 

MP:      limit mzdových prostředků

NPp:    normativní počet pedagogických pracovníků

K1:       průměrné měsíční nárokové složky platu pedagogického pracovníka bez příplatků za vedení a přesčasů

K2:       průměrné měsíční nenárokové složky platu a příplatky za vedení pedagogického pracovníka

NPo:    normativní počet nepedagogických pracovníků

K3:       průměrné měsíční nárokové složky platu nepedagogického pracovníka bez příplatků za vedení a přesčasů

K4:       průměrné měsíční nenárokové složky platu a příplatky za vedení nepedagogického pracovníka

 

Pro stanovení K1, K3 jako podkladový materiál slouží mzdové inventury, které předávají krajské školy odboru školství, mládeže a sportu KrÚ. Obecní školy předávají tento materiál obci III. Vzor mzdové inventury – viz příloha 2(2 tabulky + pokyny).

 

Příplatky za třídnictví pro výpočet K1 příslušné základní školy budou rozpočtově kryty ve výši 600,- Kč na třídu a jeden ročník.. Za každý další spojený ročník ve třídě bude příplatek za třídnictví navýšen o 200,- Kč.

 

 

Komponenty K2, K4 jsou stanoveny absolutní částkou na l normativního pracovníka a vycházejí z disponibilního množství přidělených prostředků. Celková výše normativních K2, K4 pro školu musí činit minimálně 3 000,- Kč při plném úvazku ředitele školy.

 

Část činností krajských a obecních škol, na které jsou normativně přidělovány mzdové prostředky, je realizována formou služby. Patří sem zejména služby za zpracování mezd, zpracování účetnictví, úklidové služby, zajištění praktické výuky žáků SOU, náhradní stravování žáků. Organizaci bude krácen limit objemu prostředků na platy a na odvody. Objem těchto prostředků bude převeden škole do přímých ONIV.

Pokud obec jako zřizovatel bude srozuměna s platbou těchto služeb z provozních prostředků, je možno toto chápat jako „příspěvek zřizovatele“ na mzdy a není nutno převod do ONIV provádět.

 

Vzor přehledu činností zajišťovaných službou – viz příloha 3.

 

Dalším důležitým krokem pro stanovení objemu mzdových prostředků je zpracování finanční rozvahy za oblast mzdové regulace (počtu zaměstnanců a mzdových prostředků) – viz příloha 4 (3 tabulky)

 

Tuto finanční rozvahu zpracovává každá škola a předkládá ji:

-          krajská škola krajskému úřadu

-          obecní škola obci III

Obec III projedná s jednotlivými školami správnost a objektivnost předložených finančních rozvah a porovná je s normativním výpočtem. Na základě porovnání finančních rozvah s normativním výpočtem se stanoví příčiny odchylek mezi jednotlivými ukazateli a navrhnou se opatření k odstranění zjištěných disproporcí. Obec III předloží projednané a „objektivizované“ rozvahy jednotlivých obecních škol včetně jejich porovnání s normativním výpočtem a návrhy na odstranění disproporcí, krajskému úřadu jako svůj návrh rozpočtu přímých výdajů těchto škol na rok 2003. Zároveň obec III předloží krajskému úřadu i doplňující údaje o jednotlivých školách, ovlivňujících potřebu přímých výdajů (struktura daného právního subjektu, výkony a výhled změn výkonů, další případná důležitá specifika provozu organizace).

 

 Za výraznější disproporci je nutno považovat zejména to, pokud:

Ø      normativně stanovený objem mzdových prostředků nezajišťuje pro předpokládaný přepočtený počet zaměstnanců organizace objem nárokových složek prostředků na platy odpovídající platným předpisům

Ø      normativně stanovený objem mzdových prostředků sice zajišťuje pro předpokládaný přepočtený počet zaměstnanců organizace objem nárokových složek prostředků na platy odpovídající platným předpisům, avšak rozpočtovaná výše nenárokových složek prostředků na platy by v roce 2003 překračovala rozmezí 80 – 120% skutečnosti roku 2002.

 

Na základě výsledků projednávání krajský úřad buď potvrdí normativní rozpis nebo tento rozpis odpovídajícím způsobem upraví.

 

Se školami zřízenými krajem provede projednání krajský úřad.

 

Projednanou výši mzdových prostředků škola rozdělí dle svých potřeb na limit prostředků na platy a limit prostředků na ostatní platby za provedenou práci (OPPP).

OPPP jsou odměny za práci podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, o pracovní činnosti), dále např. odstupné, refundace mezd.

 

Limit počtu zaměstnanců

 

Z "normativního počtu zaměstnanců" se stanoví "skutečný počet zaměstnanců".

Rozdíl mezi normativním počtem zaměstnanců a skutečným počtem zaměstnanců:

V reálné praxi musí platit zásada, že normativní počet zaměstnanců je větší či minimálně roven počtu zaměstnanců skutečných, přepočtených na plně zaměstnané. Tento obecný vztah je dán tím, že normativní počty zaměstnanců představují určitý "ideální stav" výukového či výchovného procesu. Tato idealizace spočívá v tom, že výuka se realizuje pouze vlastními zaměstnanci a to

pouze v rozsahu pracovních úvazků. Ve skutečnosti je však pracovní proces spojený s výukou a ostatními aktivitami realizován jednak určitým objemem přesčasové práce skutečných zaměstnanců, jednak i formou práce realizované na základě uzavřených dohod o provedení práce a pracovní činnosti, nebo je část činností realizována formou nákupu této služby.

Počty zaměstnanců se stanoví z "normativního počtu " na "skutečné počty". V případě vyšší úspory zaměstnanců je zvýšen rozpočtovaný průměrný plat, event. vyšší nenároková složka platu.

 

Usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy

 

Usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších orgánech a organizacích v platném znění se řídí nařízením vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.

§4, odst. 2): „Výše prostředků na platy příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem, která je zařazena do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, se pro kalendářní rok usměrňuje v rámci finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu stanovením objemu prostředků na platy v absolutní výši. Objem prostředků na platy v absolutní výši stanoví orgán, který podle zvláštního právního předpisu finanční prostředky na platy této příspěvkové organizaci přiděluje.“ - tj. krajský úřad.

           

            Škola může překročit limit na platy stanovený krajským úřadem např. o úhrady z účelově přijatých prostředků na platy, o platy hrazené z prostředků doplňkové činnosti, tzv. mimorozpočtové zdroje.

 

Při překročení stanoveného objemu prostředků na platy, které příspěvková organizace neuhradí z fondu odměn nebo z mimorozpočtových zdrojů, se postupuje podle § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – jedná se o porušení rozpočtové kázně.

 

 Z fondu odměn nelze hradit překročení limitu OPPP.

 

            Závazné limity regulace zaměstnanosti (limit počtu zaměstnanců, prostředků na platy a OPPP) nejsou stanoveny pro organizace, které odměňují podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, v platném znění. Jsou to příspěvkové organizace, které nedostávají od zřizovatele žádný příspěvek na hlavní činnost nebo je příspěvek nižší než mzdy zaměstnanců organizace.

 

Použití fondu odměn

 

            Od roku 2001 došlo ke změně tvorby a čerpání fondu odměn. Důležité je, aby ředitelé škol fondy odměn zapojovali do odměňování, nikoliv aby tyto fondy zůstávaly nevyužité. Změna použití FO je pouze změnou administrativní.

 

Tvorba FO:

-          dříve byly zdrojem fondu odměn nevyčerpané prostředky na platy v daném roce a dále podíl ze zlepšeného hospodářského výsledku

-          nyní je zdrojem tvorby fondu odměn procentuální podíl ze zlepšeného hospodářského výsledku (§ 32 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů)

Použití FO:

-          dříve mohl být využíván fond odměn na jakoukoliv složku platu v průběhu roku

-          nyní se uhradí z fondu odměn případné překročení limitu prostředků na platy; čerpání všech prostředků na platy se v průběhu roku vykazuje ve výkazech Škol P1-04 „ze státního rozpočtu“, až při zpracování výkazu za 4. čtvrtletí se ze státního rozpočtu vykáže částka do výše stanoveného limitu a překročení se uhradí a vykáže z „fondu odměn“

 

2. Pojistné a příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP)

 

Ke stanovenému limitu na platy a limitu na OPPP jsou automaticky přidělovány prostředky na odvody do sociálních (9%) a zdravotních (26%) fondů. K limitu na platy navíc prostředky určené na příděl do FKSP ve výši 2% z celkového objemu. Tento ukazatel bude stanoven jako orientační, v případě, že nebude celá částka spotřebována na příslušné odvody, lze tyto prostředky použít na úhradu přímých ONIV.

 

3. Rozpočet ostatních přímých neinvestičních výdajů

 

Ostatními přímými neinvestičními výdaji (dále jen „přímé ONIV“) jsou:

-          prostředky na úhradu ostatních nákladů vyplývající z pracovněprávních vztahů (např. cestovné, ochranné pomůcky podle pracovněprávních předpisů, školení a vzdělávání, pojistné placené z titulu odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání - vyhláška MF č. 125/1993 Sb., v platném znění, věcná režie stravování zaměstnanců)

-           na výdaje na učební pomůcky, na učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně

 

Ucelený výklad financování přímých ONIV neexistuje. MŠMT nebude vydávat podrobný seznam položek, které lze hradit z kategorie přímých ONIV. V konečné fázi se jedná o spor mezi jednotlivými subjekty a příslušným kontrolním orgánem.

            Vzhledem k četným dotazům, které se týkají úhrady odvodů do státního rozpočtu za neplnění povinného podílu osob se ZPS, MŠMT sděluje: „Úhradu těchto nákladů nelze v roce 2003 považovat za náklad vyplývající z pracovněprávních vztahů a proto povinná organizace nebude případný odvod hradit z prostředků státního rozpočtu na přímé vzdělávací výdaje v roce 2003.“

 

Jako účelové prostředky v oblasti přímých ONIV budou přiděleny a vyčleněny prostředky na další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) ve výši 50,- Kč/žáka.

 

Celkový objem přímých ONIV bude stanoven na základě normativního výpočtu. Školy zpracují finanční rozvahu přímých ONIV – příloha 5.

 

Objem přímých ONIV = V x normativ přímých ONIV

 

            Objem přímých ONIV stanovený normativním způsobem bude navýšen o převedené mzdové prostředky na úhradu činností zajišťovaných formou služeb.

 

            Tabulky pro normativní rozpis rozpočtu jednotlivým školám a pro jeho předání krajskému úřadu – viz příloha 6 (3 tabulky).

 

V. Specifika rozpisu rozpočtu u vybraných typů škol, předškolních a školských zařízení

 

1. Mateřské školy

 

Pro financování mateřských škol musí být dodržován § 3 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízení, v platném znění. To znamená, že:

-          mateřská škola s jednou třídou má nejméně 15 žáků,

-          mateřská škola se dvěma a více třídami má nejméně v průměru 18 žáků ve třídě.

-          je-li v obci pouze jedna mateřská škola s jednou třídou, má nejméně 13 dětí, mateřská škola se dvěma a více třídami má nejméně v průměru 16 dětí ve třídě.

 

Pokud chce zřizovatel provozovat mateřskou školu s nižším počtem žáků ve třídě, než je uvedeno výše, musí sám uhradit potřebnou část pracovních úvazků nad normativní úroveň.

 

2) Základní školy

 

V orientačních hodnotách krajských normativních komponentů je u základních škol zohledněna reálná velikost škol podle počtu žáků v pěti pomocných velikostních kategoriích ZŠ s rozdílnou úrovní normativů potřeby pedagogické i nepedagogické práce.

Při přidělování rozpočtu pro regionální školství není kalkulováno s financováním menších škol, než vymezuje § 6 školského zákona. Menší školy musí dofinancovat obce, které na existenci takových škol trvají.

 

Povinný plavecký výcvik

Povinná výuka plavání se realizuje ve dvou po sobě následujících ročnících (zpravidla 2. a 3. třída nebo 3. a 4. třída) v rozsahu 20 hodin v jednom školním roce, tj. celkem 40 hodin povinné výuky plavání.

Povinný plavecký výcvik byl v jednotlivých okresech kraje Vysočina zajišťován rozdílně. Ve třech okresech (Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou) jej zajišťovaly plavecké školy zřízené jiným zřizovatelem než je kraj Vysočina a školy, resp. obce u škol bez právní subjektivity, hradily část výdajů odpovídající mzdovým prostředkům, odvodům pojistného, příp. učebním pomůckám, z přímých ostatních neinvestičních výdajů přidělených referátem školství příslušného okresního úřadu. Pouze ve dvou okresech (Jihlava, Třebíč) existují plavecké školy zřízené krajem Vysočina (původní zřizovatel – Školský úřad Jihlava a Třebíč), které měly stanoven rozpočet mzdových prostředků včetně příslušných odvodů odborem školství, mládeže a sportu kraje Vysočina.

V rámci další fáze reformy státní správy, kdy zanikly okresní úřady a plnou zodpovědnost za přidělování prostředků státního rozpočtu pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení zřizované kraji i obcemi převzaly krajské úřady a nově nastupuje role obcí III, je nutné sjednotit systém i ve financování povinného plaveckého výcviku. Prostředky na úhradu nákladů odpovídající mzdovým prostředkům, odvodům pojistného, příp. učebním pomůckám obdrží školy v rámci přímých ostatních neinvestičních výdajů (ONIV). Školy pak uhradí výdaje spojené s povinným plaveckým výcvikem plaveckým školám bez rozdílu zřizovatele.

            Další výdaje spojené s povinným plaveckým výcvikem jsou hrazeny z prostředků zřizovatele školy, tj obce (provozní náklady) a z prostředků rodičů (náklady na dopravu).

 

3) Financování SŠ, SOU, U, ISŠ

 

Při stanovení normativního limitu NIV na základě krajských normativů je samostatně prováděn výpočet pro teoretickou výuku a zvlášť pro odborný výcvik žáků v příslušné skupině oborů. Stejným způsobem je postupováno při stanovování normativního počtu pedagogických pracovníků, mistrů odborné výchovy a nepedagogických pracovníků.

            Střední školy a SOU v rámci své hlavní činnosti vymezené zvláštním zákonem poskytují vzdělání a připravují žáky pro výkon povolání. Přitom mohou realizovat praktické vyučování svých žáků buď sami, nebo na smluvním základě u právnických nebo fyzických osob zařazených i nezařazených v síti škol. Těmto subjektům není poskytován finanční příspěvek krajským úřadem, ale úhradu provádí škola, pro níž na smluvním základě praktické vyučování zajišťují. V tomto případě smlouva mezi školou a subjektem zajišťujícím praktické vyučování musí právně dostatečným způsobem zajišťovat povinnosti pedagogického charakteru, jako stanovenou odpovědnost za výuku podle učebních plánů a učebních osnov, odbornou kvalifikaci a způsoby zajištění realizace školní inspekce a kontroly v objektech, v nichž praktické vyučování probíhá.

 

Produktivní práce žáků je objektivní doprovodný jev praktického vyučování v jehož rámci se kromě jiného získávají takové výsledky práce, které lze zhodnotit formou prodeje, případně úplatných služeb.

Náklady spojené s touto výukou musí být zahrnuty do nákladů hlavní činnosti. Výnosy organizace získané ze zhodnocení produktivní práce žáků, musí být použity ke krytí těch nákladů, které byly k tomuto procesu vynaloženy. Z tohoto vyplývá, že odměny za produktivní práci, vyplácené z OPPP, nejsou součástí limitu objemu prostředků na ostatní platby za provedené práce poskytované ze státního rozpočtu. V případě, že se činnosti hlavní a jiné prolínají natolik, že je nelze konkrétně oddělit, pak je třeba přistoupit k výpočtu poměrných nákladů pomocí rozklíčování nákladů v poměru k vytvořeným výkonům.

 

4) Speciální školství

 

Příplatky na zdravotní postižení dětí jsou koncipovány na základě vyhlášky č. 127/1997 Sb. a jsou určeny pouze pro děti se zdravotním postižením. Respektují zvýšenou potřebu přímých NIV, které vyplývají z předpisů pro nižší naplněnost tříd ve speciálním školství a slouží u speciálních škol k zohlednění vyšší úrovně výdajů na 1 žáka oproti základnímu normativní úrovni. Příplatky na speciální střední školy pro žáky lehce mentálně postižené se nestanovují. Pro tyto žáky jsou určena odborná učiliště nebo praktické školy, v jejichž normativu je zohledněno mentální postižení žáků.

Normativní výše příplatku pro speciální a specializované třídy je stanovena shodně.

 

-          Příplatek „kombinované postižení“ dětí postižených více vadami se poskytne dětem s diagnózou těžkého mentálního postižení nebo autismu s kombinací smyslového nebo tělesného postižení nebo dětem hluchoslepým ve speciálních a specializovaných třídách a dětem ve speciálních MŠ, ZŠ.

-          Příplatek „ment Š“ je určen pouze pro děti od 1. ročníku zvláštní školy. Neposkytuje se na žáky v přípravném ročníku ZvŠ.

-          Příplatek „přípravný ročník ZvŠ“ je určen pro děti v přípravném ročníku ZvŠ.

-          Příplatek „zdravotní oslabení T“ se poskytuje pouze v mateřské škole ve speciálních nebo specializovaných třídách.

-          Příplatek „zdravotní oslabení Š“ se poskytne pouze postiženým dětem ve speciální mateřské škole.

Za postiženého více vadami se považuje dítě, resp. žák postižený současně dvěma nebo více na sobě kauzálně nezávislými druhy postižení, z nichž každé by jej vzhledem k hloubce a důsledkům opravňovalo k zařazení do speciální školy příslušného typu.

Příplatek na zdravotní postižení se poskytuje pouze na jeden typ vady. V případě kombinace lehkého mentálního postižení se smyslovou nebo tělesnou vadou nebo autismem se bere v úvahu těžší postižení a příplatek na zdravotní postižení se poskytne pouze na jeden typ vady.

 

Integrace zdravotně postižených žáků

Finanční prostředky na individuální integraci postižených žáků v běžné třídě běžné školy budou rozepsány úměrně počtu žáků mateřských, základních a středních škol.

Výši příplatku stanoví obec III pro obecní školy a krajský úřad pro krajské školy podle konkrétních, nezbytných potřeb na konkrétního žáka, doložených vyjádřením příslušného odborného pracoviště (viz Směrnice MŠMT k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení čj. 13 710/2001-24 ).

Prostředky nejsou účelově určené.

 

Pedagogicko-psychologické a speciální poradenství

Celkový objem prostředků bude stanoven úměrně k počtu potencionálních klientů (celkový počet dětí a žáků v mateřských, základních a středních školách, včetně speciálních). Finanční prostředky budou rozděleny na základě činností, které příslušné zařízení plní v systému pedagogicko-psychologického a speciálního poradenství kraje.

 

5) Základní umělecké školy

 

Rozpisem rozpočtu budou pokryty výdaje na mzdy. Pojistné a příděly do FKSP budou kryty ve výši 80%.

 

6) Domovy mládeže

 

Financování domovů mládeže středních škol se dělí na dvě samostatné části:

-          financování spojené s ubytováním žáků

-          financování spojené s celodenním stravováním žáků.

Domovy mládeže zajišťují pro žáky výhradně celodenní stravování a ubytování. Nelze žáky, kteří nejsou vedeni na ubytování, hlásit jako celodenně stravované.

 

7) Aktivity volného času dětí a mládeže

 

Činnost pro zájmové vzdělávání – střediska pro volný čas dětí a mládeže je velmi specifická a značně odlišná od ostatních školských zařízení.

Činnost středisek se v zásadě dělí na tři části:

1)      činnosti pravidelné, které vyplývají z odst. 2, § 2, vyhl.432/92 Sb.

2)      činnosti nepravidelné , které vyplývají z odst. 3,4,5,7,8 § 2, vyhl.432/92 Sb.

3)      organizace soutěží, které vyplývají z odst. 6, § 2 vyhl. 432/92 Sb.

 

Počet potencionálních klientů (všichni žáci základních škol a denního studia středních škol, včetně speciálních) se rozdělí úměrně počtu těchto dětí zapsaných v zájmových útvarech.

 

 Příjmy z pravidelné činnosti mohou být použity pouze jako dodatkový zdroj pro pokrytí ostatních provozních (ne mzdových) výdajů středisek pro volný čas dětí a mládeže.

U nepravidelné činnosti mohou střediska závazné ukazatele z oblasti mzdové regulace stanovené krajským úřadem překročit o

-          počet zaměstnanců, kterými středisko zabezpečuje nepravidelnou činnost z jiných zdrojů než z prostředků státního rozpočtu

-          vyplacené mzdové prostředky hrazené z jiných zdrojů než z prostředků

 státního rozpočtu.

 

8) Školní stravování

 

Pro resort školství upravuje záležitosti stravování vyhláška MŠMT ČR č. 48/1993, o školním stravování, v platném znění. Školním stravováním se rozumí společné stravování dětí a žáků a pracovníků předškolních zařízení, škol a školských zařízení zařazených do sítě. Z toho se vychází i při financování školních jídelen, kdy při normativním financování, které je řešeno formou normativu na stravování žáka, je v tomto normativu zahrnut i podíl nákladů na stravování pracovníků škol.

Při stanovení rozpočtu je také nutno zohledňovat konkrétní podmínky školních jídelen na jednotlivých školách a zařízeních, např. ztížené provozní podmínky.

Vzhledem k vysokému rozdílu mezi zahajovacími výkazy a skutečným počtem stravovaných žáků jsou sledovány skutečné počty stravovaných žáků ve školních jídelnách. V případě zjištění výraznějších rozdílů mezi počtem žáků, na které byly přiděleny finanční prostředky ze státního rozpočtu a skutečně stravovanými bude provedena úprava rozpočtu této školní jídelny. Tímto jsou myšleny pouze takové rozdíly, které by se měly odrazit v počtu zaměstnanců. Nelze sledovat pohyb jednotlivých žáků, který je ve školním roce běžný u všech školních jídelen, ani zohledňovat měsíce s vyšší nemocností a snížené počty strávníků způsobené např. lyžařskými kurzy.

Při stanovení počtu zaměstnanců školní jídelně se porovnají počty žáků v zahajovacích výkazech se skutečným počtem stravovaných žáků v měsících říjen, listopad.

            Školní jídelny budou zasílat čtvrtletní přehledy o skutečných počtech stravovaných osob obci III (obecní školy) a krajskému úřadu (krajské školy) – vzor viz příloha 7 (2 tabulky).

            Spodní hranice počtu dětí ve školních jídelnách umožňující normativní pokrytí 1 plného úvazku zaměstnance školní jídelny je stanovena:

-          u mateřských škol 23 stravovaných žáků

-          u základních škol 40 stravovaných žáků.

Mateřské školy s počtem stravovaných dětí 13-22 a základní školy v rozsahu 20-39 žáků lze pokrýt maximálně ¾ úvazku, pod hranici 13 stravovaných dětí a 20 stravovaných žáků u základní školy maximálně ½ úvazku. Pokud jídelna potřebuje pro svou činnost vyšší počet úvazků, musí zřizovatel (obec) dofinancovat rozdíl.

 

9. Soukromé školství

 

Soukromým školám a školským zařízením je poskytována dotace na základě zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením , v platném znění, a uzavřených smluv.

 

VI. Závěr

 

            Při rozpisu rozpočtu bude uplatňován princip skládání normativů, tzn. že výsledný rozpis přímých výdajů je pro každou organizaci tvořen součtem normativně stanovených objemů jednotlivých součástí organizace. Závazné ukazatele pak budou stanoveny pro organizaci jako celek.

 

            Financované výkony předškolních zařízení, škol a školských zařízení nesmí být nikdy vyšší než schválené kapacity v dokumentaci o zařazení do sítě škol.

            Ředitelé škol nesmí bez souhlasu krajského úřadu (krajské školy) a obce III (obecní školy) realizovat jakékoli činnosti, jejichž dopadem je nárůst finančních prostředků státního rozpočtu nad úroveň příspěvku zahrnutou v rozpočtu organizace, tzn. zadávat věcné plnění úkolů bez příslušného krytí ze státního rozpočtu.

 

Neinvestiční příspěvek může být využit pouze:

-          v příslušném rozpočtovém (kalendářním) roce

-          k účelům, na který byl poskytnut – rozpis dle jednotlivých závazných ukazatelů (prostředky na platy nelze použít na OPPP apod.), jinak by se jednalo o porušení rozpočtové kázně.

-          nevyčerpané prostředky na přímé vzdělávací výdaje v rámci rozpočtového roku jsou předmětem finančního vypořádání se státním rozpočtem.

 

Žádosti o úpravu rozpočtu předkládají obecní školy obci III a krajské školy krajskému úřadu. Návrh na úpravu rozpočtu za obecní školy v obvodu své působnosti podává obec III krajskému úřadu.